„Totalita plíživě přichází. Z LGBT je vyvolený lid“

SPECIÁL 30 ROZHOVORŮ

„Totalita plíživě přichází. Z LGBT je vyvolený lid“SPECIÁL TÝDENÍKU ECHO 2
Domov
Týdeník ECHO
Sdílet:

Americký konzervativec Rod Dreher (51) přijel do Prahy podpořit české vydání své knihy Benediktova cesta. Týdeník Echo s ním hovořil o jeho motivech, proč tuto radikální knihu napsal, kdy došel k názoru, že boj s modernitou je pro konzervativního křesťana ztracený, proč si myslí, že ideologie transgenderu je ještě nebezpečnější než práva pro homosexuály, a jak do toho všeho zapadá vítězství Donalda Trumpa. V knize Dreher na několika místech doporučuje jako zdroj inspirace Václava Bendu a Václava Havla, interview jsme tedy rovnou zahájili českou spojkou.

Srovnání situace východoevropských disidentů a amerických křesťanů se asi některým lidem bude zdát pobuřující. Přece jen v USA nemusíte mít obavy z tajné policie nebo z toho, že by vám kvůli vašemu přesvědčení děti nevzali na školu.

Řeknu vám, co byl pro mě impulz začít uvažovat tímto směrem. Když v roce 2015 americký Nejvyšší soud konstatoval, že sňatky osob stejného pohlaví jsou v souladu s ústavou, telefonoval mi jeden známý, americký lékař. Jeho matka je Češka, katolička, která si za komunistů odseděla šest let ve vězení. Dnes žije v Americe u svého syna a jeho ženy. Stará dáma. A ten lékař mi povídá: Mámě to, co se tady začíná dít, připomíná dobu, kdy do Československa poprvé přišel komunismus. I mně tehdy ta paralela taky přišla pobuřující. Hned jsem napsal jinému kamarádovi, maďarskému akademikovi, který v 60. letech emigroval z Maďarska do Anglie: Přečti si, co tvrdí jedna stará česká paní. Obratem mi mailoval zpátky: Ale přesně tak to je. S manželkou sledujeme zprávy, čteme noviny – a říkáme si totéž každý den.

Takže v čem jsou poměry v ČSSR a v moderní Americe srovnatelné?

Ten maďarský přítel tvrdil, že v zásadě jde o atmosféru ve společnosti, kdy můžete být zničen, pokud zastáváte špatný názor. Ocitáte se v kategorii nepřítel – a oni se nezastaví před ničím, aby zničili vaši kariéru a pověst. Což se v Americe skutečně rozbíhá. Začal jsem se sám sebe ptát, jestli se můžeme něco naučit ze zkušeností protikomunistických disidentů. A tak jsem přišel na Václava Bendu. Už předtím jsem ovšem věděl o Havlovi, četl jeho Moc bezmocných. Jistěže my dnes nejsme v kůži chartistů, ale příběh zelináře, který vyvěšuje do výlohy heslo „Proletáři všech zemí, spojte se“, popisuje přesně i naši situaci. S tím rozdílem, že místo hesla o proletářích na amerických univerzitách musíte vyvěsit cedulku „Safe space“ (Bezpečný prostor – jakýsi slib univerzity studentům, že v daném kampusu nebudou vystaveni nebezpečným, reakčním názorům – pozn. red.), případně cedulku, že souhlasíte s hnutím LGBT. Nevyvěsíte, stáváte se podezřelým. Věci se pak pro vás mohou vyvíjet docela nebezpečně.

Musí si novodobý americký zelinář dávat pozor jen na kampusech, nebo i jinde?

Děje se to i v konkrétních profesích, jako je psychologie nebo právničina, kde se agenda LGBT používá k odplevelení branže od křesťanů. Pokud nepodepíšeš deklaraci o různosti, nemáš šanci dostudovat. Je to čím dál silnější. Blíží se moment, kdy vyznavači tradičních křesťanských hodnot stanou před rozhodnutím: Jsem ochoten trpět za víru? Ohrozit svou kariéru? Tak v takovém momentě mě zajímá know-how vašich disidentů. Nechci je a jejich utrpení nijak snižovat, ale řekl bych, že když nedávno Jordan Peterson (profesor klinické psychologie v Torontu, k jeho případu viz Týdeník Echo č. 9/2018 – pozn. red.) odmítl používat ta pitomá zájmena, jak je vyžaduje transgenderové hnutí, byla to umírněná verze zelináře, který se nakonec to heslo o proletářích všech zemí odhodlá dát z výlohy pryč. Peterson se taky de facto rozhodl, že přestává kolaborovat. Včera večer jsem byl u vdovy po Václavu Bendovi Kamily, v bytě bylo i několik jejich dětí a vnoučat. A pár dalších akademiků. Vyprávím jim případy, které se dějí na amerických univerzitách. Oni jsou v šoku a válejí se smíchy. Na to jim povídám: To je dobře, že se smějete, je vidět, že jste si zachovali smysl pro to, co je zdravé a co už je idiocie. Jenže pro nás to taková legrace není. Obecně řečeno já lidi, kteří vyrůstali v komunismu, považuji za kanárky v dole. Myslím, že v sobě máte zabudovaný systém včasného varování před plíživým totalitarismem. Jasně, v Americe totalitarismus nezavádí vláda, ale plíživě přichází i tak. Řeknete něco nevhodného, a média, sociální média, politici, v rostoucí míře i velký byznys s vámi začnou nakládat jako s nepřítelem lidu.

Foto:

Pouták

 

Celý rozsáhlý rozhovor je součástí speciálního vydání Týdeníku Echo 30 rozhovorů, který si můžete objednat ZDE.

Speciální vydání obsahuje rozhovory s výraznými českými, evropskými i americkými osobnostmi. Interview mají časový přesah a reflektují nejdůležitější události a zásadní dění doma i ve světě za posledních dvanáct měsíců.

Zakoupené výtisky budeme rozesílat od 26. června 2018.

Sdílet:

Hlavní zprávy