Povinných pět týdnů dovolené: firmy na oplátku osekají sick days či sáhnou na mzdy

Snaha levicových stran v Poslanecké sněmovně protlačit zavedení povinného pátého týdne dovolené by znatelně zamával se strategií podniků a společností. Zvlášť po návratu firem po koronavirové krizi. Vyplývá to z průzkumů Hospodářské komory. Pokud by tato změna prošla, tak by firmy musely omezit benefity v podobě sick days, více dní volna nebo i do mzdové politiky. Kritici navíc návrh považují za předvolební dárek.

Snaha o změnu novely zákoníku tlačí zejména poslanci komunistů a sociální demokracie. V Poslanecké sněmovně se zatím odehrála mimořádná schůze na popud KSČM. Dříve změna nevadila ani hnutí ANO. Poté, co komunisté ale nepodporují vládní kabinet, však hnutí Andreje Babiše dává od této novely ruce pryč.

Firmy a živnostníci se této změny obávají, a proto se rozjely i dva průzkumy z Hospodářské komory. Ta chtěla zmapovat, jak by se změnila situace, pokud by se pátý týden dovolené uzákonil. Komora mezi šesti stovkami respondentů provedla šetření, podle kterého by zaměstnavatelé přehodnotili mzdovou politiku, zrušili by dovolenou navíc a snížili by počet sick days. Státní zaměstnanci navíc dnes již pět týdnů dovolené mají, a tak by zaměstnance v soukromém sektoru čekalo prý znevýhodnění.

Podobný výsledek vyšel i u průzkumu mezi pražskými firmami. Šetření se účastnila necelá stovka firem a hned 44 procent z nich chtějí zrušit doposud poskytované dny dovolené navíc. Téměř 34 procent dotázaných by pak přehodnotila mzdovou a sociální politiku a 25 procent by uvažovala na převedení pracovních poměrů do externí spolupráce. Dvacet procent dotázaných by pak snížila sick days.

Firmy také upozorňují, že 16 procent z nich bude čelit negativním dopadům kvůli nevyužité výrobní kapacitě a 14 procent bude čelit požadavkům odborů, aby se zavedl i šestý týden dovolené.

Zástupci podnikatelů ale nejvíce varují před tím, že by návrh komunistů a socialistů nejvíce odnesly nejmenší firmy a podniky. „Na rozdíl od velkých podniků nemohou dovolit poskytovat zaměstnancům více než čtyři týdny dovolené. U těchto firem bude častěji docházet k přehodnocení celkové mzdové a sociální politiky ve firmě, což může ve finále podstatně negativně zasáhnout jejich zaměstnance. Přitom právě malé podniky do 50 zaměstnanců, které tvoří drtivou většinu všech podniků v zemi, jsou dnes na pokraji existenčních potíží kvůli rok trvajícím uzávěrám,“ uvedla hlavní analytička komory Karina Kubelková,

Sněmovna návrh na uzákonění pěti týdnů dovolené již projednávala. Zákonodárci se hádali a přecházeli do osobních útoků. Levice v čele s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou návrh obhajovala tím, že po koronavirové krizi jsou zaměstnanci unavení a potřebují si odpočinout. „Založit ekonomiku na levné pracovní síle, na tom, že budu lidi sdírat z kůže, nenechám je odpočinout, nenechám je nabrat sílu, nenechám je zvyšovat svou produktivitu, je prostě špatně,“ řekla Maláčová během dubnového projednání.

Vystoupení Jany Maláčové ale vyvolalo mezi poslanci z různých stran bouři, kdy například zástupce z hnutí ANO Pavel Juříček mluvil o tom, že ze zaměstnavatelů se dělají novodobí otrokáři. S dalším vystoupením pokračoval lidovec Vít Kaňkovský, který proti Maláčové také ostře vystoupil. „Musím říct, že to, co tady paní ministryně předvedla, tak s tím se nemohu smířit. Považuji to za nehorázné vyjádření. A podle mého názoru to zasadila do kontextu doby tak někde před 35 roky nazpět na sjezdu Komsomolu v Moskvě,“ uvedl lidovecký poslanec.

Podle něj firmy nechtějí pracovníky sedřít z kůže, ale pouze zlepšit podmínky zaměstnancům. S dlouhým projevem pak vystoupil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, podle kterého nikdo žádnému zaměstnanci nebrání, aby si pět týdnů dovolené vyjednal. „Pokud to nařídíte, jsem si skoro jistý, že skončí různé benefity jako sick day, který dneska zaměstnavatelé dávají dobrovolně a vlastně hradí někdo jeden, někdo tři, někdo pět dnů ročně v plné výši. Protože je tam důvěra v toho zaměstnance, ten zaměstnavatel ho zná, věří tomu, že to nikdo nezneužívá,“ uvedl Stanjura.

Bod nakonec sněmovna neodhlasovala a zatím není jasné, kdy se k němu vrátí.