Komunisté se vzepřeli Babišovi. Vládu s nouzovým stavem nepodpořili

Komunisté, na jejichž hlasech stojí menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD, v pátek Babišovu vládu nepodpořili. Kromě toho, že v posledních dnech prokazují neochotu schválit schodkový státní rozpočet na příští rok, hovořil před několika dny končící předseda komunistů Vojtěch Filip o tom, že tolerance vlády ze strany KSČM „v určitém momentě skončí“. V pátek pak komunističtí poslanci nehlasovali pro vládní návrh na měsíční prodloužení stavu nouze.

Návrh vlády nepodpořila navzdory dřívějším deklaracím drtivá většina komunistického klubu, pro byl pouze předseda KSČM Vojtěch Filip. Ještě nedlouho před hlasováním přitom místopředseda KSČM Stanislav Grospič před plénem Poslanecké sněmovny prohlásil, že komunisté podporují právě třicetidenní prodloužení nouzového stavu, které navrhovala vláda ANO a ČSSD. „Za klub KSČM chci říct, že budeme podporovat třicetidenní nouzový stav,“ řekl před poslanci Grospič, který za klub KSČM vystoupil.

Kromě předsedy komunistů Vojtěcha Filipa už ale Babišovu žádost nikdo z klubu KSČM nepodpořil. Ostatní členové, a to včetně Stanislava Grospiče, se zdrželi. Jiří Dolejš dokonce hlasoval proti vládní žádosti. „Stačí. To, že vláda musí před sněmovnu dříve, souvisí s narušenou důvěrou,“ zdůvodnil na Twitteru hlasování komunistů a prodloužení stavu nouze jen o tři týdny Jiří Dolejš. Naznačil tak, že pokud by kabinet Andreje Babiše chtěl nouzový stav ještě více prodloužit, musel by o to poslance požádat zhruba v polovině listopadu.

Komunisté svůj obrat v hlasování oproti veřejně deklarovanému postoji místopředsedou strany Stanislavem Grospičem zdůvodňují tím, že se přidali k většině ostatních poslaneckých klubů. „Velice se omlouvám, ale nakonec jsem respektoval dohodu většiny předsedů poslaneckých klubů,“ sdělil deníku Echo24 ke svému hlasování ve sněmovně Stanislav Grospič.

Byť návrh vlády dostal v orientačním hlasování nejvyšší podporu, nakonec pro možné prodloužení nouzového stavu o 30 dnů hlasovalo 46 z 97 přítomných poslanců. Potřeba bylo 49 poslaneckých hlasů.

Pro návrh Pirátů, lidovců a občanských demokratů, který byl nakonec prohlasován, zvedlo ruku 86 z 97 poslanců. Proti hlasovali jen zákonodárci SPD a nezařazení poslanci. O dalších návrzích s ještě kratšími termíny už dolní komora nehlasovala. ODS v samostatném návrhu žádala dát souhlas vládě s prodloužením stavu nouze do 13. listopadu a SPD do 10. listopadu.

Komunisté, kteří v pátek nepodpořili vládní návrh, za sebou mají debakl v uplynulých říjnových volbách do krajských zastupitelstev a do Senátu. Končící předseda KSČM před několika dny pro rádio Impuls prohlásil, že „tolerance vlády v určitém momentě skončí“. „Ten konkrétní moment nechte na nás,“ dodal Filip.

Nouzový stav platil už na jaře

Vláda chce prodloužit nouzový stav kvůli tomu, že epidemická situace v Česku je podle zdůvodnění žádosti poslancům nadále kritická. Na konec stavu nouze jsou navázány některé restrikce, jejichž platnost chce kabinet udržet. Bude tedy moci prodloužit například omezení svobody volného pohybu a také obchodu a služeb.

Na jaře v Česku platil kvůli šíření koronaviru nouzový stav od 12. března do 17. května. Po souhlasech dolní komory se tehdy prodlužoval dvakrát.

Jednalo se o první nouzový stav v novodobé historii, jehož příčinou nebyly živelní pohromy jako povodně či větrné smrště. Po uplynutí lhůty musela o prodloužení žádat Poslaneckou sněmovnu. Kabinet požadoval trvání stavu nouze do 11. května, dolní komora ale zprvu schválila 30. dubna. O dalším prodloužení se vedly diskuse. Nakonec vláda požádala sněmovnu o prodloužení stavu nouze do 25. května, přispělo k tomu i rozhodnutí soudu o zrušení některých opatření ministerstva zdravotnictví. Sněmovna ale schválila konečný termín 17. května, kdy nouzový stav přestal po 66 dnech platit.