Rada ČT poprvé jednala v nové sestavě. Lipovská byla hodně slyšet

VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE

Rada ČT poprvé jednala v nové sestavě. Lipovská byla hodně slyšet
Domov

Vojtěch Šeliga

Přestože volbu nových radních ČT doprovázely vyostřené emoce, proběhla první schůzka nově složené Rady ČT v poklidné atmosféře. Zatímco Lubomír Xaver Veselý si nevzal slovo ani jednou, ekonomka Hana Lipovská byla při svém prvním zasedání velmi slyšet. Ptala se například na nový program ČT3 či na hospodaření veřejnoprávní televize. Rada se ve středu nezabývala volbou svého předsedy, jednání vedl místopředseda Jaroslav Dědič. Na příští schůzi budou projednávat mimo jiné bonusy generálního ředitele za minulý rok nebo hospodaření podniku.

Rada se mimo jiné zabývala dopady koronavirové krize na letošní hospodaření televize, které se odhadují na 156 milionů korun. Rozpočet by měl přesto zůstat vyrovnaný, odhady bude ČT zpřesňovat ve druhém pololetí, uvedl na zasedání Rady České televize její člen Daniel Váňa.

Televize kvůli epidemii přijde na jedné straně o výnosy z reklamy ze zrušených sportovních akcí, jako bylo zrušené MS v ledním hokeji, fotbalové Euro nebo odložené letní olympijské hry. Na druhé straně ušetří za vysílací práva a výrobu pořadů souvisejících s těmito akcemi.

Na hospodaření televize se ptala také Lipovská. Ta již v minulosti uvedla, že právě ekonomická stránka bude jejím hlavním tématem. „Postup členů Rady České televize striktně stanovuje zákon o České televizi. Za hlavní úkol bych považovala – zejména v součinnosti s dozorčí komisí a na základě veškerých dostupných materiálů včetně interních auditů – detailně analyzovat hospodářskou situaci a dbát na to, aby hospodaření České televize minimálně vyrovnané, ne-li přebytkové, a maximálně efektivní. Jsem přesvědčena, že ekonomická stabilizace je nutnou podmínkou pro to, aby Česká televize mohla plnit objektivně, vyváženě a nezávisle svůj hlavní účel,“ řekla v únoru.

Šarvátka mezi radními

Zatímco například Luboš Xaver Veselý vůbec nevystoupil, byla hodně slyšet právě nová radní Hana Lipovská, která se zkraje jednání dostala do sporu s dalším radním Zdeňkem Šarapatkou ohledně nového kanálu ČT3. Po generálním řediteli Petru Dvořákovi požadovala informaci, jak dospěl jejich internetový průzkum k tomu, že lidé měli zájem o nový program ČT 3.

„Program ČT 3 směřuje spíše na seniory, nicméně způsob sběru dat byl internetový, což znamená, že se pravděpodobně přímo netýká cílené skupiny, pro kterou byl určen. Měli navíc diváci možnost tento program naladit? Protože já vím, že řada seniorů, zejména z venkova, ho neuměla naladit,“ ptala se ekonomka.

Na otázku reagoval ale právě Šarapatka. „Já nevím, paní kolegyně, kde berete tu jistotu, že internetový průzkum se netýká seniorů. Pokud jste si povšimla, nevím jak u vás, ale čeští senioři od nějaké věkové kategorie jsou zpravidla moderní lidé,“ oponoval jí. Oba radní se dostali ještě jednou do sporu kolem otázky náboženského vysílání a přátelství Lipovské s kardinálem Dukou.

Na radě zazněly také připomínky k programové stránce České televize. Šarapatka vedení televize vytkl, že se na programu ČT2 vysílá přemíra dokumentů o druhé světové válce a Adolfovi Hitlerovi. Také připomněl, že Česká televize odvysílala sovětskou filmovou sérii Osvobození bez většího komentáře o ideologické stránce díla.

Ředitel programu ČT Milan Fridrich oponoval, že dokumenty o druhé světové válce patří divácky k těm nejúspěšnějším. Navíc se podle něj jedná o nové objevy, které se stále zpracovávají. Lipovská navrhla, že by podobné pořady, jako bylo Osvobození, mohl doprovázet kritický komentář.

Odráží rada ČT rozložení společnosti?

Nedávná volba členů Rady vyvolala řadu otázek o budoucnosti České televize a také o pokračování generálního ředitele Petra Dvořáka. Je však potřeba podotknout, že Dvořák je ve svém druhém volebním období, takže v roce 2023 bude muset ve své funkci stejně skončit. Rada má patnáct členů, které volí a odvolává sněmovna, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Členové rady jsou voleni na šest let, přičemž každé dva roky dochází k obměně jedné třetiny Rady.

V březnu udělala redakce Echo24 mezi uchazeči do Rady anketu. Žádná z odpovědí se k návrhu odvolat ředitele nehlásila. Mezi odpovědmi se objevila i slova chvály, že je Dvořák dobrý manažer. „V případě pana Dvořáka musím zmínit fakt, že se pod jeho vedením daří držet kvalitu zpravodajství a publicistiky,“ uvedl bývalý hokejista a někdejší poslanec zvolený za ČSSD Jiří Šlégr, který se stal radním v březnu.

Navíc televizi chválil také po programové stránce. „Velmi oceňuji, že ČT plní svou veřejnoprávní funkci, když přináší v rámci své programové nabídky pořady napříč celým spektrem a myslí na všechny generace diváků. Osobně bych chtěl jen to, aby byl kladen ještě větší důraz na pořady s regionální tématikou, a tím mám na mysli nejen ty zpravodajské a publicistické, ale také například sportovní pořady o regionálním sportu. Stejně tak vítám, že se ČT ve velkém věnuje vlastní tvorbě a nebojí se v ní poukázat, mnohdy i humornou formou, na problémy strukturálně postižených regionů. Velmi dobrým příkladem byl seriál Most!. Z mého pohledu je však zapotřebí s touto tématikou ještě více, důkladněji a hlavně dlouhodobě pracovat,“ řekl.

Také Lipovská se dříve vyjádřila také ke svému nejvíce kritizovanému výroku, že nerozumí smyslu existence veřejnoprávních médií a že nezná jediný pořad České televize, který by nemohla vysílat komerční stanice. Podle ní je však problém složitější. „Dovolím si rozlišit dvě roviny tohoto problému. První je striktně ekonomická, rozlišující různé typy vlastnictví. Druhým je pak realita konkrétní země v konkrétním čase, kdy je v České republice existence veřejnoprávních médií jasně definována zákonem. Z pohledu teoretické ekonomie, který jsem ve zmíněném rozhovoru zmínila, vychází z definice tzv. veřejných statků, které má stát poskytovat zjednodušeně řečeno jen tehdy, pokud je nedokáže efektivně poskytovat soukromý sektor,“ řekla pro server Církev.cz.

V Radě ČT byli sportovci a umělci také v minulosti

Části veřejnosti vadí, zvláštní složení rady, ve které sedí například již zmíněný bývalý hokejista Jiří Šlégr. V radě však také sedí bývalý rychlostní kanoista Martin Doktor. Podobně tomu však bylo také v minulosti. Místopředsedkyní před deseti lety byla také zlatá česká koulařka Helena Fibingerová či evangelický farář Svatopluk Karásek. Na chod ČT dohlížela také někdejší komunistická poslankyně Ivana Levá. V radě seděla také Jana Šilerová, biskupka Církve čs. husitské.