2 Týdeník Echo - reportáž

Oběti protikorupční revoluce. Trnitá cesta od obvinění k osvobozujícímu rozsudku

Týdeník Echo

Témata: , ,

Měli rozjeté kariéry, často ve vysokých státních pozicích, jenže poté nastal zlom. Přišlo stíhání kvůli obvinění ze závažných korupčních kauz, v jednom případě se objevilo nařčení z pedofilie. Až po mnoha letech zazněly osvobozující rozsudky. Oběti však musely prožít řadu let pod tlakem vyšetřování policie, části médií a především celé veřejnosti. Dodnes se tito lidé vyrovnávají s kariérními, zdravotními i sociálními následky, které je budou často provázet až do konce života. Nedávno server Echo24 přinesl svědectví ženy generála Halenky nazvané Když do bytu vtrhne ve čtyři ráno policejní komando a děti spí. Takových příběhů však bylo v poslední dekádě „protikorupční revoluce“ víc.

Podívejme se na dalších šest, v nichž přemíra snahy orgánů činných v trestním řízení ničila životy. Všechny popsané příběhy mají řadu společných rysů – jedním z nich je například razie ÚOOZ v časných hodinách, připomínající děsivou éru komunistického bezpráví. Protikorupční revoluce ničila lidem kariéry a v některých případech i rodiny. Pro oběti to byla cenná zkušenost snad jen v jednom aspektu: rozpoznaly, kterým přátelům se dá věřit. 

Spadla klec

Generál Vladimír Halenka sloužil v armádě přes 30 let. Za sebou měl misi v Bosně i v Afghánistánu. Pracoval jako sekční ředitel v resortu obrany a čekalo ho povýšení na generálporučíka. V úterý 3. března 2015 vtrhlo ve 4 hodiny ráno do jeho bytu policejní komando a generál byl po takřka celodenní domovní prohlídce odvezen na výslech do Hradce Králové. Byl obviněn z trestných činů porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Nakonec byl nad ránem ve východočeské metropoli propuštěn.

Do Hradce Králové se ve stejné věci podíval i auditor Jan Vylita, který na výslech přijel dobrovolně z dovolené. „Rodinu jsem nechal v Itálii, kam jsme přijeli teprv předchozí den. Jel jsem 11 hodin zpět do Prahy.“ K výslechu musel ještě večer po příjezdu. Nakonec ho v poutech převezli do cely předběžného zadržení. Druhý den byl vyslýchán v Hradci Králové a podobně jako Halenka byl propuštěn až nad ránem, avšak bez obvinění. 

Nebyl to však jediný problém zkušeného auditora. Vylita nastoupil v roce 2010 na ministerstvo obrany. Valným shromážděním NATO byl navíc zvolen do auditorského výboru NATO. Tím však paradoxně začal jeho problém. Vylita disponoval prověrkou na stupeň tajné. Přestože mu žádný předpis nepřikazoval, aby si kvůli své nové funkci zařídil prověrku na stupeň přísně tajné, požádal o ni. Po roce a půl přišlo překvapivé rozhodnutí NBÚ. Nejenom, že Vylita prověrku nezískal, byla mu dokonce odebrána i ta stávající. Bez prověrky musel ovšem skončit s prací v NATO i na ministerstvu.

Jana Šádková se v tak vysokých sférách nepohybovala, pracovala „jen“ jako účetní a jednatelka firmy Peskim. I její příběh je však výmluvný: údajně pomáhala lobbistovi Ivu Rittigovi tunelovat společnost Oleo Chemical. Do bytu, kde Šádková bydlela se svou patnáctiměsíční dcerou, vstoupilo 26. září 2014 ráno asi deset lidí, jeden z nich jí přečetl obvinění. Domovní prohlídka trvala do šesti večer. Následovala noc ve vyšetřovací vazbě. „Cela, nevím, možná dva krát pět metrů, v rohu smradlavý záchod a umyvadlo. Deka zatuchlá, zapáchající, červená plstnatá přikrývka, evidentně dlouho nepraná.“

