Ruská ofenziva ze severu budí obavy. Boje v zimě mohou pokračovat

VÁLKA NA UKRAJINĚ

Ruská ofenziva ze severu budí obavy. Boje v zimě mohou pokračovat
Podmínky na ukrajinském bojišti může počasí zkomplikovat i v určitém ohledu zlepšit. Foto: Ukrajinské ministerstvo obrany
1
Svět

Záviš Dobiašovský

Zatímco Ukrajina otevřeně míří před začátkem zimy k dobytí města Cherson, o ruských krocích panuje řada spekulací. Pozornost vzbudila v nedávné době aktivita na území Běloruska, objevují se i spekulace o možném zahájení nové ruské ofenzivy. Pravděpodobná však zůstává varianta, že se Rusko bude snažit přes zimu udržet území a připravit čerstvé síly pro nový úder v příštím roce.

S blížícím se závěrem roku nastoluje stále naléhavější otázku počasí, které může hrát klíčovou roli v dalších měsících války. A to jak na ukrajinské frontě, tak v Evropě. A potažmo také ve Spojených státech, kde se blíží volby do americké Sněmovny reprezentantů a v případě republikánského vítězství ve volbách může dojít ke změnám. Podle americké CNN není pravděpodobné, že by došlo ke krácení vojenské pomoci, mohlo by ale dojít ke škrtům v jiných oblastech či pomoci poskytované skrze OSN a vládní agenturu USAID.

Na bojišti pak příchod zimy nemusí automaticky znamenat „zamrznutí“ konfliktu. „Teď nastává období rasputice. To znamená bláto, bahno, déšť, pro velké manévrové operace počasí nevhodné. Ale až se začne ochlazovat, chvíli to bude dobré. Když klesají teploty k nule a lehce pod nulu, tankům to naopak pomáhá. Rasputica ztvrdne a změní se to v docela dobrý tankový terén. Ale pak je otázka, co bude dál, jestli bude dál klesat teplota, jaká bude letošní zima,“ řekl deníku Echo24 vojenský analytik a spolupracovník redakce Lukáš Visingr.

„Pokud by byla normální, průměrná, větší bojové operace by mohly pokračovat dál. Pokud by byla hodně tuhá, válka by se pravděpodobně stala víceméně statickou. Tak, jako se to stalo třeba v zimě na přelomu let 2014 a 2015, jednak byla ta zima dost tuhá, za druhé ani Rusové ani Ukrajinci nebyli způsobilí k tomu vést nějaké větší manévrové operace. Rusové to neuměli a pořád neumějí, Ukrajinci to tehdy ještě neuměli, protože ukrajinská armáda v roce 2014 byla úplně jiná, než ta současná,“ dodal Lukáš Visingr. Podle něj jsou tak ve hře jak scénář zamrznutí války, tedy vytvoření opevněné linie, případně i pokračování bojů, které jsou podle něj v zimě obtížné pro techniku i vojáky, ale ne vyloučené.

Na tuhou zimu má pak v určitém ohledu vsázet i ruský prezident. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) totiž Vladimir Putin doufá, že tuhá zima, která by znamenala zhoršení energetické krize, zlomí vůli západních zemí stát za Ukrajinou a její představou vítězství. Z toho má pak Putin usuzovat, jaké kroky podniknout na jaře příštího roku.

ISW soudí, že Putin válku nezastaví a bude se snažit boje prodloužit, aby udržel okupovaná území a vytvořil tlak, který bude Západ nutit ukončit podporu Kyjevu. „Za prvé Putin připravuje podmínky, aby mohl v nejbližší budoucnosti dál posílat špatně vycvičené vojáky přímo do boje místo toho, aby boje přerušil a poskytl čas na vybudování účinné vojenské síly. A za druhé je jeho teorie o vítězství založena na předpokladu, že těžká zima pomůže zlomit vůli Evropy,“ uvádí analýza.

Ruské brance chce Putin nasadit do bojů po čtyřech až šesti měsících výcviku, čímž mohou vzniknout podmínky pro ofenzívu Rusů po konci jarního tání. Odvody branců začaly nyní a nastoupit vojenskou službu má až 120 tisíc lidí ve věku od 18 do 27 let. Předtím se podle Kremlu podařilo při částečné mobilizaci získat dalších 300 tisíc lidí, ruský ministr obrany Sergej Šojgu upřesnil, že 87 000 mobilizovaných vojáků už se přesunulo do míst bojů.

Objevují se však i obavy ze začátku další ruské ofenzivy, tedy především z jejího směru. Aktivita v Bělorusku v posledních týdnech vede ke spekulacím, že chce Rusko opět udeřit ze severu, cílem přitom tentokrát nemusí být Kyjev, ale například zásobovací trasy na západě Ukrajiny, kterými do země míří vojenská i další pomoc. Otázkou je, jak rychle by mohlo Rusko k takovému kroku nabrat síly.

Rusko od začátku invaze z 24. února využívá Bělorusko jako nástupiště pro nálety proti Ukrajině. V říjnu zveřejnilo běloruské ministerstvo obrany informaci, že Rusko vyslalo do Běloruska až 9000 vojáků a stovky kusů bojové techniky. Ruští vojáci tam mají působit v rámci nového rusko-běloruského vojenského uskupení. Mluví se také o tom, že by mohlo Bělorusko poskytnout ruské armádě kapacity pro cvičení nových jednotek. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko má však podle některých ukrajinských expertů na výběr mezi konfrontací s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nebo vysláním armády do války proti Ukrajině.

Podle ukrajinských ozbrojených sil je však zatím takový scénář nepravděpodobný, to se však může výrazně změnit na jaře. S jistotou se dá takový krok očekávat až v momentě, kdy by se na území Běloruska uskupilo dostatečné množství sil, tedy od padesáti do sedmdesáti tisíc vojáků, cituje server Kyiv Post mluvčího ukrajinských ozbrojených sil.