Nikdo nikoho radši nepotkal. Lidé se bojí hlásit kontakty

TESTOVÁNÍ A TRASOVÁNÍ

Nikdo nikoho radši nepotkal. Lidé se bojí hlásit kontakty
V průměru podle Rážové hlásí lidé 0,72 kontaktu. Foto: Shutterstock
Domov

Trasování rizikových a jejich testování podle odborníků stále selhává. Je za tím i neochota a obavy lidí, kteří nechtějí kupříkladu poslat své kolegy do karantény, a tím pádem je připravit o část příjmů. V poslední době tak hygienám při trasování hlásí v průměru méně než jeden rizikový kontakt. Vláda slibovala o motivaci pro zaměstnance v podobě například plné náhrady platu v karanténě jednat už v polovině prosince, k žádným krokům však nepřistoupila.

Zatímco podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové jde o důkaz toho, že lidé omezili kontakty, podle dat průzkumu Život během pandemie však lidé ve skutečnosti hlásí čtyřikrát méně rizikových kontaktů, než by odpovídalo skutečnosti. I podle nejnovějších dat se podle sociologa Daniela Prokopa podaří zachytit v testování pouhou třetinu rizikových. „Z těch, co u nás deklarují, že byli v kontaktu s někým nakaženým nebo mají specifické symptomy, tak nějakých 35 % z toho je testováno,“ uvedl pro deník Echo24.

V průměru podle Rážové hlásili lidé například v pátek průměrně 0,93 rizikového kontaktu, ve středu jen 0,72, podle Prokopa však z prosincových dat vyplývá, že rizikových kontaktů bez roušek až na patnáct minut mají lidé zhruba čtyři až pět. „Vláda řeší kapacitu krematorií, ale nebyla schopna zavést základní věc – motivaci k testování a sebeizolaci vyšším proplácením karantén,“ uvedl na twitteru Prokop. Také Centrum pro modelování biologických a společenských procesů BISOP za hlavní problém testování a trasování označuje malou ochotu lidí chodit na testy a nahlašovat kontakty a jeho výkonný ředitel René Levínský upozorňuje na přímý rozpor s daty průzkumu Život během pandemie.

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) je však hlavní problém motivace jinde. „Já si myslím, že těm lidem, kteří se takzvaně nenahlásí, nejde o to, jestli budou mít 100 % nebo 80 %, ti lidé se nenahlásí proto, že nechtějí být dále izolováni, chtějí chodit ven, dále navštěvovat příbuzné, chodit si nakoupit a to je podle mého názoru větší důvod toho, proč se nenahlásí,“ řekl v České televizi Havlíček. Podle Rážové nejsou počty rizikových kontaktů konečné také proto, že kontakty v rodině se často neobvolávají a z trasování vypadávají děti.

Vláda přitom původně tento problém připouštěla. Premiér Andrej Babiš (ANO) v polovině prosince řekl, že tři ministři dostali za úkol návrh změn nemocenské připravit. Dohodnout se měli ministryně práce a financí a ministr průmyslu. Šéfka resortu práce Jana Maláčová (ČSSD) oslovila také ministra zdravotnictví.

Uvedla, že její úřad navrhl dvě verze – buď vyšší nemocenskou, nebo zvláštní příspěvek. „Ministerstvo práce připravilo seznam možností motivace zaměstnanců k testování na covid. Změna zákoníku práce i dávka například ze zdravotního pojištění nebyly ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem financí bohužel akceptovány,“ sdělila Maláčová. Podle ní resort zdravotnictví rozšiřuje antigenní testy a resort financí podporuje odpočet nákladů na hromadné firemní testování.

Například i podle ekonomky Danuše Nerudové či šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je motivace k testování a trasování problém. „Tou motivační složkou by určitě bylo, kdyby nepocítili ten rozdíl v měsíčním příjmu, pak by se nevyhýbali karanténě a trasování,“ řekla Nerudová v ČT. „Problém jsou průmyslové podniky,“ dodal Prouza. Ty vláda zároveň striktně odmítá na rozdíl od jiných sektorů kvůli zhoršující se situaci omezovat či zavírat.

Průzkum, který sleduje od jara chování lidí během pandemie, ukazuje, že ochota pracujících nechat se testovat se zvýší na 47 procent, pokud by v případě pozitivního testu a následné izolace dostali finanční příspěvek kompenzující snížení příjmů. Neochota nemocných hlásit další lidi může podle autorů souviset s tím, že nechtějí ohrozit kolegy a známé možným poklesem příjmů kvůli odchodu na nemocenskou. Průzkum také ukazuje, že pro lidi, kteří byli v kontaktu s nakaženým nebo cítí typické, ale nezávažné příznaky nemoci covid-19, je motivací k testování také dostupnost odběrového místa. Pokud by bylo v místě jejich bydliště a nemuseli na odběr čekat, na test by určitě šly zhruba dvě pětiny lidí.