Nejdéle, plných osm měsíců, strávil poseděl Michal Hala, bývalý výkonný ředitel Ředitelství silnic a dálnic, který byl obviněn za podezření z korupce ohledně podezřelého pronájmu odpočívadel. „Já jsem byl ve vazbě ještě před tou takzvanou humanizační novelou, takže jsem trávil čas v podmínkách, v kterých vykonávají trest sadističtí vrahové. Samota v místnosti, kde můžete udělat pět malých kroků ke dveřím a pět zpátky. Zhubl jsem o šestnáct kilo. Vzpomínám si na ten pohled, když mne poprvé navštívila moje máma: zděsili jsme se vzájemně, kdo koho víc nepoznává.“ Svůj případ Hala přirovnal ke Kafkovu Procesu. „Řekl bych, že to byla kafkárna. Ale Kafkův hrdina aspoň nevěděl, proč je stíhán. Já jsem věděl, že jsem stíhán pro něco, co se nestalo, protože se to ani stát nemohlo.“

Jako herec brněnského HaDivadla si zahrál v inscenaci Kafkova Procesu Milan Sedláček, to však ještě netušil, že ho čeká podobný osud jako Josefa K. Čelil obvinění, že připravil český stát o víc než milion korun. „Najednou stojíte před faktem, že jste nic neudělal, jsou vás plné noviny s lživými články, jste obviněn, chodíte na desítky zcela absurdních výslechů a tušíte, že se to sune někam, kde neplatí vůbec nic z práva, svobod, logiky atd. Pokud spácháte nějaký, třeba drobný čin či zločin, podléháte iluzi neviny, ale podvědomě víte, že se něco stalo, a tak se snažíte uhrát jakýkoliv výsledek. To v případě evidentní neexistence daného činu je zdroj té absolutní bezmoci, ale musíte to překonat, jinak vás to zničí.“ Sedláček byl šestkrát prohlášen za nevinného, státní zástupce se však pětkrát odvolal. „Spisovatel Pavel Kohout vymyslel terminus – doživotně nepravomocně osvobozený.“

Podlomené zdraví

Zřejmě nejzásadnější kauzou „protikorupční revoluce“ byla tzv. Nagygate. Jedním z obžalovaných je Roman Boček. Ten měl Janě Nagyové zprostředkovat spojení s rebelujícími poslanci ODS. Po zatčení v roce 2013 musel také několik nocí strávit ve vazbě. „Vazbu jsem snášel velmi špatně. Absolutně jsem nechápal, proč jsem byl zatčen. Byla mi odepřena potřebná zdravotní péče. Půl roku před zadržením jsem prodělal vážnou operaci nádoru tlustého střeva a měl jsem předepsaný přísný zdravotní režim včetně diety. Nepovolili mi ani vyšetření v nemocnici, nedostal jsem dietní stravu, která byla pro mou rekonvalescenci zásadní. Opakovaně jsem byl podrobován nedůstojným osobním prohlídkám, zejména po návštěvě mých obhájců.“

Posttraumatické problémy zažívá velká část neprávem obviněných. Manželé Halenkovi se obávají, že následky budou nést po zbytek života. „Jsme nemocní a už asi nadosmrti budeme. Náš vyšetřující psychiatr říká, že až se to úplně vyřeší, tak se ten náš stav možná zlepší, ale ta naděje je tak třetinová. Může se to ale dokonce i zhoršit. Když to nezažijete, tak to nevíte, že vám od hlavy může být fyzicky špatně. Dá se to léčit nějakými prášky, kterými se léčíme dodnes.“

Několik let táhnoucí se kauza ovlivnila zásadně rodinný život mladé účetní Jany Šádkové: „Chtěla jsem mít velkou rodinu. Teď mám stále jednu dceru, která se mi narodila ještě před tím vším. Kdybych byla tehdy bezdětná, myslím, že jsem bezdětná i teď. Státní zástupce tím, jak napsal obžalobu, mi dal trestní sazbu pět až osm let. Za těchto okolností bych si dítě nepořídila. Neměla bych na to odvahu, cítila bych pocit nezodpovědnosti. Takže mám malou tichou rodinu. Toto byly šesté Vánoce s dcerou, z toho páté, co jsem stíhaná.“

Dělostřelecká palba

Oběti se shodují, že dělostřelecká palba některých médií byla jedním z nejzákeřnějších aspektů jejich trápení, což potvrzuje i Roman Boček: „To, co se dělo v prvních měsících, považuji za mediální lynč. Byl jsem zobrazován jako zločinec, vyvrhel společnosti. Byla zveřejňována jedna lež za druhou s cílem poškodit nejen mě, ale celou mou rodinu. Ještě větší šok zažívala moje rodina, manželka a děti. Máme čtyři syny. Ten stres, kdy se na všech televizních stanicích a ve všech tištěných mediích opakovaly záběry jejich spoutaného otce, jim nikdo nevymaže z paměti. Museli předčasně ukončit školní rok. Mladší synové odjeli, aby byli ušetřeni obtěžování novinářů, kteří okupovali náš dům, neustále zvonili, číhali před domem a lezli přes plot na zahradu.“ Nezvedali telefony, protože novináři měli jejich čísla.

