Biden jako progresivní Trump

KOMENTÁŘ

Biden jako progresivní Trump
Svým způsobem Biden Trumpa následuje i v otázkách takzvaných „kulturních válek“, jen s opačným znaménkem. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Sto dní je trochu náhodný, ale tradiční časový interval, kdy se politikům vystavuje první hodnocení. V pátek to bude právě sto dní od doby, co Joe Biden nastoupil do úřadu amerického prezidenta. Máme tak už celkem dostatek dat, abychom mohli usoudit, jak bude jeho administrativa pokračovat. Možná překvapivě v mnoha ohledech se jedná o kontinuaci Trumpovy politiky, jen s progresivním nádechem.

V zahraniční politice, s jednou výjimkou, Biden pokračuje na základech, které vybudoval Trump. Demokraté přistoupili na Trumpovu tezi, že hlavním geopolitickým protivníkem USA je Čína, a pokračují v tvrdé linii. Symbolickým se stalo setkání vrcholných čínských a amerických představitelů na Aljašce, kde se zhádali před objektivy kamer. Je tak jisté, že tvrdý postup proti Pekingu bude pokračovat.

 

Co se týče Ruska, tak Vladimir Putin připravil Bidenovi jeho první zahraničněpolitický test. Koncentrace ruských jednotek u hranic s Ukrajinou nejspíše nikdy nehrozila přerůst ve válku. Jedním z důvodů mohlo být i vyzkoušet reakce Bidena. V hodnocení, jestli americký prezident uspěl, se experti rozcházejí. Na jednu stranu Američané zavedli proti Rusku nové sankce a vypověděli deset jeho diplomatů. Na druhou však Biden nabídl Putinovi summit. To je vlastně také velmi trumpovské. Předešlá administrativa v reálné politice postupovala proti Moskvě velmi tvrdě, od schválení dodávek zbraní na Ukrajinu až po odstoupení ze smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu. Při setkáních se však Trump k Putinovi choval velmi vlídně.

Stažení z Afghánistánu byl také původně Trumpův nápad, který nebyl schopen dotáhnout do konce.

Co se týče Evropy – Biden rozhodně mluví vlídněji než Trump. Cla z jeho období ale z velké části ponechává v platnosti.

Největším rozdílem je tak přístup k Íránu. Zde zahájil nové vyjednávání o znovupřistoupení USA k takzvané „íránské jaderné dohodě“. Tu Trump považoval pro Ameriku za nevýhodnou, tak od ní odstoupil. Jedná se však o dítě Obamovy administrativy, ve které byl Biden viceprezidentem. Obamovi lidé, nyní z velké části znovu ve vládě, to považovali za svůj největší zahraničněpolitický úspěch. Není tak překvapením, že chtějí dohodu znovu vzkřísit.

V zahraniční politice tak Biden zatím do velké míry následuje Trumpův příklad.

V domácí politice Biden dokonce plánuje splnit jeden dávný Trumpův slib. Na konci března představil plán v hodnotě dvou bilionů dolarů na rekonstrukci americké infrastruktury. Právě obří finanční balíček sliboval i Trump, nikdy se však nestal realitou, i kvůli neochotě republikánů schválit obří státní výdaje. Demokraté tyto skrupule nemají. Navíc Biden plánuje zvýšit některé daně, například firemní daň z 21 % na 28 %. Něco takového by u republikánů nikdy neprošlo, ti za Trumpa daně snížili. K opravdovým radikálním krokům, jakých se dožaduje pokrokářská levice, jako je třeba zvýšení minimální mzdy na 15 dolarů za hodinu, se však Biden neodhodlal.

V protipandemické politice Biden staví na úspěchu Trumpovy administrativy, které se podařilo stlačit vývoj vakcín na méně než rok.

Svým způsobem Trumpa následuje i v otázkách takzvaných „kulturních válek“, jen s opačným znaménkem. V praktické rovině se to například projevilo v imigrační politice, kde zrušení postupů z Trumpovy éry vedlo k migrační krizi. Přitom jediný důvod, proč k tomu administrativa přistoupila, byla víra, že imigrační kontroly jsou špatné.

Ale i v jiných ohledech se Biden snaží zalíbit progresivistům. Například když o novém volebním zákoně ve státu Georgie prohlásil, že se jedná o návrat do „éry Jima Crowa“, tedy segregace. Taktéž zmínil, že by bylo vhodné, aby baseballová liga přesunula svou „All-Star Game“ z hlavního města Georgie Atlanty někam jinam. Což se stalo.

Také Trump se snažil přikazovat sportu, co má dělat. Setrvale útočil na ligu amerického fotbalu NFL kvůli poklekávání hráčů při hymně a trval na tom, aby se to zakázalo.

Biden zrušil Trumpův zákaz služby transgenderových lidí v armádě. Také exekutivním příkazem nakázal, že školy musí do ženských sportů připouštět všechny, kteří se tak identifikují.

Rozhodně to vypadá, že ti, kteří doufali, že s nástupem Bidena kulturní války utichnou, tak se mýlili. Biden je ochoten do nich vstupovat se stejnou vervou jako Trump.

Po prvních sto dnech se zdá, že Bidenova politika se v mnoha konkrétních krocích nebude příliš lišit od té Trumpovy. V sociálních otázkách se však konzervativci musí připravit na nový nápor.

 

×

Podobné články