Sto milionů mladých mrtvých. Jak svět zasáhla španělská chřipka

Sto milionů mladých mrtvých. Jak svět zasáhla španělská chřipka
Svět

HISTORIE

Tomáš Čechtický

Dobrý večer, já jsem ta nová chřipka! hlaholí figura průhledného džina. V mlžné pracce drží kladivo dopadající na hlavu brýlatého úředníčka. Tak vypadal jeden z vtipů (tento nesl titulek HEPČÍ!) ilustrujících příchod choroby, která v letech 1918–1920 usmrtila až sto milionů lidí a podle některých badatelů představuje nejničivější katastrofu lidských dějin.

Autor karikatury samozřejmě nemohl tušit, koho že to pouští z lahve. První vlna „nové chřipky“ se v létě 1918 populace sotva dotkla, zato druhá, ta podzimní, na ni dopadla opravdu jako kladivo. Válečná cenzura její počátek zamlžila (válka skončila, jak známo, v témže roce 11. 11. v 11 hodin), tisk v neutrálním Španělsku ovšem referoval bez zábran. Přívlastek „španělská“ byl na světě.

Poslední rok první světové války byl nejkrvavější. Krev neprýštila jen z válečných zranění, na pitevních stolech neležely jen amputované končetiny. Stále častěji na nich patologové odkrývali plíce obětí španělské chřipky. Byla v nich krev z porušených kapilár, pěna, hlen, hnis. Ti lidé ještě nedlouho předtím lapali po dechu, dávili se a sténali, že se topí, že se topí uvnitř… Při krvácivém otoku plic vyvolaném chřipkovým zápalem pacienti skutečně doslova tonuli. Pitvou vyšlo najevo, že jejich plíce zaplavovala zpěněná krev.

Celý text o tom, jak svět zasáhla takzvaná španělská chřipka, najdete na EchoPrime. Předplatit si ho můžete zde.

Foto: Echo

 

Související články