Nejdivnější 17. listopad

ECHOPRIME

Nejdivnější 17. listopad
Loňské oslavy 30. výročí 17. listopadu v Praze. Foto: Foto: Profimedia.cz
Týdeník

Daniel Kaiser

Jak je v posledních letech zvykem, objevují se s příchodem 17. listopadu na reklamních plochách tváře konkrétních lidí, kteří děkují, „že můžeme“. Má to být oslava svobody. Politici všech stran, snad s výjimkou komunistů, se teď pro forma zavěsí na odkaz sametové revoluce a budou si připomínat památku Václava Havla.

Dohromady to vytváří naprosto přízračnou atmosféru, kontrast mezi vzpomínkami na festival svobody v roce 1989 a koronavirovou dystopií, do níž jsme byli vrženi letos. Zastánci přísných epidemiologických opatření jakékoli porovnávání s komunistickou diktaturou odmítnou hned v zárodku, prý je nepřípustné byť jen naznačovat, že by se toto dočasné omezení životního stylu mohlo v něčem rovnat systémovému zrušení občanských svobod komunisty, které bylo na věčné časy.

Což nic nemění na konstatování, že zatímco na přelomu 80. a 90. let svobody skokově přibylo, letos svobody významně ubylo. Většina doby mezi listopadem 1989 a dneškem se vůbec jeví jako oáza svobody až krajní.

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: Týdeník Echo