„Svět zasáhla první skutečně globální energetické krize,“ tvrdí agentura pro energii

Svět zasáhla první skutečně globální energetická krize. Na konferenci v Singapuru to v úterý prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Napjatá je podle něj především situace na trhu se zkapalněným zemním plynem (LNG), poukázal ale i na velké producenty ropy, kteří snižují těžbu. Svět se podle něj i přes cenové stropy neobejde bez ruské ropy.

Současná energetická krize by však mohla být zlomovým bodem v historii energetiky, co se týče urychlení rozvoje takzvaných čistých zdrojů energie a zformování udržitelného a bezpečného energetického systému, řekl Birol. Pokud zůstane příznivé počasí, Evropa podle něj může s jistými šrámy zimu z energetického hlediska přestát.

Nárůst importu LNG do Evropy v souvislosti s boji na Ukrajině a potenciální oživení apetitu po tomto palivu v Číně pak napjaté podmínky na trhu ještě zhorší, řekl Birol na konferenci International Energy Week. Připomněl také, že příští rok bude na trh uvedeno pouze 20 miliard metrů krychlových nové kapacity LNG.

Rozhodnutí skupiny OPEC+ ze začátku října snížit produkci ropy o dva miliony barelů denně považuje Birol za riskantní. IEA totiž očekává, že globální poptávka po ropě se v letošním roce zvýší téměř o dva miliony barelů ropy denně. Skupina OPEC+ sdružuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem.

„Je to obzvláště riskantní, protože několik ekonomik po celém světě je na pokraji recese. A pokud uvážíme globální recesi, považuji toto rozhodnutí za opravdu nešťastné,“ citovala Birola agentura Reuters.

„Pokud nás nečeká extrémně chladná a dlouhá zima a nedojde-li k žádným překvapením, jako byl například výbuch plynovodu Nord Stream, měla by Evropa tuto zimu přečkat s určitými ekonomickými a sociálními šrámy,“ řekl šéf Mezinárodní agentury pro energii.

„Energetická bezpečnost je hnacím motorem číslo jedna,“ řekl Birol k přerodu odvětví na čistší zdroje. Jednotlivé země vidí jako řešení krize energetické technologie a obnovitelné zdroje. Mnoho zemí v Evropě i jinde urychluje instalaci obnovitelných kapacit zkracováním povolovacích a licenčních procesů, aby nahradily ruský plyn, připomněl.

IEA zvýšila výhled meziročního růstu kapacity obnovitelných zdrojů energie v letošním roce na 20 z původních osmi procent. Letos tak podle agentury přibude téměř 400 gigawattů obnovitelné kapacity.

Pokud jde o ropu, očekává se, že v příštím roce vzroste její spotřeba o 1,7 milionu barelů denně. To znamená, že svět bude stále potřebovat ruskou ropu, aby uspokojil poptávku, upozornil Birol.

Na začátku října se státy EU shodly na tom, že se evropský blok připojí k zavedení cenového stropu na námořní vývoz ruské ropy mimo unii, který kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu chystá skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. V systému cenových stropů je podle šéfa IEA třeba vyladit ještě mnoho detailů, vyžadovat bude i souhlas hlavních zemí dovážejících ropu.

Podle jednoho z představitelů amerického ministerstva financí lze předpokládat, že 80 až 90 procent ruské ropy bude nadále proudit mimo mechanismus cenového stropu, pokud se ho Moskva bude snažit nedodržovat. Činitel to minulý týden řekl agentuře Reuters.

„Myslím, že je to dobře, protože svět zatím stále potřebuje, aby na trh proudila i ruská ropa. Úroveň 80 až 90 procent je dobrá a povzbudivá, aby se uspokojila poptávka,“ reagoval dnes Birol. Přestože je stále k dispozici obrovský objem strategických ropných rezerv, které lze při přerušení dodávek využít, jejich další uvolňování není v současné době na pořadu dne, dodal.

Síkela čeká pokrok v EU

Země Evropské unie by v úterý mohly pokročit v debatě o nových krizových energetických opatřeních, aby je stihly schválit do konce listopadu. Před dnešním jednáním s unijními kolegy to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož musí EU připravit nouzové nástroje bez ohledu na současný pokles cen plynu. Evropská komise (EK) by podle něj zároveň co nejdříve měla přijít s chybějícími podrobnostmi týkajícími se stropu na cenu plynu, po němž volá velká část zemí. Ministři by kromě toho dnes mohli schválit společný přístup k novým pravidlům pro energetickou náročnost budov, která by podle Síkely měla přispět k dalšímu omezení spalování fosilních paliv.

Lídři členských zemí minulý týden na bruselském summitu podpořili druhý balíček návrhů směřujících k omezení vysokých cen energií a jejich dopadů na spotřebitele i firmy. Po zářijové sadě zaměřené na přerozdělení zisků elektráren a ropných firem či na úspory elektřiny se nyní evropský blok věnuje cenám plynu. Vedle dobrovolných společných nákupů určených primárně na plnění zásobníků a povinné solidarity při kritickém nedostatku plynu se ministři budou bavit rovněž o možném přímém snížení jeho ceny. To se má podle posledního návrhu komise týkat pouze případného výrazného zvýšení ceny ve virtuálním obchodním uzlu TTF v Nizozemsku, který je pro určování cen klíčový.

„Očekávám, že dnes dosáhneme takový pokrok, aby mohl být návrh schválen do konce listopadu,“ prohlásil Síkela, který za české předsednictví Rady EU dnešní ministerské jednání vede.

Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová před jednáním prohlásila, že unijní exekutiva chce z dnešní debaty vyčíst, jak velkou má regulace cen plynu podporu. „Různé členské státy mají různé energetické mixy a náklady dotování plynu budou sdíleny nerovně,“ řekla novinářům. Zatímco Španělsko, Itálie a zhruba desítka dalších států nějakou formu cenového stropu prosazuje, Německo či Nizozemsko jsou proti.

Státy debatují zejména o modelu, který už letos zavedly země Pyrenejského poloostrova. Simsonová podotkla, že situace Španělska a Portugalska je specifická, neboť tyto státy nejsou dostatečně napojeny na unijní síť. Pro některé jiné země by podle ní mohlo být subvencování cen plynu pro výrobu elektřiny nevýhodné, neboť by mohlo zvýšit spotřebu, a tím ohrozit energetickou bezpečnost.