Humanitární krize v Kamerunu. Ohrožených jsou více než 4 miliony, varuje OSN
Humanitární krize
Podle Organizace spojených národů potřebuje každý šestý obyvatel Kamerunu humanitární pomoc, celkem se jedná o 4,3 milionu lidí. V zemi navíc muselo půl milionu lidí opustit své domovy a 600.000 dětí nemá přístup ke vzdělání. Na zvláštní schůzce Rady bezpečnosti OSN to řekl náměstek generálního tajemníka pro humanitární záležitosti Mark Lowcock. O pondělní schůzce informoval francouzský deník Le Monde.
Zvláštní schůzku Rady bezpečnosti k situaci v západoafrické zemi svolaly Spojené státy přes odpor kamerunské vlády i dalších afrických členů rady.
Velvyslanec Rovníkové Guineje, který hovořil i za Pobřeží slonoviny a Jihoafrickou republiku, prohlásil, že humanitární situace v zemi neohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost a měla by jí řešit kamerunská vláda. „Africké problémy by si měli vyřešit Afričané,“ řekl s odkazem na několik místních organizací. „Pokud si to tedy kamerunské úřady budou přát,“ dodal.
Podle Lowcocka je k odvrácení humanitární krize v zemi potřeba celosvětové reakce, především je nutné vybrat asi 300 milionů dolarů (téměř 6,9 miliard korun). K dispozici je však zatím jen 38 milionů (asi 872 milionů Kč).
Kamerunský ministr zahraničí význam schůzky ve svém vyjádření bagatelizoval a tvrdil, že Rada bezpečnosti je humanitární situací v zemi posedlá. Velvyslanec Kamerunu při OSN uvedl, že pokud má pomoc do země dorazit, bude to jen ve spolupráci s její vládou.
Krize v Kamerunu začala v roce 2016, kdy anglofonní menšina začala požadovat větší zastoupení v celostátní politice. Kvůli neústupnosti vlády a násilnému potírání mírumilovných protestů se někteří příslušníci menšiny vyzbrojili a začali vyvolávat střety s armádou. Část z nich nyní požaduje odtržení od Kamerunu a vytvoření nového státu Ambazonie.
Organizace Mezinárodní krizová skupina (ICG) uvádí, že v zemi zemřelo za posledních osm měsíců 1850 lidí. V sousední Nigérii je podle OSN přes 35.000 kamerunských uprchlíků, především dětí a žen. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch kritizuje evropské státy za to, že nejsou v zemi dostatečně aktivní.