1 úmrtí Karla Gotta

Od pražského jara po reálný kapitalismus. Karel Gott byl hvězdou za všech režimů

NOVÉ

Témata: , ,

Za takřka šest dekád své kariéry neslezl z vrcholu české populární hudby. Kromě pěveckého génia za to mohl Karel Gott vděčit často i udržováním dobrých vztahů s jakoukoliv vládnoucí garniturou, což vedlo také k tomu, že byl režimem vybrán jako jedna z vůdčích postav prohlášení umělců z „oblasti zábavné a populární hudby“ v reakci na Chartu 77. Později se naopak stalo symbolickým momentem sametové revoluce, když zazpíval hymnu s Karlem Krylem.

Politici jej několikrát odměnili státními vyznamenáními. Získal tituly zasloužilý (1977) a národní umělec (1985). Prezident Václav Klaus mu v roce 2009 udělil medaili Za zásluhy I. stupně. Letos v září připustil prezident Miloš Zeman, že zpěvákovi udělí vyšší státní vyznamenání, než dříve dostal. Hodlal tak učinit ale asi až příští rok.

Během počátků své kariéry nemusel příliš politiku řešit, podobně jako ostatní umělci té doby. Šlo totiž o svobodnější šedesátá léta. V roce 1963 nastoupil Gott do angažmá v divadle Semafor, kde působil dva roky. V roce 1965 založil s bratry Jiřím a Ladislavem Štaidlovými divadlo Apollo. Milníkem v Gottově kariéře bylo v roce 1967 šestiměsíční angažmá v hotelu New Frontier v Las Vegas.

Podstatný byl pro Gotta také pobyt v Německu, tehdy ještě západním, kde o něm v roce 1967 tamní tisk psal jako o „Sinatrovi Východu“. V roce 1968 reprezentoval Rakousko na Velké ceně Eurovize v Londýně (tehdy Československá televize ještě nebyla členem pořádající organizace). V koncertování v zahraničí tehdejší režim Gottovi nebránil, jak sám zpěvák řekl, „pro státní konto vydělával cenné devizy“. Přesto uvažoval o emigraci, kterou si krátce také „vyzkoušel“ – v roce 1968 a o tři roky později. V obou případech se vrátil.

Korespondence s Husákem?

Právě emigrace v roce 1971 vzbuzuje řadu otázek. Karel Gott v roce 1971 údajně napsal komunistickému generálnímu tajemníkovi Gustávu Husákovi žádost o shovívavost a vrátil se do Československa s Husákovým příslibem, že nebude trestán a bude moci dál jezdit na zahraniční turné. Sám Gott však v roce 2009 takovou korespondenci popíral.

„Chceme se vrátit před naše publikum,“ napsal údajně Gott v dopise, který byl zveřejněn před deseti lety. „Pevně věřím, že jak já, tak i oba moji autoři najdeme ve vaší osobě a vaší moudrosti porozumění pro naši složitou situaci, která rozhodně není lehká,“ měl žádat Gott o shovívavost úřadů, pokud se se svými spolupracovníky vrátí do Československa.

Zajímavé je, že korespondenci popsal v původním vydání Knihy smíchu a zapomnění spisovatel Milan Kundera. „Když český zpěvák pop music Karel Gott odešel v roce 1972 do ciziny, Husák byl zděšen. A hned mu psal do Frankfurtu (bylo to v srpnu 1972) osobní dopis. Cituju z něho doslova a nic si nevymýšlím: "Milý Karle, my se na vás nezlobíme. Vraťte se, prosím vás, zpátky, uděláme pro vás všechno, co si budete přát. My pomůžeme vám, vy pomůžete nám,“ napsal.

V jeho interpretaci šlo především o Husákovu snahu dostat zpěváka zpět do země. „Přemýšlejte o tom, prosím, chvíli. Husák nechal bez mrknutí oka odejít do emigrace lékaře, vědce, astronomy, sportovce, režiséry, kameramany, dělníky, inženýry, architekty, historiky, novináře, spisovatele, malíře, ale nemohl snést pomyšlení, že by zemi opustil Karel Gott. Protože Karel Gott reprezentoval hudbu bez paměti, tu hudbu, v níž jsou navždy pohřbeny kosti z Beethovena i z Ellingtona, prach z Palestriny i z Schönberga. / Prezident zapomnění i idiot hudby patřili k sobě. Pracovali na stejném díle. My pomůžeme vám, vy pomůžete nám. Nemohli jeden bez druhého být,“ vysvětlil Kundera v původním torontském vydání knihy.

V roce 1977 byl Karel Gott obsazen do role jedné z vůdčích postav Anticharty, kterou podepsalo přes 7000 umělců. Naopak v listopadu 1989 zazpíval na Václavském náměstí společně s písničkářem Karlem Krylem hymnu. Kryl byl přitom naprosto odlišnou osobností než Gott. Svými písněmi jako Bratříčku zavírej vrátka zásadně vystupoval proti sovětské okupaci.

Po revoluci si Gott udržel dobré vztahy i s novým režimem. Například bývalý premiér a prezident Václav Klaus v roce 2009 napsal předmluvu do knihy ke zpěvákovým sedmdesátinám, kde chválil, že zpěvák nikdy nechtěl žádnou finanční podporu ze státního rozpočtu. S Karlem Gottem se v poslední době na fotkách objevil i současný premiér Andrej Babiš. Zpěvák nedávno také v rozhovoru pro Českou televizi prohlásil v souvislosti s podporou Miloše Zemana: „Ať žije prezident“.

Čtěte také: Sledujeme: Úmrtí Karla Gotta zasáhlo nejen Česko


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.