Účet za teplo v bytě až 70 tisíc ročně. V některých částech Česka lidé zažívají cenový šok

Šokové zdražení se netýká jen plynu a elektřiny. Od začátku roku na některé domácnosti doléhají často o více než sto procent vyšší platby za dodávky tepla. Účet za celý rok se pak může vyšplhat na mnoho desítek tisíc korun. Zvýšení měsíčních záloh se však v různých koutech Česka liší. Tam, kde se teplo vyrábí z plynu, se ceny zvedaly nejvýrazněji. Ceny zemního plynu totiž drasticky vzrostly a výrobci tepla, kteří si dodávky nezajistili za výhodnější ceny, museli pak své drahé nákupy přenést na zákazníky. O moc lépe na tom však nejsou ani teplárny vyrábějící z uhlí.

„Není výjimkou, že měsíční záloha platby za teplo vzrostla domácnosti na maloměstě třeba ze 4 tisíc nad 10 tisíc korun měsíčně. V některých oblastech ČR narůstají ceny tepla pro domácnosti i o více než 150 procent,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Častým důvodem je loňský vzestup burzovních cen zemního plynu, z něhož se v Česku vyrábí zhruba čtvrtina veškerého dodávaného tepla. „Výrobci tepla nejednou čekali do konce loňska na výhodnější ceny. Jenže ty se nedostavily. Naopak koncem roku vystoupaly ceny plynu v EU na historický rekord. Výrobci tepla v ČR tak mnohdy byli loni koncem roku nuceni nakupovat plyn velmi draze. Letos musí tyto náklady přenést na své odběratele, i ty z řad domácností,“ řekl Kovanda. Z plynu se kromě tepla vyrábí také podstatná část elektřiny, což její ceny rovněž táhne nahoru.

Největší cenový šok zažívají nyní obyvatelé Vamberku, Jičína, České Třebové, Benešova, Nového Boru nebo Hrádku nad Nisou. Cena centrálně dodávaného tepla ve Vamberku na Rychnovsku vzrostla téměř čtyřnásobně na 2500 korun za gigajoule (GJ) z loňských 645 korun. Za teplo si tak odběratelé letos připlatí desítky tisíc korun.

Pokud by cena 2500 korun za GJ trvala celý rok, tak by měsíční platba za vytápění a ohřev vody v třípokojovém bytě při průměrné spotřebě 25 gigajoulů vzrostla přibližně o 3860 korun měsíčně.

Z uhlí se v Česku vyrábí zhruba 40 procent tepla. Dalším zdrojem je pak také biomasa, ze které se produkuje asi patnáct procent tepla. V místech, kde teplárny využívají právě biomasu, tak ceny tepla narůstají méně než v místech, kde k jeho výrobě potřebují plyn nebo uhlí. Například v Moravskoslezském kraji se naprostá většina tepla stále vyrábí z černého uhlí, zatímco ve využití biomasy s podílem 37 procent na výrobě vede Ústecký kraj,

Ceny uhlí vyskočily také citelně nahoru. Ačkoliv je zatracované jako špinavý fosilní zdroj energie, kvůli masivní poptávce po elektřině po covidovém útlumu ekonomiky se muselo vzít uhlí opět „na milost“. Poptávku po uhlí táhl nahoru také prudký nárůst cen zemního plynu. Uhelná energie se totiž stala ve srovnání s plynem nákladově dostupnější.

Neroste navíc jen cena uhlí jako takového, ale také jeho spalování, například právě v teplárnách. Na vině jsou emisní povolenky, jejichž ceny jsou na historickém rekordu. Brzy se mohou dostat nad 100 eur za kus. Povolenky si musí teplárny kupovat jako určité odpustky, aby mohly uhlí spalovat a teplo tak vyrábět.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že více než třetina českých domácností jako hlavní způsob vytápění využívá zemní plyn. Podobný podíl patří dálkovému teplu z centralizovaných sítí, pevnými palivy topí zhruba 16 procent domácností.