FOTO: Nová atrakce Pražanů: Lidé vykrmují invazivní řekomyši. Roztomilé, ale mohou být i nebezpečné

PŘÍRODA V PRAZE

FOTO: Nová atrakce Pražanů: Lidé vykrmují invazivní řekomyši. Roztomilé, ale mohou být i nebezpečné
Nutrie říční (jinak známá také řekomyš americká) ochotně vylézá z vody, na břeh Vltavy ji láká lidská ruka přinášející potravu. Foto: Jakub Fujáček
8
Domov
Echo24
Sdílet:

Pražané si oblíbili nutrie, které se usadily na březích Vltavy, krmení roztomilých hlodavců se stalo atrakcí pro celé rodiny. Nutrie říční, známá také jako řekomyš americká nebo vodní krysa, však patří k invazivním druhům zvířat, které vytlačují naše původní vodní živočichy. Populace dříve jihoamerických hlodavců i díky přikrmování nekontrolovatelně roste, nemají totiž přirozené nepřátele. Drzé nutrie, které nemají strach ani z lidí, mohou ale také přenášet řadu infekčních nemocí. Na problémy s jejich výskytem upozorňuje třeba Povodí Vltavy.

Přítomnost lidí a ruch metropole nutriím zjevně nevadí, právě naopak. Na lidi si zvykly a dobře vědí, že s nimi obvykle přichází i potrava. „Hele mami, dívej, bobr,“ rozléhá se dětský hlahol po pražském Střeleckém ostrově, kde jsou nyní nutrie atrakcí číslo jedna. O chvíli později už děti utíkají směrem k břehu Vltavy, kde chlupatý hlodavec nadšeně panáčkuje a čeká, až dostane kus mrkve, salátu, nebo jiný pamlsek.

Nutrie rychle zmerčí, že děti mají co nabídnout a nebojácně si kráčí pro večeři.
Nutrie rychle zmerčí, že děti mají co nabídnout a nebojácně si kráčí pro večeři. Foto: Jakub Fujáček

Nutrie skutečně vypadá téměř jako malý bobr, se kterým si ji lidé často pletou. Na rozdíl od bobra má však kulatý ocas. V hlavním městě se vyskytuje hned na několika místech a jejich populace může odhadem čítat stovky jedinců. Střelecký ostrov jich obývají zatím desítky. Kromě jisté stravy od lidí, kteří sem míří za čerstvým vzduchem, tu mají ještě jednu výhodu – pracovníci zabývající se jejich odchytem sem na ně nesmějí. Na nutrie můžete ale natrefit i třeba v Podolí.

Nutrie si potravu často přidržují předními tlapkami.
Nutrie si potravu často přidržují předními tlapkami. Foto: Jakub Fujáček

Na základě žádosti pražského magistrátu a platného povolení se snížením počtu nutrií v metropoli, především formou odchytu, zabývají Lesy hl. m. Prahy. Na lokalitu Střeleckého ostrova se ale povolení nevztahuje, potvrdila pro Echo24 za Lesy hl. m. Prahy Petra Fišerová. „Hlavními příčinami úspěšného množení nutrií v Praze je neustálý přísun potravy především od přikrmování lidmi a teplé zimy posledních let, které nepřispívají k přirozené regulaci velikosti populace. Tato zvířata zde nemají žádného přirozeného predátora, který by udržoval velikost populace na udržitelné míře. V Praze tak mají ideální podmínky k životu,“ vysvětluje. V takto výhodných podmínkách pak mohou být samice těchto vodních býložravců březí až třikrát do roka. V jednom vrhu je pak obvykle kolem pěti mláďat.

Není snad nic, co by neudělala pro kousek zeleniny.
Není snad nic, co by neudělala pro kousek zeleniny. Foto: Jakub Fujáček

„Nutrie ničí břehovou vegetaci a svými norami narušují břehy potoků a vodních nádrží, tím snižují stabilitu a zvyšují riziko při povodních. Mohou přenášet také infekční onemocnění, jako je například leptospiróza nebo salmonela. Často se vyskytují ve společnosti potkanů. Jejich zvyšující se populace je rizikem i pro původní druhy našich vodních živočichů, které vytlačují,“ uvádí Fišerová.

Nutrie žijí v malých rodinných skupinách. Těmto býložravcům chutnají především zelené rostliny a kořínky, živočišnou stravu nevyhledávají.
Nutrie žijí v malých rodinných skupinách. Těmto býložravcům chutnají především zelené rostliny a kořínky, živočišnou stravu nevyhledávají. Foto: Jakub Fujáček

Nutrie říční byla v Česku a v zemích východní Evropy od začátku minulého století hojně chována kvůli kožešinám a masu. Řada kusů se ale postupně dostala i do volné přírody, nebo je chovatelé sami vypustili. A nutrie se potom ve volné přírodě adaptovaly velmi rychle. /kompletní fotogalerii zobrazíte po otevření některé z fotek u článku/

Povodí Vltavy připravuje odchyt. „Nepřikrmujte je,“ apeluje

Že se nutriím daří zejména tam, kde jsou lidmi přikrmovány, potvrdil také Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy. „Při jejich vyšším výskytu dochází k poškozování břehů řek a potoků a ke vzniku hygienických problémů v důsledku přenosu např. parazitů,“ varuje Roldán. Škody na jednotlivých lokalitách však podle něj nebyly dosud vyčísleny, stejně jako samotná velikost populace vltavských nutrií.

„Povodí Vltavy, státní podnik, umísťuje nicméně v lokalitách s jejich největším výskytem informační tabulky pro veřejnost s informací o nebezpečí přenosu parazitů a chorob při styku s těmito živočichy. Tímto bychom chtěli apelovat i na vaše čtenáře, aby tyto živočichy nepřikrmovali a uměle tak nenavyšovali jejich početnost. Ke snížení populace v Praze na Vltavě připravujeme odchyt těchto živočichů na konkrétních lokalitách,“ sdělil.

Evropská komise umístila nutrie říční na seznam desítek invazivních druhů s významným dopadem na EU v roce 2016. Země tak musí regulovat jejich výskyt či vysazování a zavlékání do volné přírody. Z invazivních a agresivních druhů, které se usídlily i u nás, se na černé listině mimo jiné objevily také některé druhy severoamerických raků či veverek, které vytlačují ty původní. V současné době Poslanecká sněmovna projednává novelou zákona, která směřuje k výraznějšímu omezení invazivních nepůvodních druhů rostlin a živočichů. Podle kritiků, mezi které patří například Agentura ochrany přírody a krajiny, však může změna naopak ublížit desítkám ohrožených druhů.
Sdílet:

Hlavní zprávy

Drastická pokuta pro Maďarsko a my

KOMENTÁŘ

Maďarsko dostalo pokutu za to, že komplikuje utečencům ze zemí mimo EU podávání žádostí o azyl. Pokutu 200 milionů eur, tedy pět miliard korun, vyměřil teď ...

00:07