První den summitu EU skončil bez dohody. Rutte říká NE, cuká se i Kurz

Páteční první den jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie o fondu obnovy a budoucím sedmiletém rozpočtu společenství skončil bez dohody. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela, podle něhož bude summit pokračovat od dnešních 11:00. Lídrům se nepodařilo překonat rozpory v klíčových otázkách objemu a rozdělování peněz z fondu. Neshodli se ani na tom, jak kontrolovat, zda země čerpající peníze zavádějí požadované reformy.

Šéfové států a vlád vyjednávali o fondu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirovou krizí společně s unijním rozpočtem na období 2021-2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Evropská komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi. Zatímco v otázkách rozpočtu byla naděje na shodu větší, u fondu nenašli političtí vůdci společnou řeč ani nad základními parametry.

Mezi největšími překážkami v dosažení dohody byl podle diplomatických zdrojů požadavek takzvaných šetrných států - Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska - na snížení objemu fondu.

"Naším základním požadavkem je, že nám tu nesmí vzniknout dlouhodobá dluhová unie. Samozřejmě chceme ukázat solidaritu, ale musíme mít také na mysli zájmy rakouských daňových poplatníků," uvedl na twitteru rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Na přijetí fondu v původní výši tlačí zejména pandemií nejpostiženější jihoevropské státy Itálie a Španělsko, podporované Německem a Francií. Konkrétní částky, o něž by chtěli fond zmenšit, přitom Kurz a spol. při společném jednání neuvedli, což například podle českého premiéra Andreje Babiše komplikovalo vyjednávání.

Nizozemský premiér Mark Rutte navíc trval na tom, aby ke schvalování reformních programů jednotlivých zemí, na nichž má být čerpání peněz z balíku navázáno, byla potřebná jednomyslná shoda států. Charles Michel se snažil v této věci přijít s kompromisním návrhem, Rutteho však podle diplomatů nepřesvědčil.

Michel po kritice od části států včetně Česka přišel i s upraveným návrhem klíče rozdělování peněz z fondu. Poté, co Babiš a další lídři kritizovali, že o výši přidělených financí má rozhodovat nezaměstnanost za posledních pět let, vyčlenil šéf Evropské rady již minulý týden z původního návrhu 30 procent objemu grantů, o nichž by místo kritéria nezaměstnanosti rozhodoval pouze pokles hrubého domácího produktu v letošním a příštím roce. Po další kritice založené na tom, že příští rok již většina zemí očekává ekonomický růst, Michel v návrhu předloženém na summitu posílil vliv letošního poklesu HDP na objem národních obálek.

Během dneška by hledání kompromisů v těchto tématech mělo pokračovat, přičemž unijní činitelé nevylučují, že se může summit protáhnout až do neděle.