Stavba dálnic jako válka, kterou jsme prohráli

Syrovým hororem, nad kterým se nejen expertům hrůzou ježí vlasy, se stala poslední zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o dálnicích. Věty, jejichž smysl naplní čtenáře nelíčeným zděšením, znějí třeba takto: „Problémy s výkupy příslušných pozemků vedly k téměř devítileté prodlevě mezi vydáním územního rozhodnutí v květnu 2004 a stavebního povolení v březnu 2013,“ píše se o jedné z částí dálnice D3 z Veselí do Bošilce. Zadávací řízení na firmu, která pětikilometrový úsek postaví, pak trvalo další tři roky. O jiném, tříkilometrovém úseku Borek-Úsilné se píše: „Příprava stavby od zahájení prací na získání územního rozhodnutí v červnu 2004 do vydání všech stavebních povolení v květnu 2015 trvala 11 let.“ Obě součásti budějovické dálnice byly dokončeny, jak známo, teprve loni. Co si může člověk myslet o vládním slibu, že zbylých osm set kilometrů bude řidičům k dispozici do roku 2050? Zpráva NKÚ tvrdí, že ani tento vzdálený termín se při současném tempu výstavby nedodrží.

Jakkoli patří pomalost výstavby dálniční sítě k nejčastěji diskutovaným tématům a také k tématům, nad kterými se nejčastěji rozčilujeme, poselství NKÚ zní přece jenom jinak. Není určeno k diskusi, ale zní jako jasný verdikt. Až sem jsme se za poslední léta dostali a je načase něco opravdu změnit. Nejde o to, jestli jsme příznivci rozlévání betonu na všechna dostupná místa, anebo jestli chceme chránit každý kousek přírody do poslední kapky krve. Jde úplně o něco jiného. Jsme schopni připravit projekt dálnice, který by pomohl všem obcím, jichž se týká? Dokážeme ho připravit tak, aby odpovídal všem platným zákonům, abychom nad ním našli potřebný kompromis a nemuseli žádat o pomoc soudy?

Pod zemí do Lince

Pro příklad, jak může vypadat stavba dálnice a co může přinést kraji, přes který vede, není třeba chodit daleko. K cestě z Českých Budějovic do Lince je možné využít přes padesát kilometrů rychlostních silnic v Rakousku. Třicet kilometrů před Lincem stojí už od osmdesátých let minulého století, dalších 22 kilometrů z Unterweitersdorfu do Freistadtu ale bylo otevřeno teprve nedávno. Každý uzná, že jde o obdivuhodnou stavbu. Jsou na ní dva velké mosty, čtyři tunely a na čtyřech místech je vozovka skryta pod střechou. Pod povrchem tak vede 40 procent této trasy. Je to drahé řešení, však také dálnice stála v přepočtu 17 miliard korun. Přesto nepoškodila přírodu ani ceny pozemků a posloužila tomu hlavnímu. Z kraje, kde dříve lišky opravdu dávaly dobrou noc (jako dnes na české straně hranice), se stal rozvojový region půlmilionové linecké aglomerace, kde nakupují nemovitosti i ti nejbohatší. To vedlo k invazi služeb a takové potřebě pracovní síly, že se musí stahovat z českého příhraničí.

Projekt silnice Unterweitersdorf–Freistadt byl dokončen v roce 2005, v letech 2007–2009 následovalo jeho pilování s místními samosprávami a spolky na ochranu přírody. První úsek se začal stavět v roce 2009 a dokončen byl o tři roky později. Na posledním úseku okolo Freistadtu se začalo jezdit v roce 2015. Rakousko je považováno za stát s velmi komplikovanou byrokracií a stavba dvaadvaceti kilometrů směrem k české hranici za zvlášť náročnou. Spojenými silami státu, obcí i spolků a koneckonců i stavebních firem se však podařilo společné dílo dokončit.

Dvanáct let na projekt? Nestačí

V tom je rozdíl proti Česku. Státní úřady zakrývají svou neschopnost připravit kvalitní projekt tím, že líčí stavbu dálnic jako válečné tažení proti „ekoteroristům“, nevzdělaným starostům a zlodějským stavebníkům. Dohoda neexistuje a žádná strana ani nemá po zkušenostech z minulosti ambici, aby se jí dosáhlo. Stavby dálnic se mohou v Česku rozjet a přinést prospěch regionům teprve tehdy, až dokážeme to nejtěžší. Změnit své smýšlení a objevit ochotu hledat společně co nejlepší cestu. Tolik jsme se v zásadě dozvěděli ze zprávy NKÚ.

Pro přesnost: na dálnici České Budějovice – Linec se připravují rovněž tři české úseky o délce 24 kilometrů. Jejich projekty byly dokončeny stejně jako v Rakousku, v letech 2005 a 2006. Zatím nebyl schválen žádný z nich, v jednom případě kvůli soudním průtahům. Podle plánu se začne stavět příští rok a jezdit se bude v roce 2022. Na rakouské straně ještě zbývá čtrnáct kilometrů. Polovinu z toho tvoří obchvat poslední velké obce Rainbach. Projekt byl dokončen loni v létě. Stavět se začne za tři roky a hotovo bude roku 2024. Se zbytkem se počká, až se něco opravdu hne na české straně.