Praha musí škrtat. Nové vedení chce zastavit raketový nárůst výdajů z éry primátorky Krnáčové
Výdaje hlavního města
Vedení Prahy chce zastavit prudký nárůst běžných výdajů hlavního města. Na dotaz ČTK to dnes řekl náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Běžné výdaje Prahy vzrostly z 45,2 miliardy korun v roce 2015 na zhruba 58 miliard korun plánovaných pro letošní rok. Běžné výdaje zahrnují peníze nutné pro chod samotného města nebo například škol, městské policie či některých firem. Praha má na letošní rok schválen rozpočet s příjmy 59,18 miliardy korun a výdaji 77,57 miliardy korun. Rozdíl pokryje ze svých zdrojů a příspěvků státu.
"Běžné výdaje raketově vzrostly v minulém volebním období, ten nárůst je dlouhodobě neudržitelný. Máme ambici kontrolovat v uvozovkách každou korunu, kterou magistrát utratí v rámci běžných výdajů. Rozpočet je živý organismus, takže se do něj dá zasáhnout kdykoliv," řekl Vyhnánek.
K prvnímu snížení běžných výdajů došlo v rámci letošního rozpočtu. V prosinci schváleném dokumentu se původně počítalo s částkou 59,3 miliardy korun. Radní ji na pondělním jednání snížili o 1,2 miliardy korun a peníze přesunuli na investice, které se tak zvýšily na 19,4 miliardy korun.
Přesnou částku či procenta, o kolik bude Praha v budoucnu běžné výdaje snižovat, si ale vedení města podle náměstka nestanovilo. Stejně tak ani maximum, o které by se mohly zvyšovat. "My si úplně neklademe ambici běžné výdaje radikálně snížit, to není ani možné, s ohledem například na nárůsty platů ve školství a podobně. Nicméně chceme zamezit tomu rychlému nárůstu, tento trend chce změnit a zastavit," řekl.
Vliv na zvyšování běžných výdajů měla jak rozhodnutí vedení města, tak státu. Ten například rozhodl o zvýšení platů státních zaměstnanců a učitelů, městu už na to nedal peníze. Město zase udělalo třeba politické rozhodnutí, kdy snížilo cenu ročního kuponu MHD a rozdíl pak muselo dopravnímu podniku dorovnat. Výdaje zvýšilo ale i zprovoznění některých dopravních staveb, například prodloužení metra A do Motola nebo tunelu Blanka. Kvůli chybějící kolaudaci Blanky její provoz sice město účetně platí z rozpočtové kapitoly investic, ale fakticky jde o běžné výdaje.
Běžné výdaje hlavního města se podle schválených rozpočtů v letech 2011 až 2014 zvýšily o 2,8 miliardy korun. V letech 2015 až 2018 to pak bylo o 8,4 miliardy korun až na letošních téměř 60 miliard korun. Od roku 2015 používá magistrát jinou metodiku a časová řada je tak přerušena.