Naše země vzkvétá, tvrdí Babiš se Zemanem. Realita je však trochu jiná

Před třiceti lety pronesl čerstvě zvolený prezident Václav Havel slavný projev s poselstvím, že naše země nevzkvétá. Dnes však jakoby se projevy nejvyšších státních činitelů vrátily před rok 1989. Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství chválil úspěchy současné vlády, to samé chystá v novoročním projevu i její předseda Andrej Babiš (ANO). Evropské srovnání však tyto pozitivní představy krotí.

O úspěších ČR mluvil Zeman ve svém vánočním projevu. „Má nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, stabilní ekonomický růst, relativně klesající a poměrně nízký státní dluh,“ uvedl. Chválil také rostoucí průměrnou mzdu a důchody. „I když o nás Češích se říká, že jsme nejskeptičtější národ v Evropě, myslím si, že nad těmito úspěchy bychom se měli společně radovat,“ míní.

Premiéra Andreje Babiše potěšilo, že Zeman se snažil povzbudit občany a připomenout jim, aby se radovali z toho, jak se zemi daří. Sám se chystá na Nový rok přednést projev v podobném duchu: „Letos jsem si ale řekl, že by po dvou letech naší vlády bylo fajn lidem říct, co jsme pro ně udělali, jak se teď České republice daří a hlavně, jakou máme dál vizi, plány a strategii.“

Pokud se však daří v míře nezaměstnanosti, může za to především soukromý sektor. Podle World Competitiveness Center oceňují zaměstnavatelé především českou kvalitní pracovní sílu. V jiných aspektech je na tom Česko oproti svým sousedům hůře, například v míře inflace. V porovnání členských států EU zaznamenaly nejnižší meziroční inflaci v listopadu Itálie a Portugalsko s hodnotou 0,2 procenta, a pak Belgie, kde inflace činila 0,4 procenta. Naopak nejvíce vzrostly ceny v Rumunsku (3,8 procenta), Maďarsku (3,4 procenta), na Slovensku (3,2 procenta) a právě v Česku, kde míra inflace podle Eurostatu dosáhla tří procent.

Přestože by se růst HDP 2,6 % mohl jevit jako slušný, tak ve srovnání s partnery z V4 spíše zaostává. Slovensko má růst 3,8 % a Polsko 4,7 %. Český růst je sice vyšší než rakouský či německý, ale s těmito vyspělejšími zeměmi nelze růst HDP příliš srovnávat.

Růst české ekonomiky se navíc příští rok zpomalí na 2,2 procenta z letos odhadovaných 2,5 procenta. Stejně tak zpomalí růst mezd a nepatrně stoupne nezaměstnanost. Zároveň by měla klesnout inflace, ale stále zřejmě zůstane nad úrovní 2,5 procenta. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků. Problémy má Česko i v jiných směrech.

České stavebnictví se v rámci EU propadá

České stavebnictví bylo letos do konce září s meziročním růstem o 1,9 procenta mezi 27 zeměmi Evropské unie na 19. místě. Meziročně si Česko pohoršilo o 11 míst, v porovnání s koncem prvního pololetí na tom bylo o dvě příčky hůře. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvních devíti měsících vzrostlo v průměru o tři procenta.

„V porovnání s dalšími státy Evropské unie si naše země nevede moc dobře. Růst je pod unijním průměrem. Na vině jsou špatné stavební předpisy, které máme jedny z nejsložitějších v Evropě. Fungování českých stavebních úřadů je na úrovni rozvojových zemí. Kvůli tomu se nám nedaří plně využívat potenciál, který české stavebnictví má,“ sdělil analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka je ze srovnání vidět, že některé země dokážou vytěžit maximum z evropských fondů, zatímco Česko zůstává na chvostu. „Stále se nikdo nedokázal poprat s přebujelou byrokracií. Není snad síla, která by si s tímto dokázala poradit. Pro zájemce o bydlení tato byrokracie znamená jen dražší a méně dostupné bydlení, pro motoristy zase horší silnice,“ doplnil Dufek.

Dálnice dálnice dálnice? Sousedé staví jiným tempem

Není to tak dávno, kdy se Češi posmívali Polákům za stav jejich dálniční sítě. Dnes se však karta obrátila. Zatímco Češi každý rok zprovozňují úseky dálnic v řádu jednotek či desítek kilometrů, dokázali Poláci jen během dekády ztrojnásobit svojí dálniční síť na více než 3,5 tisíce kilometrů. Dalších 1000 kilometrů mají ve výstavbě. Poláci dokázali efektivně využít evropské fondy a navíc většinu sítě vybudovali v souvislosti s fotbalovým šampionátem v roce 2012. Českou republiku v tempu budování dálnic předstihlo podle Eurostatu také Maďarsko. Na dohled Česku se v celkovém rozsahu dálniční sítě přiblížilo Rumunsko.

Zatímco Polsko má nyní ve výstavbě 1000 kilometrů dálnic, polský tisk píše o „české dálniční letargii“, když loni se v ČR podařilo uvést do provozu jen čtyři kilometry nových dálnic a letos to bylo přes třicet kilometrů. V předchozích letech, kdy seděli v křesle ministra dopravy zástupci hnutí ANO, však situace nebyla lepší. V roce 2014 se nepostavil ani metr dálnice, pět kilometrů bylo zprovozněno o rok později, 16 a 17 kilometrů v letech 2016 a 2017 a nakonec necelé čtyři kilometry vloni.

Největší problém českých žáků? Špatná gramotnost

Srovnávat lze také v oboru vzdělávání. V České republice panují obrovské rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých škol, přesto se stále drží nad průměrem zemí OECD. Uvádí to mezinárodní průzkum PISA.

Ve srovnání s rokem 2015 se čeští žáci zlepšili. Zprávu uvedla Česká školní inspekce. Podle ní je výsledek českých žáků ve všech gramotnostech lepší než průměr zemí OECD, na druhou stranu se však průměr ve všech oblastech od zahájení projektu snižuje. Podle výsledků dělá větší problém českým žákům porozumět samostatnému textu než zpracování souborů textů.

V celkových výsledcích se Češi umístili v čtenářské gramotnosti na 25. místě, v matematice na 22. místě a v přírodovědné gramotnosti na 21. místě. Do průzkumu se pak zapojilo na 79 zemí a ekonomických regionů.

Prohlubuje se také rozdíl mezi úrovněmi jednotlivých škol. „V České republice panují obrovské rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých druhů škol, které jsou nejvíce patrné v oblasti čtenářské gramotnosti. Rozdíl mezi výsledkem žáků víceletých gymnázií a středních odborných škol bez maturity je ve všech oblastech větší než dvě gramotnostní úrovně. Téměř polovina učňů má čtenářské dovednosti na nejnižší gramotnostní úrovni. V základních školách je takto slabých žáků necelých 30 procent,“ uvádí zpráva.

Povzbuzovat národ pozitivními výsledky má jistě svůj smysl. Přesto je potřeba se na čísla dívat z širšího kontextu, ze kterého vyplývá, že se česká ekonomika může při případném dalším zpomalení ekonomiky snadno dostat do problémů.

Čtěte také: Desítky. Éra pseudoelit