Další sankce proti Rusku: Maďarsku mohou přinést zkázu, Česku „jen“ zdražení

Český průmysl drtí energetická drahota, kterou dále vyhrotí nyní zaváděné embargo EU na ruskou ropu. Zvyšuje nejistotu ohledně dodávek ropovodem Družba. Maďarsko tak už raději naznačuje, že v případě výpadků zruší své přes rok trvající zastropování cen pohonných hmot.

Výrobní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v listopadu markantně zhoršily. Daleko více, než experti očekávali. A to přitom předpoklady nebyly nijak optimistické. Experti oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě čekali, že index nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu – jak jej sestavuje společnost S&P Global – vykáže úroveň 42,6 bodu. Místo toho to ovšem je jen 41,6 bodu.

Údaj 41,6 bodu je nejslabší za celou dobu od května 2020, kdy se průmysl potýkal s dopady první vlny covidové pandemie a souvisejícími restrikcemi. Jakákoli hodnota ukazatele nižší než 50 bodů značí meziměsíční zhoršení podmínek v průmyslu. Čím výrazněji je hodnota ukazatele pod úrovní 50 bodů, tím citelnější je zhoršení situace v průmyslu.

Základním problémem průmyslové výroby v ČR je v současnosti znatelné ochabování poptávky, a to jak té v České republice, tak v zahraničí. Energetická drahota a obecně inflace se totiž propisují do zvýšení nákladů firem a do snížení kupní síly podniků a domácností, přičemž situaci dále zhoršují výrazně se zvyšující úrokové sazby, signalizující zhoršenou dostupnost financování spotřeby i investic. Dochází k takzvané destrukci poptávky. Průmyslové podniky tudíž v Česku přistupují k propouštění, aby tak zmírnily efekt nárůstů nákladů. Ochromená poptávka činí situaci na straně nabídky méně náročnou. Nabídková strana byla vážně narušena v důsledku pandemie a poškození mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. Slábnutí poptávky však situaci dostává blíže k rovnováze.

Výroba v českém průmyslu v listopadu klesala šestý měsíc v řadě, přičemž tempo poklesu zrychluje. Pozitivní přitom nejsou ani vyhlídky do nadcházející doby, neboť nové zakázky tuzemskému průmyslu klesly v listopadu jedním z nejvýraznějších temp od začátku sledování. Například zakázky ze zahraničí klesly třetím nejvýraznějším tempem od března 2009.

Celkově data potvrzují ponurý obrázek českého hospodářství v příštím roce, které podle všeho vykáže pokles kolem úrovně minus 0,5 procenta. Česko tak bude v recesi právě i v příštím roce, nejen letos v druhém pololetí.

Sankce na ruskou ropu

Další zhoršení stavu průmyslové výroby v Česku zřejmě způsobí tento týden zaváděné embargo EU na ruskou ropu. Představitelé EU se koncem minulého týdne v souvislosti s embargem dohodli na úrovni stropu na ruskou ropu vyváženou námořní cestou. Strop bude činit 60 dolarů na barel. K stropu se hlásí nejen EU, ale všechny země skupiny G7, jež jej rámcově schválily již dříve.

Ačkoli je úroveň stropu níže, než činil dosavadní převažující návrh, cílící do pásma 65 až 70 dolarů za barel, zůstává z pohledu Ruska stále poměrně velkorysou. Vždyť Rusko většinu své ropy nyní prodává za cenu nižší, než je tento strop. Cena ruské ropy Ural v minulém týdnu klesla až na úroveň 45,31 dolaru za barel, vyplývá z dat Bloombergu.

Podle estonské premiérky Kaji Kallasové by ruskou ekonomiku skutečně poškodila teprve úroveň stropu stanovená v pásmu od 30 do 40 dolarů za barel. Nicméně každé snížení stropu o jediný dolar se podle ní počítá. Dle její kalkulace znamená snížení stropu o jediný dolar ztrátu pro Rusko z prodeje ropy čítající dvě miliardy dolarů ročně.

Snížení úrovně stropu ze 65 dolarů na 60 dolarů za barel tak Rusko připraví o deset miliard dolarů ročně. Přitom některé země EU, hlavně Řecko, Kypr či Malta, lobbovaly dokonce za stanovení stropu na úrovni 70 dolarů za barel. Jedná se o státy citelně závislé na příjmech z námořní přepravy, jež se tedy obávají citelného poklesu objemu přepravované ruské ropy.

Zastropování cen ruské ropy vstupuje v platnost v souvislosti se zavedením dalšího, v pořadí osmého sankčního balíčku, k němuž dochází právě dnes. V rámci dané sankce například nebudou západní pojišťovací společnosti, které celosvětově zajišťují drtivou většinu pojištění tankerů, moci poskytnout pojištění těm plavidlům, jež by vyvážela ruskou ropu za cenu nad úrovní stropu.

