BIS by měla bojovat s korupcí, konečně by byla užitečná, míní Zeman
Prezident vs. rozvědka
Bezpečnostní informační služba (BIS) by se podle prezidenta Miloše Zemana měla zaměřit na ekonomickou kriminalitu v Česku, místo na fiktivní honbu ruských a čínských špionů. Zapojením do boje proti korupci by podle prezidenta byla kontrarozvědka konečně užitečná. Zeman to ve čtvrtek řekl v televizi Barrandov. Ředitel BIS Michal Koudelka v pondělí ve Sněmovně označil aktivity ruských a čínských zpravodajských služeb za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost země a ohlásil odhalení a rozbití sítě, kterou v ČR vytvářela ruská zpravodajská služba.
Koudelku vláda nedávno už počtvrté navrhla povýšit do hodnosti generála. Prezident Zeman návrhu v předchozích případech nevyhověl. Koudelku opomněl při jmenovacím ceremoniálu loni v květnu i říjnu a naposledy letos v květnu. Generály bude Zeman jmenovat opět 28. října.
„Říkal jsem panu premiérovi, ať se pan Koudelka místo fiktivního honění ruských a čínských špionů zaměří na ekonomickou kriminalitu v České republice,“ uvedl ve čtvrtek Zeman v reakci na poslední návrh vlády jmenovat Koudelku do hodnosti generála.
Zprávy, které Zeman od BIS dostává, se podle něj věnují z 90 procent ruským a čínským špionům. Podle hlavy státu by se měla kontrarozvědka více věnovat boji proti korupci. „Tím bude konečně užitečná,“ uvedl Zeman.
Koudelka v pondělí na bezpečnostní konferenci v Poslanecké sněmovně oznámil, že kontrarozvědka a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) loni odhalily a rozbily síť, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB. Síť byla podle Koudelky financována z Ruska a ruské ambasády a měla prostřednictvím sítě serverů útočit na cíle v Česku i na české zahraniční partnery.
Koudelka ve svém vystoupení ve Sněmovně také uvedl, že aktivity ruských a čínských zpravodajských služeb jsou nejpodstatnějším dlouhodobým rizikem pro bezpečnost Česka. Z krátkodobého hlediska je podle něj největším rizikem islámský terorismus, BIS ale nyní nemá informaci o přímé hrozbě teroristického útoku.
Ruské velvyslanectví v Praze na obvinění reagovala prohlášením, že informace o údajné ruské agenturní sítí nemají nic společného se skutečností. Ve čtvrtek na to upozornil i Zeman. „Povšimněte si, že to ruská ambasáda s úsměvem dementovala. A já si říkám, že kdyby to opravdu tak bylo, tak proč jsme nikoho nevyhostili?“ uvedl prezident v televizi Barrandov.
Stoupenci ústavní žaloby by měli z pozvání na Hrad trauma
Zákonodárci, kteří podpořili ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana, by měli z pozvání na oslavy státního svátku 28. října na Pražském hradě trauma, řekl dále prezident. Podle dosavadních informací nedostala pozvánku na udílení státních vyznamenání na Hradě řada politiků ze stran, které žalobu na Zemana podporovaly.
Prezident zopakoval svůj výrok z minulých let, že na oslavy 28. října nezve lidi, kterým by působilo utrpení poslouchat jeho projev. "Občas registruji, že si někdo stěžuje, že nebyl pozván. Já si myslím, že jde o lidi, kteří nemají příliš vlídný pocit k tomuto státnímu svátku a osobě prezidenta, a tak jim nebudu působit duchovní trauma, že by tam museli trpět," řekl.
Na otázku, zda se seznam nepozvaných shoduje se seznamem podporovatelů ústavní žaloby, odpověděl, že se jedná o stejný případ. "Jestliže podpořili ústavní žalobu na prezidenta, pak lze opět očekávat ono psychické trauma, když by museli poslouchat můj projev, udělování státních vyznamenání a tak dál," prohlásil.