Policie řeší u Hamáčkovy cesty do Moskvy podezření ze dvou trestných činů

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila úkony trestního řízení v případě neuskutečněné cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Uvedla to v pondělí Česká televize. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej na dotaz ČTK sdělil, že podezření se týká spáchání dvou trestných činů, konkrétně ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.

Ibehej dále zopakoval, že okolnostmi Hamáčkovy cesty se policejní centrála začala zabývat z vlastní iniciativy. Doplnil, že věc dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze. „Vzhledem k tomu, že přípravné řízení je neveřejné, NCOZ k věci zatím nebude poskytovat žádné další informace,“ uzavřel.

„Je naprosto v pořádku, že policie celou věc prověřuje,“ řekl Hamáček k zahájení úkonů trestního řízení.

Server Seznam Zprávy napsal, že pražské vrchní státní zastupitelství už policejní záznam o zahájení úkonů trestního řízení obdrželo. Potvrdil mu to státní zástupce Marek Bodlák. „K popisu skutků a jejich případné právní kvalifikaci se v této fázi řízení nemůžeme blíže vyjádřit,“ sdělil. „Obecně platí, že orgány činné v trestním řízení konají z úřední povinnosti, přičemž pečlivě vyhodnocují mimo jiné i informace z médií a dospějí-li k závěru, že zjištěné skutečnosti důvodně nasvědčují podezření ze spáchání trestného činu, jsou zahájeny úkony trestního řízení,“ dodal.

Seznam Zprávy tvrdí, že Hamáček chtěl odcestovat do Moskvy, aby tam získal vakcíny proti covidu-19 výměnou za informace o vyšetřování výbuchu muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za nimiž stáli podle českých bezpečnostních složek příslušníci ruské vojenské tajné služby GRU. Hamáček to popírá, na autory článku podal trestní oznámení a na server plánuje podat žalobu, kterou chce po vydavateli požadovat deset milionů korun.

Ohrožení utajované informace se dopustí ten, kdo „vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu s cílem vyzradit ji nepovolané osobě, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaci nebo kdo takovou utajovanou informaci nepovolané osobě úmyslně vyzradí“. Sazba se liší podle stupně utajení informace, uložit lze až 12 let vězení a trestná je i příprava činu. Stejně vysoký trest je možné uložit také v nejzávažnějších případech zneužití pravomoci úřední osoby. Příprava tohoto činu je rovněž trestná.