„Hloupost, nerozumí ekonomice.“ Maláčová chce zvyšovat minimální mzdu i sociální dávky

SOCIÁLNÍ DÁVKY

„Hloupost, nerozumí ekonomice.“ Maláčová chce zvyšovat minimální mzdu i sociální dávky
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová Foto: Facebook/Jana Maláčová
Domov

Ladislav Šustr

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se chce vrhnout na další sérii navyšování sociálních dávek a minimální mzdy. Po letošním zvyšování rodičovského příspěvku a důchodů chce na rok následující pokračovat ve stejném duchu a navýšit příspěvky na děti. Větší kontroverzi však vyvolává opětovné navýšení minimální mzdy, které má přijít v době, kdy se stát bude muset potýkat s růstem nezaměstnanosti. Ta je nyní škrcena programem Antivirus a podle úřadů práce dokonce v říjnu klesla o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta.

Státní rozpočet sice vláda odeslala do sněmovny, ve které nyní leží. Sociální demokraté ale nepřestávají vymýšlet, kam v příštím roce zamíří peníze a která část obyvatelstva dostane přidáno. Nyní chce Jana Maláčová po jednání s hnutím ANO navýšit přídavky na děti pro pracující rodiny s dětmi. Podle ní musí k růstu dojít, protože řada rodin přišla o podporu kvůli vyšším výdělkům. Dosáhli tak na ni ti nejchudší. To by chtěla ministryně právě změnit.

Podle nových pravidel by se přídavky navýšily o 26 procent. Nyní dostávají domácnosti přídavky do 2,7 násobku životního minima. Na děti do 6 let stát vyplácí 500 korun, od 6 do 15 let 610 korun od 15 do 26 let 700 korun. Nové částky by tak představovaly 630, 770 a 880 korun. Nárok na dávku by měly dostat rodiny, které mají příjem do trojnásobku minima. Státní rozpočet by tím přišel o 1,7 miliardy korun.

Další diskutovanou změnou je navýšení minimální mzdy. Tu bude projednávat vláda v pondělí a ministerstvo práce již připravuje možné varianty růstu nejnižší mzdy. Sama Maláčová by prosazovala navýšení o 900 až 1800 korun. V současné době je minimální mzda na částce 14 600 korun a hnutí ANO ji navrhuje dalšími 400 korunami.

Možné navýšení se projednávalo i na tripartitě, kdy zaměstnavatelé nechtěli přidávat vůbec nic a odbory o částku 1400 korun. Podle ekonomů je totiž přidávání minimální mzdy nebezpečné zvlášť v době, kdy stát čeká velká vlna nezaměstnaných. Ta je nyní na 3,7 procenta a větší vlna propuštěných se očekává, až skončí program Antivirus, který běží do konce letošního roku.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se navíc jedná o nezodpovědnost a ze strany ministryně práce o nepochopení ekonomiky. „Zvyšování minimální mzdy v době hluboké hospodářské krize a rostoucí nezaměstnanosti je naprosto hloupý nápad. Jasně se ukazuje, že paní Maláčová vůbec nerozumí ekonomice a je odtržená od reality. Ze setrvačnosti pokračuje v návrzích, které prosazovala v uplynulých letech, kdy jsme byli ve zcela odlišné situaci. V letošním roce se však mnohé věci zásadně změnily a politici to musí reflektovat. Jinak mohou svými návrhy ještě více prohloubit krizi, ve které se nacházíme,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň pak uvádí, že podle posledních dat Eurostatu pobírá minimální mzdu každý padesátý pracovník. „To je třetí nejmenší podíl v Evropské unii, po Španělsku a Belgii. Drtivá většina lidí si vydělává více, a tak má změna minimální mzdy větší spíše mediální než skutečný impakt. V Rumunsku za minimální mzdu pracuje každý šestý pracovník, v Polsku každý osmý,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Podle něj má navýšení této mzdy za následek dva scénáře. Jednak se navýší mzda lidem, kteří ji pobírají, a tím přibude více lidí, kterým stát určuje mzdu. Tedy nikoliv podle jejich pracovních schopností. „To zvyšuje závislost lidí na vládních rozhodnutích,“ upozorňuje Bartoň. Druhým následkem poté je, že se některá místa nahradí stroji nebo zaniknou se zaměstnavatelem. Poté byl dle něj bylo od věci, aby byly známé důvody nezaměstnanosti, například kvůli navyšování minimální mzdy. „Popularita zvyšování minimálních mezd by pak vypadala jinak,“ dodává Bartoň.