1 KOMENTÁŘ

Bude Nigérie jednoho dne islámská?

Témata: , ,

Nigérie, to je 186 milionů obyvatel (2016), zhruba na polovinu rozdělených mezi muslimy a křesťany. V posledním půlstoletí rostl rychleji podíl křesťanů – ještě v roce 1963 se k islámu hlásilo 47 procent Nigerijců, k domorodým náboženstvím 18 procent a ke křesťanství 38 procent. Tehdejší domestikovaný islám, bez finančních injekcí ze států Zálivu, zahrnujících i studium imámů na univerzitách v Saúdské Arábii, však neměl mnoho společného s fundamentalistickou podobou stravující dnes část země na severovýchodě. Například právo šaría zcela nebo částečně nahradilo dosavadní právní systém ve dvanácti nigerijských státech až na přelomu tisíciletí.

Součástí života křesťanské menšiny na severu jsou od té doby násilnosti a teroristické útoky, nad nimiž islámské vlády zavírají oči, nebo je dokonce podporují. Tak lze postihnout obsah sdělení, které předložilo šedesát nigerijských biskupů papeži Františkovi při tradiční návštěvě ad limina. Nezvykle upřímný byl Wilfred Chikpa Anagbe, biskup většinově křesťanské diecéze Makurdi. Podle něj se problém rozšířil z muslimského severu do převážně křesťanského středu země. „Je to jasný plán, program islamizace celých většinově křesťanských oblastí,“ řekl. V jeho diecézi 24. dubna islámští Fulbové přepadli kostel a zavraždili dva kněze a nejméně sedmnáct věřících. Ti tvořili místní elitu, kromě duchovních mezi nimi byli dvě katechetky a ředitel jediné střední školy. „Nic tam nebylo, nebyly školy ani nemocnice. Všechno jsme postavili my díky úsilí otců Josepha a Felixe.“

Podle Anagbeho je to už jedenáctý útok od ledna v oblasti s křesťanskou majoritou. V lednu byl také objeven hromadný hrob dalších sedmdesáti křesťanů. „Teď nehovoříme o Boko Haram, přestože někteří Fulbové byli v minulosti členy této islámské sekty a obě skupiny mají stejný cíl – islamizovat celý region,“ pokračoval. „Když dochází k útokům, nikdy tam nejsou policisté ani armáda. Navíc Fulbové žijí hlavně v lese a nemohou si dovolit tak moderní zbraně. Kdo to tedy financuje?“ Postěžoval si, že jim vláda nepomáhá ani s péčí o sto tisíc utečenců, kteří museli v souvislosti s terorismem opustit své domovy. Papež biskupy ujistil, že jim vyjadřuje soustrast a „pozorně sleduje“, co se v Nigérii děje.

Takové vyjádření, které nikoho neurazí, ale ani nikomu nepomůže a je jaksi univerzální, bez ohledu na to, jestli oblast decimují islamisté, nebo třeba povodně. (Lidé s oblibou srovnávající počty obětí teroristických útoků se zabitými při autonehodách by jistě dodali, že povodně zabíjejí víc.) Ale papež nedisponuje vojenskou silou, diplomatická je sporná, viz případ Evans, a musí našlapovat opatrně, aby situaci ještě nevygradoval – výroky papeže Benedikta XVI. během jeho slavné přednášky v Řezně stály svého času život několik křesťanů. Zda to přispěje k přehodnocení poněkud naivních představ Františka o geopolitice – jeho poslední tweet, v němž za cestu k míru označuje „zákaz všech zbraní“, je na úrovni výplodu pacifistické puberťačky –, je otázkou.

Nigerijských křesťanů se mezitím zastal americký prezident Donald Trump. Na návštěvu za ním v pondělí přijel nigerijský prezident Muhammadu Buhari a Trump si ho povodil jako malého školáka. Připomněl, že Spojené státy ročně poskytují Nigérii finanční pomoc přesahující jednu miliardu dolarů a rádi by konečně viděli nějaké výsledky. Poukázal i na zhoršující se situaci křesťanů. „Máme velmi vážný problém s vražděním křesťanů v Nigérii. Toto nemůžeme dovolit,“ řekl.

To pobouřilo mimo jiné nigerijskou islámskou společnost Muslim Rights Concern, podle níž se Trump staví na jednu stranu konfliktu a ignoruje přitom muslimské oběti, a zároveň vyzvala křesťany, aby se „nenechali oklamat Západem“. Trump se podle nich snaží Nigérii rozbít stejně jako Irák, Libyi a Sýrii, a pokud by „křižáci“ (sic) vpadli do Nigérie, regionu by to nic dobrého nepřineslo. „Dají nám zbraně, abychom se pozabíjeli, a pak, pod rouškou poskytování humanitární pomoci, převezmou naši zemi, naši ropu, naši bohatou kulturu a vnutí nám svou homosexualitu a lesbismus, ale to už bude příliš pozdě. Pamatujte si naše slova.“

V tom jsou nigerijští křesťané a muslimové zajedno. Od doby, co se práva homosexuálů stala hlavním vývozním artiklem západní politiky, se situace gayů a leseb ve většině afrických zemí zhoršuje. Reakcí není recepce, nýbrž rezistence. A pokud jde o vojenské intervence, když byl v Praze nejdůležitější nigerijský prelát, kardinál John Onaiyekan, řekl mimo jiné na margo situace ve své zemi: „O náš problém se naštěstí světové mocnosti nezajímají, díky bohu za to. A doufáme, že ani nezačnou, protože to by znamenalo začátek nekonečného boje... jako v Sýrii.“ Inu, nemáme u pronásledovaných křesťanů dobrou pověst. 


/
Autorka je publicistka

Autorka je publicistka

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.