Americké volby. K čemu vede sociální odstup
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
Stárnutí má svoje výhody. Například člověka přivádí k tomu, aby nacházel vzory a inspirace ve zdrojích dříve nečekaných. Tím se dostávám k Mikeu Tysonovi, plus ...
Na výsledky voleb v USA si zatím musíme počkat, ale první poražení jsou známi: agentury pro výzkum veřejného mínění a volební systém, jeho legitimita. Systém plodí nejistotu, která už teď Ameriku přivedla na pokraj dlouhé právnické bitvy (a u většiny Američanů vyvolává obavy z dalšího kola násilností; strach vzbuzují výlučně příznivci krajní levice).
Snad i Janu Hamáčkovi, hlavnímu příznivci korespondenčního hlasování u nás, po této americké kráse dojde, že to je vynález když ne ďábla, pak určitě někoho, kdo úvahám o odolnosti demokracie příliš moc nedal.
Konečné počty bude svět znát možná až v pátek po sečtení všech hlasů poslaných poštou, což už teď živí podezřívavost v Trumpově táboře, že soupeřem budou vykouzleny korespondenční lístky z ničeho.
Od Donalda Trumpa byla neomalenost, aby se ve chvíli, kdy byly sečteny zhruba dvě třetiny hlasů, už fakticky prohlašoval za vítěze. Na druhou stranu by mu jen nesmírně zaujatý člověk (a v České republice máme výhodu nadhledu) nepřiznal, že k podezřívavosti vůči tomuto konkrétnímu soupeři má své důvody.
Ze čtyř let strávených v Bílém domě první tři strávil odvracením bezprecedentního pokusu o delegitimizaci jakousi konspirační, z prstu vycucanou teorií známou jako „Russian collusion“. Za historkou o spolupráci jeho volebního štábu s Kremlem prokazatelně stála mašinerie Demokratické strany. A stejně tak je prokázáno, že Joe Biden se na podlé operaci se zapojením tajných služeb proti vítězi voleb ještě coby dosluhující viceprezident podílel.
Soudit z toho hned na podvody u voleb by bylo silné kafe. Ale nezodpovědný je tu primárně volební systém, který umožňuje, aby tolik voličů hlasovalo poštou a vůbec se neobtěžovalo k urnám. I po některých dávných, ještě předdigitálních volbách (Kennedy–Nixon, 1960) zůstalo podezření na podvody při počítání hlasů. I tak je pořád ještě nejlepší způsob, jak minimalizovat prostor pro pochybnosti, stará dobrá fyzická účast. Volič se dostaví do volební místnosti osobně, komisaři zkontrolují jeho totožnost a odškrtnou jméno ze seznamu voličů. Při sčítání hlasů se oba protivné tábory na místě pohlídají. V době elementární nedůvěry, vybičované sociálními sítěmi i velkými, často zdiskreditovanými médii, je to ta nejschůdnější cesta, jak udržet důvěru ve volební systém a v demokracii.
Samozřejmě že v USA letos sehrál roli čínský koronavirus, strach lidí, že by ve frontě na volby onemocněli covidem. To jeho vinou se počet těch, kteří využili možnost původně určenou pro ty, kdo v den voleb nemohou být ve svém okrsku, od minule zdvojnásobil.
Mrak nejistoty nad Amerikou můžeme směle přičíst ke škodám způsobeným nikoliv virem samotným, ale obrannými reakcemi společnosti. Ta nejistota a rozklad se budou dávat za vinu Trumpovi, ve skutečnosti za ni víc mohou fanatici boje proti koronaviru a s nimi se překrývající skupina těch, kdo se rozhodli prožít zbytek života on-line, na dálku nakupovat, na dálku si hledat partnera (partnerku) a na dálku volit.
NÁHRADA UŠLÉHO ZISKU Z DOBY PANDEMIE
POKLES PORODNOSTI