Za šest týdnů sehnali 30 firem. Stát musí příště oslovit český průmysl, říkají čeští výrobci masek FFP3

Březnovou výzvu ČVUT k ochraně před novým koronavirem vyslyšela i společnost CARDAM, která chce propojovat byznys s akademiky a v rámci výzvy sestavila řetězec více než 30 společností. Během pár dní měla návrh sériově vyrobitelné polomasky s filtrem na úrovni respirátoru FFP3 s několikadenní výdrží. Výrobu rozjíždí na tisíce kusů denně, za několik týdnů mohou každý den lékařům a dalším posílat 10 tisíc kusů. Součástí toho všeho je i Beneš a Lát, dodavatel, který svým zákazníkům pomáhá se vším od konstrukce výrobku až po sériové dodávky. Teď začíná s polomaskami. Současnou situaci i co v Česku chybí komentuje za Beneš a Lát ekonom Jan Lát, za CARDAM jednatel společnosti Ondřej Kurkin.

Beneš a Lát je dodavatel takzvané druhé vlny. Vašimi zákazníky jsou společnosti, které dodávají součástky kupříkladu automobilkám. Znamená to, že se vás vládní opatření tolik nedotkla?

Jan Lát: Vládní opatření se přímo našeho byznysu nedotkla, nám nikdo žádný provoz nezavřel a nezakázal nám obsluhovat naše klienty. Ale logicky ta panika, která nastala, vyvolala uzavření automobilek, nebo hotelů, takže v důsledku toho klesla i poptávka třeba po pracích automatech, kam my také dodáváme. V portfoliu máme telekomunikace, hydraulické aplikace nebo vlaky. Máme ho naštěstí dostatečně rozrůzněné. Není to tak přímé vládní opatření, je to reakce trhu, která na vládní opatření navazuje.

Lze to nějak vyčíslit?

Lát: To lze těžko říci, protože máme čtyři výrobní továrny, které se navzájem doplňují, ale ne zcela nepřekrývají. Co do celkového dopadu na úrovni společnosti se za březen bavíme o propadu obratu na úrovni asi pěti procent. Uvidíme, co to udělá v dubnu. Myslím si, že můžeme mluvit o celkovém propadu kolem patnácti procent.

Jak došlo v rámci celého CARDAMu k rozhodnutí přehodit na výrobu vašich polomasek?

Ondřej Kurkin: CARDAM původně vznikl proto, aby propojoval akademickou sféru a průmysl. Vznikl sloučením třech subjektů – Česká zbrojovka a Beneš a Lát zastupující průmysl a Fyzikální ústav Akademie věd za akademickou půdu. Krom řady univerzit z celé České republiky spolupracujeme také s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). CIIRC oslovil CARDAM, jestli bychom je nemohli podpořit v zavedení sériové výroby jejich masek. A odtud probíhaly vazby na další partnery. Prvotním impulsem bylo samozřejmě pomoci.

Lát: Bylo to přesně v době, kdy se řešilo, kdo šije roušky, kde nikde nic nebylo a pro nás to byl dobrý motiv. Mohli jsme zůstat doma zapikaní, ale takový zubař nebo záchranář ty respirátory potřebuje a ony nebyly.

Zkusme to nejožehavější. Všichni se shodují na tom, že česká vláda v otázce ochranných pomůcek minimálně zaspala. Jak ji hodnotíte vy?

Lát: Vnímám to tak, že na začátku šlo o to zkusit rychle zalepit díru a sehnat ochranné pomůcky ber kde ber. Jestli je Čína tím nejhodnotnějším partnerem, je otázka, kterou asi nemá smysl nyní hodnotit. Minimálně v těch posledních dnech jde poptávka naštěstí mnohem více zpět do českého průmyslu. Jestli to je pozdě, nevím. Na počátku nebyly kapacity ani v Čechách. Myslím si, že by byla do budoucna užitečná cílená pomoc státu. Aby při příštím podobném příznaku krize o schopnostech a ochotě českých firem věděl. A s tím potenciálem pracoval.

A co by to bylo konkrétně? Nějaký registr zájemců, státní pobídky? 

Lát: My bychom se za Beneš a Lát nikdy v žádném registru dodavatelů zdravotnických pomůcek neobjevili – dosud jsme jím nebyli. Líbila by se mi nějaká platforma typu oslovení průmyslu. Aby existovalo prostředí, v němž by stát efektivně a rychle zjistil odezvu z trhu na konkrétní potřebu.

