„Řecko by se mělo probudit z byzantského snu,“ zuří Turci. Napětí kolem chrámu Hagia Sofia stoupá

„Řecko by se mělo probudit z byzantského snu,“ zuří Turci. Napětí kolem chrámu Hagia Sofia stoupá
Muslimové se v pátek sešli k první modlitbě. Foto: Reuters
Svět

TURECKO VS ŘECKO

Echo24

Turecko v sobotu ostře odsoudilo řecké reakce na páteční muslimské modlitby v istanbulském chrámu Hagia Sofia, který se po dva týdny starém rozhodnutí tureckého prezidenta přeměnil z muzea opět na mešitu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis řekl, že krok Turecka je urážkou civilizace 21. století. Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí mu v sobotu odpověděl, že Atény by se měly "probudit z byzantského snu" a přestat používat Hagii Sofii jako záminku pro vyjádření svého nepřátelství k islámu, uvedla agentura Anadolu.

K celé kauze se vyjádřil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Řecko sice konkrétně nejmenoval, nicméně uvedl, že kritikům jednoduše vadí muslimové obecně a Turecko jako takové.

Řecko a Turecko jsou letití rivalové a rozhodnutí Ankary přeměnit původně křesťanský chrám po 85 letech opět na mešitu je ve vzájemných napjatých vztazích dalším výbušným tématem. V pátek na protest proti prvním muslimským modlitbám v dřívějším chrámu Boží Moudrosti zněly v Řecku zvony a aténský arcibiskup Hierónymos při zvláštní bohoslužbě přeměnu označil za "hříšný čin". V řeckých městech protestovaly stovky lidí a v Soluni během protestu podle Anadolu hořela turecká vlajka.

"Řecko opět ukázalo svoje nepřátelství vůči islámu a Turecku pod záminkou, že reaguje na otevření mešity k modlitbám," uvedl mluvčí turecké diplomacie Hami Aksoy. "Řecko by se mělo probudit ze svého byzantského snění, z něhož se nedokáže vymanit už 567 let, a zbavit se pocitů marnosti, které z toho pro něj pramení," dodal.

"Vidíme, že těmto zemím, které v uplynulých dnech nadělaly tolik rámusu, nejde o Hagii Sofiu nebo o východ Středozemního moře," okomentoval dění posledních dní Erdogan. "Jde jim o přítomnost tureckého národa a muslimů v tomto regionu," dodal v televizním projevu.

Chrám Hagia Sofia se stal poprvé mešitou po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) vojsky Osmanské říše v roce 1453. Pro mnohé Turky je tak přeměna zpět na mešitu i symbolem velikosti jejich národa.

Vyhrocené turecko-řecké vztahy silně poznamenala i migrační krize a spory ohledně tureckých průzkumných lodí v Egejském moři. Ankara vysílá své lodi určené k průzkumu možností těžby ropy a zemního plynu do sporných vod, které podle Atén spadají pod řeckou správu, a Řecko tyto operace označuje za nelegální.