Maláčová se rozjela. Navrhuje minimální mzdu 18 tisíc, o rok později už 20

SOCIALISTICKÝ NÁVRH

Maláčová se rozjela. Navrhuje minimální mzdu 18 tisíc, o rok později už 20
Představitelé sociální dmeokracie na pondělním brífinku. Foto: ČSSD
Domov

Echo24

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se minimální mzda od příštího roku zvýšila z nynějších 15 200 korun na 18 000 korun. O rok později už by měla činit 20 tisíc korun. Podle Maláčové, jejíž strana je v hlubokém propadu a není vyloučené, že se vůbec dostane do parlamentu, je teď při nízké nezaměstnanosti čas na tlak na růst výdělků. „Obnova ekonomiky po krizi se musí stavět na vyšších mzdách, ne na levné práci,“ prohlásila. Návrh má své obhájce, ale i kritiky a velmi negativně se dotkne firem i osob samostatně výdělečně činných.

„Mít zákon jako na Slovensku, byla by tu minimální mzda 20300 Kč. Proto chceme za ČSSD v roce 2022 minimální mzdu ze současných 15200 Kč na 18000 Kč a další rok 20000 Kč. Kdo pracuje, měl by se ze své mzdy uživit,“ uvedla ministryně na Twitteru.

Výraznější navýšení minimální mzdy požadují odbory. Zaměstnavatelé jsou naopak pro mírnější přidání, a to nejvýš několik stokorun. Poukazují na dopady koronavirové krize na firmy. Podle podnikatelů by se nejnižší výdělek měl zvedat jako ostatní mzdy a ohled by se měl brát i na kondici ekonomiky. Pokud by minimální mzda rostla o 2800 korun, jak plánuje Maláčová, zvedla by se zhruba o 18 procent.

Sociální demokraté argumentují tím, že na Slovensku a v Polsku částka roste víc a je vyšší než v ČR. „Pokud nám země jako Slovensko a Polsko utečou, tak ČR bude jedinou zemí, kde zůstanou montovny. A s doháněním západu se můžeme rozloučit,“ uvedl Hamáček. Podle Maláčové by Česko nemělo oběma sousedním státům konkurovat levnou prací. Ministryně míní, že nízká nezaměstnanost je příležitost k tlaku na růst mezd. V květnu nezaměstnanost klesla z dubnových 4,1 na 3,9 procenta.

ČSSD nyní před volbami navrhuje, aby minimální mzda odpovídala polovině průměrné mzdy. Podobnou novelu připravilo ministerstvo práce už před lety. Maláčová s ní tehdy neuspěla. Pokud by pravidlo platilo už letos, nejnižší výdělek by se teď rovnal 17 800 korunám. Podle sociálních demokratů by se měla v roce 2023 minimální odměna za práci dostat na 20 000 korun.

"Situace, kdy minimální mzda roste (mírně) rychleji než mzda průměrná, je částečně obhájitelná ještě tak v době prosperity, pokud panuje širší společenská shoda na tom, že minimální mzda je příliš nízká. Ovšem v krizovém čase zcela ztrácí své opodstatnění a její obhajoba je čirým populistickým nátlakem, motivovaným nyní i blížícími se volbami, který postrádá špetku ekonomické racionality a je bezohledný k jiným socioekonomickým skupinám v čele se zaměstnávajícími podnikateli a obecně zaměstnavateli," reagoval na krok Maláčové hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.

Kovanda dále připomíná, že nápad je rovněž bezohledný k obcím a krajům, které růst minimální mzdy a mezd zaručených rovněž poškozuje, neboť pochopitelně zvyšuje mzdovou úroveň i ve sféře veřejné, například v oblasti veřejných služeb, jež města a obce hradí ze svých rozpočtů.

O minimální mzdě bude jednat tripartita. V minulých letech shodu nenašla. Rozhodovala pak vláda.