Hitler je gentleman: Zeman mohl vidět „vzorovou Přítomnost“ připravenou nacisty

Kauza článku „Hitler je gentleman“, jehož autorství připisuje prezident Miloš Zeman novináři Ferdinandu Peroutkovi, má další pokračování. Na případ vrhá nové světlo svědectví bývalého poslance a ministra vlád komunistické éry Karla Löbla, který ve svých pamětech Co ještě dodat… popisuje, že se s údajným textem z časopisu Přítomnost setkal hned dvakrát. Dle svých slov ale pravděpodobně šlo o nacisty vytvořený „obtah vzorového čísla časopisu“. V knize dodává, že se článek objevil také ve Federálním shromáždění na jaře 1990, kde byl přítomen i nynější prezident Miloš Zeman. Naznačuje tak, že by současná hlava státu mohla text „Hitler je gentleman“ zahlédnout právě tam. Na pasáž věnovanou Peroutkovi upozornil editor Týdeníku Echo Jaromír Slomek, který se Löblově knize věnuje v recenzi v novém vydání časopisu.

Článek se stal předmětem dosud neukončeného soudního sporu mezi Milošem Zemanem a Peroutkovou vnučkou Terezií Kaslovou. Prezident tvrdil, že Peroutka napsal v době nástupu nacismu článek s názvem „Hitler je gentleman“, doposud se ale tento text z časopisu Přítomnost nepodařilo najít ani Pražskému hradu, ani řadě historiků a archivářů. Zeman v dubnu 2015 slíbil Kaslové, že pokud se článek nenajde, omluví se. Později prohlásil, že se omluví jen za nenalezení textu, nikoli za výrok samotný.

V lednu zesnulý politik z komunistické éry, exministr Karel Löbl ve svých pamětech popisuje, jak se s článkem setkal hned dvakrát i jak se s ním mohl setkat i Zeman.

Podle Löbla původ textu sahá do roku 1943, kdy protektorátnímu ministrovi školství a osvěty Emanuelu Moravcovi vadila mělkost a formálnost psaní českých periodik, kvůli čemuž klesal zájem veřejnosti. „Týkalo se to také Přítomnosti, obnovené roku 1942 pod vedením aktivistického novináře Emanuela Vajtauera. Státní ministr K. H. Frank dal přivést z koncentračního tábora Buchenwald jejího bývalého šéfredaktora, nyní ‚čestného vězně‘ Ferdinanda Peroutku, a nabídl mu možnost se novinářsky uplatnit v Praze po zaktuálnění obsahu Přítomnosti,“ popsal Löbl ve svých pamětech.

Peroutkovi pak měl být předložen jako možný příklad požadované aktivity obtah první stránky „vzorového“ čísla Přítomnosti, na které byl prý „vlevo dole“ orámovaný úvodník s názvem Hitler je gentleman, navíc podepsaný Peroutkou jako autorem. Ten ale takovou formu spolupráce odmítl, načež ho dal Frank opět dopravit do koncentračního tábora, kde zůstal až do osvobození spojeneckými silami v dubnu 1945.

Právě tuto „vzorovou stránku Přítomnosti“ viděl Löbl v prosinci roku 1945 na poradě u Vladimíra Krajiny, poválečného poslance a generálního tajemníka Československé strany národně socialistické. „U jeho ‚nálezu‘ byli dále docent Vladimír Krajina, novinář František Klátil, dva úředníci ministerstva spravedlnosti, právník Jaroslav Drábek a další (…). Článek jsem si nestačil přečíst, byl běžně aktivistickým. Epizodě jsem nevěnoval pozornost, neboť tehdy před stranou a jejím odborem mladých byly naléhavější úkoly a měl jsem snahu přispívat k jejich plnění. Jisté je, že Peroutka odmítl sloužit nacisty vnucovanému zaměření Přítomnosti. Volil koncentrační tábor před službou nepravdě,“ popsal v pamětech Löbl.

Klátil, který tehdy působil jako člen předsednictva národně socialistické strany a dlouholetý melantrišský redaktor, měl uzavřít tento bod prohlášením, že podle stylu a jazyka byl skutečným autorem článku Emanuel Vajtauer, který s nacisty celou válku kolaboroval. Frank pravděpodobně stál o Peroutkovu spolupráci, přestože se podle Löbla nedaly stanovit jasné důvody.