Aby na jedné z těch tiskových konferencí po jednání vlády zaznělo: „Máme problém s respirátory, co s tím můžeme udělat? Český průmysle, dej nám odezvu.“ Ať vznikne možnost této komunikace, protože ta teď neexistovala. Ano, něco vytvořilo ministerstvo průmyslu a obchodu, ale bylo by dobré, kdyby existoval systém pro obecné potřeby státu. Mělo by to fungovat i pro jakékoliv státní potřeby.

CARDAM teď má se státem podepsaný kontrakt na 50 tisíc kusů masek pro zdravotníky. Tam primárně míříte, nebo už vznikají i smlouvy v jiných odvětvích?

Kurkin: Už jsme zaznamenali poptávku z řady nemocnic, z průmyslových podniků, měst. Nicméně cílem bylo především vyzbrojit zdravotnictví, tedy pracovníky v tzv. první linii. Máme zatím první zakázku, ale tím nekončíme. Můžeme vybavit policii, hasiče, vojáky a průmyslové podniky, které plánují znova rozjet výrobu. Od nich přichází poptávka, chtějí, aby byli pracovníci chráněni.

Lát: Máme pracoviště, která jsou trvale vybavena ochrannými pomůckami na úrovni respirátorů FFP3. Maska na této úrovni může být zajímavou alternativou, která se nehodí jen v koronakrizi.

Můžeme se pobavit o tom, jaké jsou vaše kapacity? Kolik masek vyrábíte a na jaké číslo můžete výrobu navýšit?

Kurkin: Cílíme na kapacitu výroby 10 tisíc kusů denně. V současné době umíme zajistit 3 tisíce kusů. Vedle produkce ve společnosti Beneš a Lát se brzy spustí výroba také ve společnosti CZ-AUTO SYSTEMS.

Lát: Za nás, my se tento týden dostáváme do sériové výroby. Pokud bude potřeba trhu vyšší, v horizontu dalších několika týdnů jsme schopni dostat se na násobky. Je to v prvé řadě otázka zájmu dalších partnerů. Výrobní kapacity částí masek jsou dostatečné a škálovatelné.

Teď tedy máte smlouvy, výroba se rozbíhá. Jaký to je pocit?

Kurkin: Pocit je to určitě dobrý. Byli jsme nadšeni, že naši partneři se do toho dali aktivně a začali vyrábět v zásadě na dobré slovo. Pracovali na 300 procent, i o víkendu a nadšení z toho sršelo. Do dneška nebylo nikomu v celém řetězci nic vyfakturováno a nikomu nic zaplaceno. Všichni se do toho pustili proto, aby to bylo vyrobené. Papíry pak srovnáme, všichni tomu věříme.

Za Beneš a Lát, může výroba ochranných masek fungovat dlouhodobě?

Lát: Pokud budeme pokračovat v současném režimu a budeme tak schopni pokrýt stávající smlouvy a rostoucí poptávku, tak myslím, že to bude dlouhodobě udržitelné. Každý z těch 30 partnerů do příprav řádově investoval částky v hodnotě jednotek milionů korun. Teď jde ale o to dodat náš funkční produkt, tak aby jej používali čeští záchranáři a lékaři a do budoucna i někdo jiný.

Pěkně mi nabíháte na otázku, jak budoucnost vidíte? Kdy se vrátíme do normálu a co si z krize mají Češi vzít?

Kurkin: Celý ten projekt je ukázkový příklad toho, jak příště aplikovat vědu na průmysl. Během dvou týdnů jsme vyvinuli masku, během dalších dvou týdnů jsme se poptali a připravili výrobu a během dalších dvou týdnů se rozjela sériová výroba. Proces, který by běžně trval měsíce, jsme zvládli v rámci šesti týdnů.

Lát: Jde o to, s čím vznikl CARDAM. Propojit byznys, akademickou a vědeckou sféru. Věda by se neměla ostýchat před průmyslem a průmysl by se neměl stydět přijít za vědou s žádostí o pomoc. To by měl být nový normál. Když jsme v roce 2016 CARDAM zakládali a o to propojení se snažili, někteří na nás koukali jako na blázny. Ukazuje to, jak se všichni dokáží semknout. Kdo uměl šít, začal šít, aby měli lékaři roušky. Není to jen o výrobě, je to hlavně o tom, jak se česká společnost aktivizuje. Věřím tomu, že až se svět vrátí do normálu, průmysl a věda spolu budou fungovat a politici pochopí, že Češi jsou schopní a budou je umět oslovit.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.