Jak zareaguje Rusko?

Otázkou tak nyní je, jak na zavedení stropu zareaguje Rusko. To se nechalo slyšet, že nebude svoji ropu prodávat kterékoli zemi, jež strop odsouhlasí. Vzhledem k tomu, že jakožto člen EU se stropem souhlasí i Česko, vyvstává klíčová otázka, zda Rusko v rámci odvety a naplnění své pohrůžky přestane signatářům zastropování dodávat jen ropu vyváženou námořní cestou, které se sankce přímo týká, nebo i ropu vyváženou pozemní cestou, včetně ropovodu Družba.

Pokud by Rusko zastavilo dodávky Družbou, na Česko, včetně jeho již tak strádajícího průmyslu, by taková situace dolehla tíživě. Stále zhruba polovina veškeré ropy do ČR přitéká právě Družbou, resp. její jižní větví. Ta dodává ropu v rámci EU také Maďarsku a Slovensku. I tyto země by tedy byly dotčeny.

Největší americká banka JP Morgan v létě zveřejnila analýzu, podle níž by v případě extrémní ruské reakce na zastropování stoupla cena barelu ropy Brent na světovém trhu až na 380 dolarů za barel. V takovém případě by se pohonné hmoty v Česku prodávaly o několik desátek korun na litr dráže než nyní, až bezmála za 90 korun za litr. Extrémní ruská reakce by dle jednoho ze scénářů zmíněné analýzy JP Morgan – toho nejpesimističtějšího – spočívala v omezení vlastní produkce ropy o zhruba pět milionů barelů denně. Zdražení pohonných hmot v Česku by však nastalo i při méně pesimistických scénářích dalšího vývoje.

Daný extrémní scénář se sice s velkou pravděpodobností nenaplní, nicméně nad ruskou odezvou i tak visí zásadní otazník a nelze zcela předjímat, co vše se na trhu s ropou může v jejím důsledku odehrát. Trh s ropou se však nyní celosvětově nachází v určitém útlumu, což snižuje riziko nějaké jeho vyhrocené reakce na novou situaci.

V Maďarsku se připravují na nejhorší

Každopádně třeba v Maďarsku se připravují na nejhorší. Musí. Vládní ministr Gergely Gulyas tam minulý týden novinářům řekl, že zprávy o nedostatku pohonných hmot v zemi jsou „vskutku znepokojivé“. To, zda vláda dále zachová stávající zastropování cen pohonných hmot, podle něj závisí na tom, zda se petrochemickému podniku MOL podaří zajistit dostatek dodávek paliv. O čemž ovšem lze pochybovat.

Podniku MOL se nepodařilo plně zprovoznit hlavní rafinerii v Maďarsku Danube, která tak minulý týden běžela pouze na 50 až 55 procent svého celkového výkonu. Důvodem má být to, že se po údržbové odstávce vrací do provozu. Odložení zprovoznění rafinerie dále stupňuje závažný nedostatek paliv v zemi.

Zastropování v Maďarsku, trvající již přes rok, vede k tomu, že se přirozeně nesnižuje poptávka po palivech, zatímco se současně omezuje jejich nabídka. Například zahraniční dodavatelé totiž nejsou tolik ochotní dodávat na maďarský trh, kde právě čelí zastropovaným prodejním cenám. Raději přesměrovávají své dodávky jinam, do jiných zemí, kde zastropování jako v Maďarsku není.

Zmíněná rafinerie Danube, která se nachází v obci Százhalombatta nedaleko Budapešti jihozápadním směrem, zajišťuje 100 procent maďarských palivových potřeb. Rafinerie představuje hlavní rafinační kapacitu společnosti MOL v zemi. V současnosti zpracovává extrémně zlevněnou ruskou ropu Ural.

O minulém víkendu vláda premiéra Viktora Orbána vydala nový výnos, na jehož základě upustí od zastropování cen pohonných hmot tehdy, pokud nebudou dodávky ropy Ural z Ruska dostatečné či pokud právě rafinerie Danube nebude v plném provozu. V poslední době dochází k výpadkům dodávky ruské ropy do Maďarska a obecně jižní větví ropovodu Družba, a to kvůli poměrně intenzivním bojům na Ukrajině, kde Rusko útočí na energetickou infrastrukturu země, včetně právě ropovodů a souvisejících zařízení.

Pokud Rusko odpoví na zaváděné embargo EU vypnutím Družby, zkáza maďarského palivového trhu bude dokonána. Český průmysl i motoristé se v takovém případě musí připravit na růst cen paliv, zkáza naštěstí zatím český trh mine – na rozdíl od maďarského.