Michal Hala musel také čelit zákeřnému obvinění z držení dětské pornografie. Přestože byl později soudem zproštěn viny, špatné pověsti se i kvůli médiím bude zbavovat jen těžko. „Ten mediální rámec byl prostý a krutý: Hala je pedofil. Přes osm set mediálních výstupů, díky internetu kdykoli dohledatelných. ‚Pedofilní čuně‘. ‚Hala holdoval dětskému pornu.‘ Žádné ‚zřejmě‘ nebo ‚možná‘, Hala je pedofil a hotovo. V tom byla ta krutost. Koho zajímá, že na oněch podivných disketách byly i soubory z ledna 2012, kdy už jsem seděl ve vazbě.“

Hala se rovněž podrobil ponižujícím prohlídkám: „Takovéto obvinění má v podstatě inkviziční charakter. Musíte dokázat, že jste nevinný. Já jsem byl dohnán do úplné krajnosti, když jsem v rámci dokazování své neviny musel na vyšetření reakcí penisu. Pocitu ponížení se do smrti nezbavím.“

Mediální lynč měl samozřejmě vliv na okolí obětí, což potvrzuje i Halenka: „To mně říkala už babička – policajti si chodí jenom pro lumpy. Ono stačilo, že u nás na vesnici lidé viděli asi těch 25 policistů, kteří mě přišli zatknout. V tu chvíli celé sídliště vědělo, že Halenka je největší lump. V následujících pár dnech si to pověděli, takže to věděli všichni.“

Kariérní bezmoc

Všechny oběti se potýkaly s kariérním propadem. Jen těžko se hledal někdo s takto zničenou pověstí. „Teda nejsem mrtvý,“ říká Vladimír Halenka. „Kdyby byla 50. léta, tak bych mohl být taky po smrti. Ale 3. března 2015 moje kariéra jednou provždy skončila.“ Halenka dnes pracuje v jedné zbrojařské firmě, jejíž majitel byl jediný ochotný nabídnout dříve vysoce postavenému generálovi práci.

Obě dvě kauzy Jana Vylity měly fatální dopad na kariéru dříve nejvýše postaveného Čecha v NATO. „Nějakou dobu jsem byl nezaměstnaný, chodil jsem na výběrová řízení. Nakonec mi vždy řekli, že to nejde. Za velkou částí odmítnutí stály konkrétní novinové titulky. Udělal jsem si tedy živnostenský list a hledal jsem, co budu dělat. Výsledkem je, že místo abych dělal v mezinárodní organizaci na vedoucí pozici, tak dnes vytvářím tabulky a tak dále. Je to fajn, nikdy mi to nedělalo problém, ale totálně se mi změnil život. Já jsem celkem zvyklý na ledacos, ale ta naprostá bezmoc, že nemůžete dělat vůbec nic a víte moc dobře, jak to celé bylo, a víte dobře, že je to nesmysl.“

Znamená nevina úlevu?

Třeba Vladimír Halenka přiznává, že s osvobozujícím rozsudkem přišel pocit úlevy. Michal Hala však upozorňuje, že ani nevina nemusí znamenat definitivní očištění jména: „A osvobozující rozsudky a zastavená stíhání? Jakou to má váhu? Přečtěte si kteroukoli internetovou diskusi. Jsem jen vykutálený gauner, který měl neskutečné štěstí, případně jsem nesmírně rafinovaný, či jsem všechny těmi nakradenými miliony (které nikdy neexistovaly, protože ani existovat nemohly) uplatil, případně to byla celé habaďůra, jak vytáhnout ze státu prachy za odškodnění. Co je proti tomu osvobozující rozsudek?“

Vladimír Halenka 

Pracoval na ministerstvu obrany jako sekční ředitel. V březnu 2015 byl zadržen a obviněn z trestných činů porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Šlo o odprodej starých motorů do bojových vozidel a tanků z armádních skladů, údajně pod cenou. Generálovi hrozilo až 12 let nepodmíněně. Navíc s manželkou čelil obžalobě z pojistného důvodu. V listopadu 2017 byl z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti propuštěn ze služby. V prosinci 2018 ho Městský soud v Praze zprostil obžaloby.

