Týdeník Echo: Století prince Philipa, covid a jizvy na duši, do hospody s QR kódem

TÝDENÍK ECHO

Týdeník Echo: Století prince Philipa, covid a jizvy na duši, do hospody s QR kódem 3
Týdeník

Týdeník ECHO

Důstojný stařec, jímž byl do konce svého dlouhého života princ Philip, manžel britské panovnice, je na obálce nového čísla Týdeníku Echo jako symbol starých časů, které s ním odešly. Články o něm napsali Ondřej Šmigol a Ondřej Štindl.

Co dělá pandemie s našimi dušemi? Tuto otázku si kladou snad všichni, protože všichni jsou jí v nějaké míře dotčeni. Své o tom ví i psychiatr Petr Příhoda z bohnické léčebny a v rozsáhlém rozhovoru hovoří o praktických zkušenostech s pacienty. A jak to bude s covidovými pasy? Budeme po jejich předložení vpouštěni do restaurací? Nebo jsou to všechno jen nápady, k jejichž realizaci snad ani nedojde? Debatu na to téma vede se svými hosty Daniel Kaiser v Salonu Týdeníku Echo.

Posledními událostmi na domácí politické scéně se zabývá analytička Lenka Zlámalová, pozoruhodné kariéry bulharského vítěze voleb si všímá Marian Kechlibar. Jiří Peňás navštívil Lipany a zamyslel se nad tím, na jaké straně by asi stál v roce 1434. A Matěj Beránek hodnotí z architektonického hlediska pražský Palác kultury, respektive Kongresové centrum, stavbu už (teprve?) čtyřicetiletou.

Z historek spojených s nezřídka prostořekým, ale vtipným princem Philipem, jemuž se prý také říkalo Stavros, ovšem jen za jeho zády, připomíná Ondřej Šmigol mimo jiné tuto: „Jednou plachtil kolem ostrova Wight a připletl se do cesty jinému námořníkovi. Ten na něj zavolal: Uhni z cesty, Stavrosi. Philip prý odpověděl: Nejsem Stavros a tyhle vody patří, kurva, mojí ženě, tak si budu dělat, kurva, co chci.“

„Mám dojem,“ říká psychiatr Petr Příhoda v rozhovoru s Ondřejem Šindlem, „že pandemie hůř dopadá na psychiku lidí, kteří jsou orientovaní hodně na výkon nebo na konzum, nikdy neřešili svou existenciální nebo duchovní stránku. Nikdy nic takového neřešili a najednou na ně tyhle otázky kvůli pandemii dolehnou: Jaký má můj život smysl? Jaký má smysl život vůbec? Někdo se od nich může odrazit k tomu, že svůj život třeba i změní k lepšímu. Pro jiné se ale mohou stát zdrojem velkých úzkostí. A dalším stačí třeba vědomí, že mohou zemřít a může se to stát rychle. Naše společnost skutečně smrt vytěsňuje, namlouváme si, jak jsme zdraví, mladiství a v pohodě. A pro někoho může být náhlá konfrontace s možností brzké smrti skutečně šokující. Pandemie je velký stresor a naše stresy se, jak známo, sčítají.“

Foto: Týdeník Echo

Právnička Zuzana Candigliota, spolupracovnice Ligy lidských práv, si nebrala servítky v Salonu Týdeníku Echo, kam své tři hosty pozval Daniel Kaiser: „Já když slyším slova jako bezpečná provozovna, důvěra, bezpečí, tak se nemůžu ubránit srovnání s čínským systémem sociálního kreditu. Ten používá podobné výrazivo: obchodní a společenská upřímnost, důvěryhodnost, poctivost. Jestli máme nazývat bezpečnou provozovnou hospodu, kde sedí lidé se zhuntovanými, ale proočkovanými těly, a nepustíme do ní lidi, kteří skutečně dbají o své zdraví a dlouhodobě posilují svou imunitu, tak co to je? Přístup, jaký budou lidé mít ke službám, bude také určovat jejich postavení ve společnosti. Lidé budou rozsortováni jen proto, že odmítli podstoupit nějaký podivný test nebo že nemají vakcínu, jejíž účinnost při přenosu viru na jiné osoby je víc než pochybná. Omlouvám se za ta slova, ale Hospodářská komora tu plní roli užitečných idiotů.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.

Foto: Týdeník Echo