Polský prezident Duda podepsal zákony o justici navzdory ultimátu Bruselu

Kritizované Polsko

Polský prezident Duda podepsal zákony o justici navzdory ultimátu BruseluAKTUALIZUJEME
Jedna z demonstrací v Polsku Foto:

Ilustrační foto: Shutterstock

2
Svět
Sdílet:

Polský prezident Andrzej Duda se rozhodl podepsat zákony o justici. Učinil tak přes to, že Evropská komise došla k závěru, že v Polsku hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva. Komise proto spustila zatím nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.

Novináře v Bruselu o rozhodnutí ve středu informoval první místopředseda komise Frans Timmermans. Podle něj byly neúspěšné dva roky trvající opakované snahy o konstruktivní dialog s Varšavou, týkající se především polské reformy soudního systému. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro však prohlásil, že země v ní bude pokračovat.

Komise se proto ve středu obrátila na ostatní členské země EU, aby v souladu s článkem sedm lisabonské smlouvy posoudily, zda v Polsku je skutečně právní stát v ohrožení.

„Je to další pokus začít dialog k vyřešení situace,“ upozornil Timmermans. Polsko nyní dostalo tři měsíce, aby věc ještě vyřešilo, a pokud se tak stane, je komise připravena postup zastavit. K dosud nikdy nepoužitému kroku komise podle něj přistupuje „s těžkým srdcem“.

Timmermans připomněl, že v posledních dvou letech Varšava, kde vládne konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), přijala více než 13 zákonů ovlivňujících celou strukturu právního systému v Polsku, od Ústavního soudu přes Nejvyšší soud po soudy řadové, polskou Národní soudcovskou radu, prokuraturu až po odborné školství. „Společným prvkem je, že exekutivní a zákonodárná moc dostává systematickou možnost politicky zasahovat do složení, pravomocí, řízení a fungování moci soudní,“ míní Evropská komise.

Komise ve středu kromě toho, že se v této záležitosti obrátila na členské země, také Varšavě nabídla v pořadí už čtvrté doporučení, jakými kroky může situaci napravit. Kvůli polskému zákonu o obecných soudech se komise během středy také obrátila na Soudní dvůr EU.

Polský prezident Andrzej Duda ve středu večer oznámil rozhodnutí podepsat dvojici zákonů reformujících soudní systém, které kritizuje Evropská unie. Zákony o nejvyšším soudu a soudcovské radě posilují vliv vládnoucích politiků na obsazení soudů a podle kritiků jsou šité na míru současné konzervativní vládě. Evropská komise dnes došla k závěru, že v Polsku kvůli soudní reformě hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva, a spustila zatím nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro podle agentury AP reagoval konstatováním, že Polsko bude v „reformě“ soudního systému, kvůli níž je Varšava z Bruselu nyní kritizována především, pokračovat přes odmítavé stanovisko Evropské komise. Podle mluvčí vládnoucí strany Právo a spravedlnost Beaty Mazurekové je rozhodnutí Evropské komise politicky motivované.

Čtěte také: Polsko má novou vládu. „Tým Szydlové je ve vládě Morawieckého“

Na základě dnes spuštěného procesu podle článku sedm nyní do situace, kdy se spor mezi Varšavou a komisí zjevně ani přes měsíce trvající snahy o dialog nedaří řešit, vstupují členské státy EU. Timmermans odmítl, že by aktivace článku sedm představovala nějaké „třaskavé“ řešení, je to prý další snaha o dialog. Státy nyní musejí vyslechnout polský pohled na věc a získat souhlas Evropského parlamentu. Poté by v hlasování měly potvrdit, zda je pohled komise oprávněný. K tomu bude stačit 22 z 27 hlasů členských států.

Také Rada, tedy členské země, mohou Varšavě nabídnout vlastní doporučení k nápravě situace. Případné odebrání hlasovacích práv je až závěrečnou částí celého procesu a vyžadovalo by předchozí jednomyslné rozhodnutí všech ostatních 27 zemí, že v Polsku jsou závažným způsobem porušovány základní hodnoty EU, mezi něž vláda práva patří. Maďarsko přitom opakovaně uvádí, že by podobným způsobem Polsko trestat nehodlalo. Následné finální rozhodnutí o pozastavení některých polských práv, tedy o odebrání možnosti hlasovat, by už země opět přijímaly kvalifikovanou většinou.

Timmermans před novináři uvedl, že při svých předchozích jednáních o polské situaci s členskými zeměmi cítil ze strany hlavních měst „širokou podporu“. Například Německo už dnes dalo najevo, že komisi v jejím postupu podporuje.

První místopředseda komise odmítl interpretaci, že by postup komise vůči Polsku jen posiloval protievropské síly v zemi. „My to děláme pro polské občany. Jsem přesvědčen, že každý jednotlivý obyvatel členské země EU má právo na nezávislé soudnictví. Věřím, že síla EU je v rovnosti všech před zákonem,“ prohlásil Timmermans. Právní jistota je podle něj také zásadní pro fungování jednotného unijního trhu. Jsou to právě soudci v jednotlivých členských zemích, kteří proto musí mít možnost pracovat nezávisle na politicích.

„Nejsem naivní. Je mi jasné, že to někdo bude vykládat jako útok na polský národ nebo na polský lid,“ podotkl Timmermans. Komise jako strážce unijních pravidel má ale podle něj povinnost konat, pokud je právní stát v ohrožení. „Je to koneckonců jen právo, které drží EU dohromady, které zajišťuje v EU rovnost mezi malými a velkými, severem a jihem, východem a západem. Platí stejně pro každého,“ zdůraznil.

Maďarsko bude řízení Evropské komise proti Polsku vetovat, řekl maďarský vicepremiér Zsolt Semjén. Podle něj krok komise porušuje suverenitu Polska. Unijní exekutiva míní, že v Polsku je ohrožena vláda práva, a spustila proto dosud nepoužitý postup, na jehož konci mohou být Varšavě pozastavena hlasovací práva v EU.

„Polsko-maďarské přátelství a závazky maďarské vlády vůči smlouvám nám ukládají vystoupit proti kroku Evropské komise na všech fórech,“ citovala Semjéna agentura Reuters.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články