Spojené státy pod vlivem autocenzury. Dvě třetiny Američanů se bojí říkat, co si myslí

Spojené státy čeká pravděpodobně jeden z nejdůležitějších volebních listopadů posledních let. Avšak podle právě publikovaného výzkumu se 62 % Američanů bojí říkat své názory nahlas. Na počátku zmíněného měsíce však proběhnou hned troje volby. Je otázkou, jak se do nich tyto nálady ve společnosti promítnou. Vyskytují se totiž ve všech politických proudech. Alespoň podle dat libertariánského CATO Institute.

Jak mezi demokraty, republikány tak středovými voliči, kteří se registrují jako nezávislí, nabývá většina přesvědčení, že říci svůj názor veřejně je příliš nebezpečné. Jedinou voličskou skupinou, kterou tento pocit neovlivňuje většinově, jsou lidé označující se za silně liberální, tedy lidé, kteří v politických kompasech směřují značně doleva. Jedná se o jedinou politickou skupinu, u které jsou tyto pocity menšinové.

Oproti roku 2017, kdy Institut toto šetření, zaměřené na strach otevřeně vyjádřit svůj názor, mezi přibližně 2000 lidmi napříč sociálním spektrem, prováděl naposledy, došlo mezi dotazovanými k nárůstu autocenzury v průměru o 7 %. Pouze u republikánů stoupla nepatrně, avšak pouze proto, že už před třemi lety byla na rekordně vysokých 76 %. O tom, že tyto pocity prostupují celými Spojenými státy, které se v minulosti považovaly za jednu z nejsvobodnějších a nejtolerantnějších zemí světa, svědčí i etnické a religiozní složení výsledků průzkumu.

V komunitě Latinos se své názory bojí říkat dvě třetiny lidí. Kdysi hojnou baštu demokratů, tak zjevně v progresivistických cílech střídají černoši, kteří tento pocit sdílejí ze všech nejméně (49 %). Naopak nejvíce, a je více než pravděpodobné, že se mezi tuto skupinu řadí i lidé z latinsko- americkými kořeny, obavy o politickou otevřenost pociťují věřící obyvatelé Spojených států (71 %).

Jak ve zprávě za výzkumníky uvádí David Kemp, stoupá však v americké společnosti také strach ze ztráty zaměstnání v souvislostech nikoliv ekonomických, ale politických. V 50. letech panoval ve Spojených státech strach ze sovětského komunismu a kariéru na tom postavili jak budoucí prezident Richard Nixon, tak nechvalně proslulý senátor Joseph McCarthy.

Nyní se zdá, že strach z vnější hrozby vystřídala ta vnitřní, když by 31 % demokratů, a dokonce 50 % demokratů, kteří se označují jako liberální, bylo pro vyhození manažera své firmy, pokud by zjistili, že podporuje kampaň Donalda Trumpa. Jak se o tom v minulých letech přesvědčil například šéf Mozilly Foundation Brendan Eich, když byl odejit, pouhý měsíc po jmenování do funkce, jelikož podpořil kampaň proti manželství homosexuálů. Naopak u lidí inklinujících k republikánům by pro pracovní postih nadřízených, kteří by podpořili kampaň Joea Bidena bylo 22% zaměstnanců.

CATO Institute také uvádí, že tato radikalizace a strach je silnější především u lidí do 30 let. A zvláště u těch, kteří prošli americkým univerzitním systémem. Nejvíce se strach říct co si skutečně myslí promítá u voličů republikánů s magisterským a vyšším titulem, v této skupině se týká až 60 % absolventů.

Jak v závěru uvádí výzkumníci jsou tyto tendence pro společnost znepokojující, protože poté v lidech vítězí pocity, že názory, které mohou být ve skutečnosti většinové, jsou odsunovány a nejsou diskutovány, natož podrobovány kritice či pochopeny. Otázky, jaký vliv tento trend bude mít a jak dlouhodobý v americké společnosti bude, mohou zodpovědět volby, které proběhnou 3. listopadu. Týkají se totiž, jak exekutivy v podobě prezidentských voleb, tak zákonodárné moci v podobě voleb do Sněmovny reprezentantů a třetiny amerického Senátu.