Sněmovna Roznera za výroky o „pseudokoncentráku“ ke stíhání nevydala. Poměrem 88 : 42 hlasům
Sněmovna Roznera nevydala
NOVÉ
Foto: Jan Zátorský
Policie nyní nebude moci obvinit poslance hnutí SPD Miloslava Roznera v případu jeho výroků o někdejším romském táboře v Letech u Písku. Sněmovna ve středu poslance hnutí Tomia Okamury ke stíhání nevydala, jak jí už dříve doporučil mandátový a imunitní výbor. Policisté chtěli Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
Pro Roznerovo vydání hlasovalo 42 ze 155 přítomných poslanců. Proti jich bylo 88.
Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí bývalé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“. „Moje vyjádření naprosto nemělo za cíl zpochybnit utrpení lidí v době nacistické okupace,“ řekl ve středu Rozner. Týkalo se podle něho vynaložení „obrovské a nepřiměřené“ částky na záměr památníku.
Stát v minulém volebním období vykoupil vepřín v místě někdejšího tábora zhruba za 451 milionů korun. Vláda pak uvolnila 111 milionů na sanační a demoliční práce či na archeologický průzkum.
Někteří poslanci volali po tom, aby se Rozner za výrok omluvil. Zastánci Roznerova vydání poukazovali na to, že případ by soud posoudit měl.
Rozner čelil několika trestním oznámením. Policie nejprve případ odložila. Dohledová státní zástupkyně ale vrátila věc k došetření obvodnímu státnímu zástupci a vyšetřovateli, protože s původním závěrem nesouhlasila.
Sněmovna zatím vydala jen Babiše a Faltýnka
V imunitním výboru ale převážily argumenty, že při obdobných vyjádřeních poslanců v minulosti nebylo trestní stíhání zahájeno. Předseda klubu SPD Radim Fiala (SPD) vidí za případem snahu části politické konkurence označit Okamurovo hnutí nálepkou popíračů holokaustu.
Středeční verdikt Sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Roznera obvinit potom, co přestane být politikem chráněným imunitou.
Sněmovna v tomto volebním období odmítla vydat ke stíhání Bohuslava Svobodu (ODS) v případu pražské městské karty opencard, Pavla Růžičku (ANO) v kauze údajně nevýhodného prodeje obecního domu v Postoloprtech na Lounsku a Zdeňka Ondráčka (KSČM), kterého chtěla policie stíhat v souvislosti s výroky vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi.
Dolní komora naopak opětovně vydala ke stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu poslanců ANO Jaroslava Faltýnka v kauze dotace pro farmu Čapí hnízdo. Faltýnkovo stíhání státní zástupce později zastavil.
