Češi vyvěšují tibetské vlajky, zatímco Čína si pochvaluje, že pod její vládou Tibet vzkvétá
TIBET
NOVÉ
1
Tibetští aktivisté se sešli v indické Dharamsále a v Dillí, aby si připomněli 60. výročí protičínského povstání v Lhase. Čína v materiálu vydaném agenturou Nová Čína hájí svou politiku v Tibetu jako přínos pro tento hornatý region. V přehledu údajných úspěchů agentura uvedla hospodářský růst, zvyšující se věk občanů a lepší vzdělání. Tibet je nyní čínskou autonomní oblastí, avšak mnoho Tibeťanů nepřestává za svého vůdce považovat dalajlamu, který žije v exilu, píše agentura Reuters.
V Dillí pochodovalo asi 3000 Tibeťanů centrem města s tibetskými a indickými vlajkami a s voláním po svobodě Tibetu. Nesli dalajlamův portrét a přáli mu dlouhý život. Další akce se konala v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde žije dalajlama a sídlí exilová vláda nyní. Podle agentury AFP se zúčastnil ohromný dav. Lidé se modlili a zpívali, vyvěsili vlajku se sněžnými lvy, což je tibetský symbol v Číně zakázaný. Někteří měli na tvářích nápis Osvoboďte Tibet a namalované slunce z tibetské vlajky. Dalajlama, jemuž je 83 let, na oslavě výročí nebyl, ale přišli zástupci tibetské exilové vlády i zahraniční hosté. Za oběti čínských represí se držela minuta ticha.
Armáda komunistické Číny vpochodovala do Tibetu v roce 1950. Snahy Pekingu vnutit Tibeťanům komunismus vyústily pak v roce 1959 v povstání, které zaplatilo životy podle odhadů 87 000 lidí a vedlo k útěku dalajlamy do indického exilu.
Čína současné podmínky Tibeťanů vychvaluje, avšak jak upozornil Reuters, nezávisle lze její tvrzení těžko ověřit. Zahraniční návštěvníci potřebují pro vstup do Tibetu speciální povolení, zahraniční novináři se tam dostanou výjimečně a v době historických výročí je region zcela uzavřen.
Čtěte také: K výročí povstání proti Číně. Přes 700 úřadů obcí, měst a krajů v ČR vyvěšuje tibetskou vlajku
Nová Čína se v komentáři nezmiňuje o povstání z března 1959, avšak vydala ho právě nyní a vychvaluje v něm „demokratické reformy“, jež rozbily původní feudální strukturu Tibetu. „Po šedesát let demokratických reforem v Tibetu se tam lidé těšili lidským právům, jež ve své historii dosud nepoznali. Nepopiratelné číselné údaje jsou popřením opakovaných lží a obvinění...kdokoli nezaujatý uzná úžasný posun Tibetu na poli lidských práv,“ stojí v komentáři. Toto tvrzení má podepřít údaj o prodloužení průměrného věku o 35,5 roku ve srovnání s 50. lety, rostoucí hrubý domácí produkt nebo snížení chudoby o 80 procent.
Kritici čínské politiky v Tibetu jsou ale jiného názoru. „Čína už příliš dlouho šlape přes mrtvoly co se týče lidských a politických práv občanů,“ napsali obránci Tibetu z International Tibet Network v e-mailu zaslaném novinářům. Čína odmítá setkání s dalajlamou nebo jeho představiteli, dokud neodvolají své požadavky na rozšíření autonomie a nepodvolí se Pekingu. Předseda čínské komunistické strany v Tibetu ve středu řekl, že Tibeťané se přiklánějí více k vládě než k dalajlamovi. Dalajlama pro Tibet neučinil „jedinou dobrou věc“ od té doby, co odešel,“ tvrdil tento stranický představitel Wu Jing-ťie. Čína zpřísnila svůj postoj k Tibetu od protivládních nepokojů z roku 2008, kdy Tibeťané útočili na etnické Číňany. Při incidentech zahynulo 18 lidí a neznámý počet Tibeťanů pak při represích čínské bezpečnosti.
Reuters připomenul středeční návštěvu předsedy tibetské exilové vlády Lozanga Sanggjäa v Praze. Řekl, že je posílen podporou České republiky Tibetu. „Vždy, když sem přijedu, cítím se povzbuzen a vracím se s tím, že jsou ve světě lidé, kteří nás podporují a věří v nás,“ řekl. Součástí připomínek na protičínské povstání je vyvěšování tibetských vlajek. Na pražském magistrátu jedna vlaje od pátku a zůstane tam do pondělka. ČR oficiálně uznává územní celistvost Číny, avšak vedení Prahy chce s Pekingem vyjednat nové znění smlouvy, již uzavřel předchozí magistrát a v němž je bod o uznání jednotné Číny.
Předseda exilové vlády vydal k výročí prohlášení, v němž uvedl, že cílem Číny je vymazat tibetskou civilizaci ze zemského povrchu. Čína během 60 let Tibeťany „brutálně utlačovala a upírala jim základní práva“, píše premiér. Uvedl také, že na protest proti represivní čínské politice se od roku 2009 upálilo 153 Tibeťanů a že organizace Freedom House druhým rokem Tibet označuje za druhý nejméně svobodný region na světě.