Jana Šádková

Pracovala jako účetní a jednatelka firmy Peskim. V březnu 2014 byla zadržena a obviněna, že pomáhala lobbistovi Ivu Rittigovi tunelovat společnost Oleo Chemical. Musela strávit noc v cele předběžného zadržení. V březnu 2018 byla po třech a půl letech v kauze Oleo Chemical osvobozena. Zároveň čelí obvinění kvůli možnému tunelování Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Jan Vylita

Alexandr Vondra si zkušeného auditora přivedl v roce 2010 na ministerstvo obrany. Valným shromážděním NATO byl Vylita zvolen do auditorského výboru NATO, čímž se ve své době stal nejvýše postaveným Čechem v Severoatlantické alianci. Požádal NBÚ o prověrku na stupeň „přísně tajné“, místo toho mu úřad v roce 2015 odebral i prověrku na stupeň „tajné“. Skončila tím Vylitova kariéra v NATO i na ministerstvu. Auditor byl rovněž vyslýchán v případu Halenka a strávil noc v cele předběžného zadržení. V prosinci 2018 soud potvrdil, že mu NBÚ sebral prověrku neoprávněně.

Milan Sedláček

Brněnský herec, který se dal do služeb diplomacie. Jako velvyslanec v Thajsku však skončil předčasně. V roce 2011 byl obviněn, že připravil český stát o víc než milion korun. Pětkrát byl soudem prohlášen za nevinného, státní zástupce se pokaždé odvolal. Aktuálně je pošesté „nepravomocně osvobozen“.

Roman Boček

Politik ODS. Bývalý náměstek ministra dopravy a zemědělství. V červnu 2013 byl obviněn v souvislosti s kauzou Jany Nagyové. Od 13. do 19. června byl v cele předběžného zadržení, policie se obávala jeho vycestování do Španělska. Nadále byl vyšetřován na svobodě. Podle vyšetřovatelů hrál „spojku“ mezi Janou Nagyovou a trojicí rebelujících poslanců ODS Petrem Tluchořem, Ivanem Fuksou a Markem Šnajdrem. Přestože doposud nepadl pravomocný rozsudek, budí kauza pochybnosti. Soud v červnu 2018 prohlásil použití odposlechů v kauze za nelegální.

Michal Hala

Bývalý výkonný ředitel Ředitelství silnic a dálnic. V roce 2010 na ŘSD skončil po nástupu ministra dopravy Víta Bárty. V prosinci roku 2011 byl zatčen a obviněn za podezření z korupce, šlo o podezřelé pronájmy odpočívadel. Hala byl z vazby propuštěn až v srpnu následujícího roku. Ještě v březnu 2012 však bylo policií obvinění rozšířeno o držení pornografie. Soudy Halu v roce 2016 této obžaloby zprostily. Obžaloby v kauze odpočívadel byl manažer pravomocně zproštěn v květnu 2017. Hala požaduje za obě kauzy od státu odškodné.

Týdeník Echo přináší nejdůležitější společenské události doma i ve světě, jedinečné komentáře, exkluzivní analýzy a rozhovory od uznávaných osobností. Je pro nás důležitý film, literatura, architektura, výtvarné umění a samozřejmě i historie.

Digitální Týdeník Echo + komentáře Echo24.cz

od 199 Kč

Získejte plnou verzi jedinečných komentářů, esejí, exkluzivní analýzy a rozhovory s inspirativními osobnostmi a další klíčové texty Echo24.cz

Více info

Vážení čtenáři,
internetový deník Echo24 se rozhodl změnit podobu čtenářských diskuzí pod texty, které na našich stránkách publikujeme. Diskuzí se nově mohou účastnit pouze ti čtenáři, kteří jsou přihlášení a kteří mají zaplacený nějaký typ předplatného. To si můžete pořídit již od 149 korun měsíčně zde.

K tomuto kroku jsme se rozhodli kvůli neúměrně velkému počtu diskutujících, kteří nerespektovali pravidla slušné diskuze, napadali ostatní diskutéry a podobně. Navíc používali i různé anonymizéry, které jim umožňovaly se do diskuze vrátit i poté, co jim redakce jejich účet zablokovala.

Kvůli malému počtu členů redakce nebylo v našich silách neustále procházet všechny diskuze a mazat urážlivé či jinak nevhodné příspěvky. Slušní diskutující jsou nadále na našich stránkách vítáni.