Chystaný prodej zásob hliníku či mědi by ohrozil bezpečnost státu
Rozprodávání rezerv
Nové
Foto: Armáda ČR
Velký poprask vyvolala slova ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO), který chce prodat základní kovy ze státních rezerv. Státní rozpočet by si tím sice polepšil o dvě miliardy korun, na druhé straně by rozhodnutí ohrozilo bezpečnost státu. Zásoby z rezerv se totiž spotřebovávají v případě náhlé krize, jako jsou povodně, extrémní sucha nebo válečný stav. Stát navíc plánuje na správu hmotných rezerv vydat v příštím roce méně peněz, obnova zásob tak klesne.
Rozhodnutí ministerstva průmyslu odprodat část základních kovů je podle šéfa resortu Karla Havlíčka cestou k modernizaci správy hmotných rezerv. Postupný prodej by se podle něj měl vejít do dvou let, kdy se v příštím roce odprodá část kovů za 600 milionů korun a v roce 2021 dalších jeden a půl miliardy surovin. V prodeji pak mají být zahrnuty všechny základní kovy, jako je měď, hliník nebo olovo.
Záměr však narazil u řady politických stran, které rozhodnutí kritizují a dávají ho do souvislosti s nízkými příjmy do státní kasy na příští rok. „Rozhodně si nemyslím, že držení základních kovů ve strategických zásobách je přežitek a byla bych velice, velice opatrná s jakýmkoliv odprodáváním, dokud nebudu mít jistotu náhrady. Chápu, že strategické zásoby a hmotné rezervy státu se musejí cyklicky obměňovat, že se mohou měnit potřeby, ale nesmí to být zástěrka pro sanování státního rozpočtu. Surovinová základna České republiky je omezená a musíme mít dostatek surovin na zabezpečení potřeb státu a jeho silových složek pro případ krize, kdy mohou být přerušeny dodavatelské řetězce,“ řekla pro Echo24 předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
Místopředseda výboru Jan Lipavský (Piráti) pak hodnotí krok ministra jako velmi hrubou chybu, která může ohrozit bezpečnost státu. „Tyto zásoby jsou vytvářeny pro nečekané krize, kdy se vzácné kovy nedají opatřit na trzích. Navíc je to velmi nekoncepční, protože obrana si například u některých firem platí udržování výrobních kapacit pro dobu krize. Když nebudeme mít strategické zásoby, tak nám ta kapacita v době krize nebude platná,“ řekl pro Echo24 Lipavský.
Podle ministra průmyslu je však skladování kovů překonané a stát by se měl připravovat na hrozby 21. století. „Mám totiž pocit, že se nad změnami struktury hrozeb nikdo příliš nezamýšlel, jednotlivá ministerstva řešila separátně pouze vlastní úzce resortní zájmy, snažila se své položky navýšit, nikoliv nahradit přežilé položky takovými, které odpovídají 21. století a případným hrozbám,“ uvedl Karel Havlíček.
Ředitel správy státních rezerv Pavel Švagr nechce blíže komentovat ministrovy kroky. „Je to věc politického rozhodnutí, nicméně i v 21.století kovy potřebuje jak armáda, tak průmysl,“ řekl pro Echo24 šéf Státní správy hmotných rezerv Pavel Švagr.
Na prodej kovů reagoval i sněmovní hospodářský výbor, který ve středu projednával správu státních hmotných rezerv. Členové výboru nápad zkritizovali a kvůli prodeji strategických zásob neodsouhlasili rozpočet Státní správy hmotných rezerv. Výbor pak navíc přijal usnesení, že příjmy z prodeje zásob by měly být účelně vázány na budoucí obnovu strategických zásob. Pro usnesení hlasovali zástupci ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti.
Echo24
Správa hmotných rezerv je přitom už několik let podfinancovaná. Na příští rok se navíc počítá s menším objemem peněz v rámci státního rozpočtu. Technika z českých rezerv přitom v minulém roce zasahovala při různých krizových situacích v průměru každý třetí den. Celkem ve 122 případech pomáhala v šestnácti obcím či městům, kdy například zajišťovala zásobování pitné vody při extrémním suchém počasí.
Technika rezerv navíc pomáhá i při dopravních nehodách, jako tomu bylo například letos při odklízení vykolejeného vlaku u Mariánských lázní, který převážel vápenec.
Kromě těžké techniky má správa hmotných rezerv také zásoby potravin na celkem jeden a půl dne fungování celého státu. Ve skladech má pro tyto účely mražené maso, konzervy, máslo obilí, sýr, cukr nebo sůl. Kromě potravin musí správa zajistit i zásoby ropy, benzinu, nafty nebo leteckého petroleje. Pokud by přišel výpadek těchto surovin, tak by Česká republika mohla z těchto zásob čerpat až 84 dní.
Zásoby ropy pomohly na jaře letošního roku, kdy ropovodem Družba tekla kontaminovaná ropa. „Celý měsíc nepřitekl do České republiky ropovodem Družba ani litr ruské ropy, přesto čeští řidiči nic nepoznali. Na čerpacích stanicích se netvořily žádné fronty, benzín ani nafta nezdražily. A nepoznal to ani český průmysl. Třeba asfalt pro dálnice se vyráběl dál. A to vše jen díky tomu, že se do rafinérie poslala ropa z českých rezerv,“ řekl šéf Státní správy hmotných rezerv Švagr.
Přesto že správa drží poměrně značné zásoby ropy, stále nedosahují evropských požadavkům. Podle směrnice Evropské rady má každý stát zajistit zásoby na devadesátidenní požadavek. Předseda správy dokonce návrh předkládal ministerstvu průmyslu už před dvěma lety, ale bez úspěchu.
