2 Rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud klepl stát přes prsty. Už potřetí výrazně zasáhl do správy daní

Nové

Témata: , ,

Ústavní soud znovu výrazně zasáhl do daňové legislativy, zrušil totiž část daňového řádu. Dle soudu nejde, aby obsah povinného formuláře k podávání daňového přiznání nebyl stanoven zákonným předpisem. Nyní o něm rozhodují úředníci ministerstva financí. Za změnu lobbovali senátoři, ale i Komora daňových poradců. Po zrušení části zákona o EET a změn v kontrolním hlášení jde v posledních letech o třetí výrazný zásah Ústavního soudu do správy daní.

Soud vyhověl návrhu skupiny 19 senátorů a dal zákonodárcům více než roční lhůtu ke změně daňového řádu. Jeho část, která nařizuje využívání tiskopisů ministerstva financí, ale blíže neurčuje rozsah požadovaných údajů, totiž zrušil s časovým odkladem. V platnosti tak zůstane do konce roku 2020. Podobu formulářů by měl nově určit přímo zákon nebo vyhláška ministerstva financí.

Rozhodnutí Ústavního soudu vítá i Komora daňových poradců. „Dlouhodobě upozorňujeme ministerstvo financí, že obsah daňových formulářů by měl být stanoven vyhláškou,“ uvedl vedoucí sekce správa daní a poplatků komory Tomáš Hajdušek.

Dnes to funguje tak, že obsah daňových formulářů stanovuje ministerstvo, o konkrétní podobě dle Hajduška rozhoduje anonymní úředník. „Ze strany ministerstva se přitom jedná o neformální způsob vydávání daňových formulářů. O konkrétní podobě formuláře tak rozhoduje anonymní úředník ministerstva skrytým způsobem,“ uvedl Hajdušek pro Echo24.

„Zásadní ústavní deficit spočívá v tom, že se formulářem ukládá povinnost širokému okruhu daňových subjektů, přitom se konkrétní obsah formuláře nestanoví formálním rozhodnutím. Takže to nelze ze strany soudu nijak přezkoumat,“ dodal.

Ve stejném duchu argumentovali i soudci Ústavního soudu. „Není možné, aby se jen na úředním stole rodilo, jak má tiskopis vypadat a jaký obsah má mít,“ řekl soudce zpravodaj David Uhlíř. Zdůraznil také, že pokud je tiskopis definován zákonem nebo vyhláškou, lze rozsah požadovaných informací efektivněji přezkoumat soudem. „Tiskopis sám o sobě není právní předpis a neexistuje mechanismus, jak by mohla soudní moc přezkoumat, zda jsou povinnosti ukládané daňovým subjektům v souvislosti s ústavou,“ uvedl Uhlíř.

„Panství formulářů“

I podle skupiny senátorů, za které jednal Ivo Valenta (za Soukromníky), musí rozsah povinně sdělovaných údajů alespoň obecně stanovit zákon, případně vyhláška, a nikoliv až formulář samotný. Senátoři varovali před „panstvím formulářů“, které mohou byrokraté využívat k vytváření nových povinností a vyžadovat v nich různé osobní údaje.

Rozhodnutí Ústavního soudu z minulého týdne je v pořadí třetím výrazným zásahem do daňové legislativy v posledních letech. V roce 2017 Ústavní soud zastavil náběh třetí a čtvrté vlny EET, když zrušil část zákona o elektronické evidenci. Na jeho výtky reagovala vláda v nyní schválené novele, která EET rozšiřuje na další profese. Kadeřnice, lékaři či řemeslníci budou v rámci třetí a čtvrté vlny evidovat od jara.

Před tím zasáhl Ústavní soud do kontrolního hlášení, které jako celek stejně jako EET obstálo. Soudci ale v roce 2016 rozhodli o změnách, které se týkaly doručování výzev a způsobu vymezení požadovaných údajů.

Dále čtěte: Rusnok navrhuje vyšší daně pro majitele více nemovitostí

Týdeník Echo

od 1099 Kč

Tištěný Týdeník Echo věnuje velkou pozornost politickým a společenským událostem, historii, literatuře, filmu a kultuře obecně.

Více info

EchoPrime

od 249 Kč

Vychutnejte si přístup k prémiovému obsahu určenému pouze předplatitelům, který nemá na českém internetu obdoby

Více info