Na dalších řádcích posléze dodává, že se přímo nezeptal na původ obtahu „vzorové“ Přítomnosti, jelikož byl na podobné poradě poprvé, přítomné tlačil čas a navíc byl ze všech nejmladší. Později z rozmluvy s Klátilem uvedl tři možnosti. „Předložený obtah je z ukořistěného archivu nacistického tiskového úřadu, je dokumentem z přípravného řízení s Frankem nebo jeho vlastníkem je sám Peroutka, kterému se jej (nebo jakousi jeho kopii) podařilo uchovat. Mohla v tom být i nějaká přehlédnutá záludnost nacistického aparátu,“ připouští Löbl.

Kde mohl Zeman vidět článek? Možná ve Federálním shromáždění

Podruhé se Löbl setkává s článkem „Hitler je gentleman“ v roce 1990, a to ve Federálním shromáždění během poslanecké schůze. Okolnosti spojené s tehdejším poslancem Martinem Peroutkou a otázka jeho možného příbuzenského vztahu Ferdinandem Peroutkou vyústily v to, že se na místě shromáždily různé archiválie, které souvisely s někdejším šéfredaktorem Přítomnosti.

Podle Löbla byl k dispozici i obtah první stránky časopisu Přítomnost z roku 1943 – a tedy i „vlevo dole orámovaný úvodník s názvem ‚Hitler je gentleman‘, podepsaný Peroutkou coby autorem“. Společně s články a dalšími dokumenty jej mohl na 28. schůzi 2. května 1990 spatřit i kooptovaný poslanec (za Občanské fórum) Miloš Zeman.

O něm paměti uvádějí, že měl během zasedání své místo v první či druhé vyvýšené řadě, ve vzdálenosti jednoho až půldruhého metru nad rozloženými listinami a tiskovinami s čitelnými nadpisy článku i jmen autorů. „Každý však z této vzdálenosti nemusel rozeznat, zda jde o obtah stránky nebo již o stránku běžného novinového vydání,“ pokračoval Löbl ve své knize.

Do celé záležitosti tak vstupuje možnost, že Zeman opravdu viděl hojně diskutovaný článek „Hitler je gentleman“, nemusel ale znát důležité souvislosti – že šlo o nacistický „vzorový obtah“ a že autorem pravděpodobně nebyl Ferdinand Peroutka. „Omlouvám se, jde o jistou spekulaci, ale možnost ke zhlédnutí obtahu oné ‚vzorové‘ první stránky existovala. Stejně jako řada dalších příležitostí, jak si obtah v popřevratových měsících obstarat,“ uzavřel Löbl.

Hrad trvá na „univerzitní knihovně“

Karel Löbl zemřel 17. ledna v Praze ve věku 95 let. Před svou smrtí se ale ještě dočkal svých vydaných pamětí Co ještě dodat… Pasáž o „bájném“ Peroutkově článku překvapila i editora knihy, historika Josefa Tomeše z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Již také požádal své kolegy, zda by se po zmíněném obtahu Přítomnosti nepodívali v Národním archivu i v jiných zdrojích, věc je ale složitější.

„Přišlo to do situace, kdy jsou archivy uzavřeny (kvůli pandemii). Některé věci jsem si chtěl taky ověřit, třeba okolnosti související s manželi Šlechtovými, bohužel to nešlo. Přirozeně je možné po tom pátrat dál a toto vzít jako subjektivní svědectví. Já nemám důvod profesora Löbla podezřívat, že by to byla nějaká fabulace. Byl to velice racionální člověk,“ řekl Tomeš redakci Echo24.cz. Sám Löbl podle uznávaného historika zvažoval, zda zmíněnou kapitolu o Peroutkově článku vůbec do pamětí začlenit, nakonec se rozhodl pro její zveřejnění.

„A proč ne. Říkal jsem mu, že je to zajímavé, nedáváme to do nějakého bulvárního plátku nebo televizního investigativního pořadu. Dáváme to jako součást jeho memoárů, je to jeho svědectví,“ dodal Tomeš. Sám při svém pátrání po textu „Hitler je gentleman“ prošel čísla časopisu Přítomnosti z doby, kdy byl jejím šéfredaktorem Ferdinand Peroutka, žádný takový článek ale nenašel. „Rozhodně tam nebyl. Ale mohlo se spojit více věcí, mohlo se to stát panu Zemanovi a mohlo se to stát i panu profesoru Löblovi. Oponovat mu nemůžu, neredigoval jsem odbornou studii, ale paměti,“ doplnil historik.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček uvedl pro Echo24.cz, že se ke konkrétní archiválii nemůže vyjádřit, dokud ji nebude „držet v ruce“. Do středečního večera doprovází Zemana na summitu V4 v Polsku. „Co je ovšem důležité, pan prezident už několikráte veřejně uvedl, že článek četl před několika desítkami let v univerzitní knihovně. Nikoliv tedy ve Federálním shromáždění,“ napsal Ovčáček v SMS.