Pavel a Babiš to nemají jisté. Nerudová v průzkumech stoupá jako dřív Schwarzenberg

Dva a půl měsíce před třetí přímou volbou prezidenta se v zásadě opakuje situace jako v minulých letech – dlouho známí kandidáti stagnují, zatímco zezadu se na ně podle průzkumů svižně dotahují „noví favorité“. Když před volbami v roce 2013 dlouho dominoval ekonom Jan Fischer, nikdo ještě nepředpokládal, že na Pražském hradě nakonec skončí Miloš Zeman a jeho vyzyvatelem bude nakonec zprvu nenápadný Karel Schwarzenberg. Současní lídři Petr Pavel a Andrej Babiš teď zase sledují stoupající preference bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové.

Podle nedávného průzkumu agentury STEM/MARK nemá ještě svého favorita celých 44 procent voličů a tato množina může ještě šance jednotlivých uchazečů zcela změnit. Na otázku, koho by volili, tito lidé nejčastěji zmiňují Petra Pavla, za ním následují Babiš, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Josef Středula.

První kolo by podle volebního modelu agentury Ipsos vyhrál Petr Pavel se ziskem 27,9 procenta hlasů. Pavel nedávno v preferencích předstihl expremiéra Babiše, který kandidaturu ohlásil na konci října. Ten by získal 23,3 procenta hlasů. Ekonomka Danuše Nerudová by s 16,9 procenta hlasů byla třetí. Nerudová si oproti létu polepšila ze všech nejvíce. Zatímco Pavel o 4 procenta, ona dokonce o 6 procent. Další kandidáti Fischer, Hilšer nebo Středula se drželi v hladině asi 5 až 9 procent.

Pavel s Babišem vedou i v nedávném průzkumu agentury Median, pro expremiéra by zde hlasovalo 23,5 procenta voličů, pro Pavla 24 procent. Na třetím místě podle Medianu zůstává s desetiprocentní podporou Nerudová následovaná senátorem Pavlem Fischerem, kterého by volilo osm procent voličů, a šéfem odborů Josefem Středulou, který by získal 7,5 procenta hlasů.

„Želé Fischer“

Řada paralel by se dala najít především s lety 2012 a 2013. Tehdy dominoval populární Jan Fischer, který nějaký čas vedl úřednickou vládu a dlouhá léta šéfoval Českému statistickému úřadu. Fischerovi agentura PPM Factum v listopadu 2012 přisuzovala 28,1 procenta a zemanovi 19,4 procenta. Třetí byl nynější předseda SPD Tomio Okamura s 10 procenty. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg by tehdy dostal 6,7 procenta hlasů. Přitom ve volbách nakonec bral 23,4 procenta hlasů a na počátku roku 2013 mu agentury už připisovaly výsledek přes 10 procent.

Agentura STEM předtím v říjnu téhož roku uvedla, že by pro Fischera hlasovalo 30,1 procent voličů, pro Zemana 21,9 procent a pro Schwarzenberga 6,6 procenta. Fischer nicméně ke konci roku po několika nepřesvědčivých vystoupeních v debatách zaznamenal propad. V té době se ujalo označení „želé“, které mělo naznačovat, že předseda úřednického kabinetu je nevýrazný. Uškodil si i tím, že nejprve označil za svého nejbližšího spojence právě Schwarzenberga, protože Zeman by zemi „izoloval směrem na východ“, pak ale jmenovitě podpořil současného prezidenta.

Druhou volbu opanoval Zeman

V opozici proti tomu stojí situace před druhou přímou volbou v roce 2018. Ve stejné době vedl Miloš Zeman, který měl už výhodu prezidentského mandátu. Ale právě na podzim jeho podpora oslabila. V průzkumu agentury STEM/MARK měl současný prezident 47procentní podporu, zatímco vyzyvatel Jiří Drahoš měl 65 procent. Podle modelu agentury SANEP z konce listopadu 2017 by Zemana volilo asi 30 procent voličů a bývalého předsedu Akademie věd přibližně 24 procent lidí. Zeman nakonec v prvním kole získal 39 procent hlasů, zatímco Drahoš takřka 27 procent.