Covid na pracovištích: zásadní místo šíření nákazy nechává vláda beze změn

Podle dat i některých odborníků jsou pracoviště zásadním místem, kde dochází k šíření nákazy covidu-19. Pondělní jednání vlády však pro řešení situace změny nepřineslo. O podpoře testování zaměstnanců, po kterém volali kromě odborníků už loni v létě zaměstnavatelé, bude dále jednat ve středu. Nedošlo ani k přílišnému zpřísnění ohledně ochrany dýchacích cest na pracovištích.

Na to, že je zaměstnání jedním z nejčastějších pravděpodobných míst nákazy, ukazují data z trasování hygien, z průzkumů také vyplývá, že lidé zároveň často nenahlašují rizikové kontakty či se vyhýbají testování z obav o finanční ztráty. Některé podniky se proto do testování pustily už dříve na vlastní náklady. Pro masivní testování ve firmách se vyslovuje i opozice, požadují ho například Piráti nebo Starostové a nezávislí. Opatření by podle nich mohlo být jedním z řešení nelepšící se pandemické situace. K povinnému testování ve firmách nedávno vládu vyzvali i někteří členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) v otevřeném dopise.

Stát chce podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) prostřednictvím úlev ze zdravotního pojištění hradit až čtyři testy na zaměstnance za měsíc. Bude to znamenat legislativní změnu, což je podle něj správná cesta. Příspěvek bude podle Havlíčka přidělován na základě listu dodavatelů rychlotestů, kterým ministerstvo zdravotnictví udělí certifikaci. Příspěvek by mohl být 80 až 100 korun, řekl v Českém rozhlasu-Radiožurnálu. Po jednání vlády sumu, o kterou by stát firmám mohl cenu testu snížit, neupřesnil.

Podle Hospodářské komory však může snížení odvodů ze zdravotního pojištění firmám prohloubí deficit veřejného zdravotního pojištění. „Varianta připravovaná vládou není šťastná. I přes dvojí navýšení plateb státu za státní pojištěnce a využití rezerv pojišťoven skončí letos systém zdravotního pojištění v důsledku koronakrize v deficitu desítek miliard korun. Stát proto musí přijít s řešením, jak veřejnému zdravotnímu systému výpadky příjmů kompenzovat, případně najít elegantnější způsob financování testů, například přes fondy prevence,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Větší motivaci firem k testování jinak komora vítá, vládu k tomu vyzývala už v říjnu loňského roku.

Příliš se nemění ani z pohledu ochrany dýchacích cest. Platí sice povinnost nosit ve všech vnitřních prostorech respirátory FFP2 či zdravotnické roušky, nařízení však uvádí výjimku pro zaměstnance, kteří kolem sebe na vzdálenost dva metry nikoho nemají. Nové vládní nařízení se tak v tomto bodě shoduje s tím předchozím. Zákaz (pohybu bez ochranných prostředků) se nevztahuje na „zaměstnance a osoby v obdobném postavení včetně ústavních činitelů po dobu, kdy vykonávají práci na jednom místě, pracuje-li taková osoba ve vzdálenosti nejméně 2 metry od jiné osoby“, uvádí nařízení.

Mimořádné Opatření – Nošení… by Echo24

V práci často chytili nemoc covid-19 záchranáři, policisté, učitelé a sociální pracovníci. Velký podíl nakažených je také v administrativě. Největší absolutní počet nakažených je v průmyslové výrobě, ale podíl nakažených ve výrobě na celkovém počtu pracovníků je výrazně nižší než ve výše zmíněných oborech. Vyplývá to ze statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ke konci ledna.

Sociolog Daniel Prokop ke statistikám uvedl, že je nutná regulace v průmyslové výrobě i skladech a také větší podpora práce z domova. Třeba podíly nakažených v administrativě jsou podle něj zbytečně vysoké. Jedny z nejnižších podílů nakažených kromě oborů, ve kterých byl provoz omezen opatřeními proti šíření koronaviru, mají zemědělství a stavebnictví se zhruba dvěma desítkami případů na 1000 pracovníků. Nejméně nakažených je mezi veterináři, a to 10,6 v přepočtu na 1000 lidí v oboru.

Prokop patří mezi členy NERV, kteří v dopise adresovaném premiéru Andreji Babišovi (ANO) kritizovali přístup vlády či ministerstva zdravotnictví k boji s epidemií. Mezi opatřeními, které je podle nich třeba zavést, jmenovali právě i povinnost testování na pracovištích. „Zavedení povinnosti testování na pracovištích, kde podle výzkumů probíhá velká část sociálních kontaktů – a to zejména v průmyslových, skladových a výrobních provozech, které defacto nejsou regulovány v systému PES – spolu s hrazením nákladů firmám a motivací výjezdním zdravotnickým týmům, které testy provádějí,“ uvedli v dopise členové NERV, kromě Prokopa i Jan Švejnar a Štěpán Jurajda