Muž, který vymyslel nemožné. Jeho šestibarevná kostka dobyla celý svět
Rubikovo výročí
NOVÉ
1
Maďarský architekt a designér Ernö Rubik se proslavil na počátku 80. let, jeho šestibarevná kostka tehdy našla fanoušky po celém světě. Vynálezce, který se narodil 13. července 1944, se sice i později snažil přijít s podobným hitem, žádný z jeho hlavolamů už ale slávu Rubikovy kostky nepřekonal. Jejího autora to ale nemusí mrzet – už proto, že i po čtyřech dekádách patří šestibarevná kostka k populárním hlavolamům.
Po nástupu počítačových her a konzolí na přelomu 80. a 90. let se sice zdálo, že mechanickým hračkám jako je Rubikova kostka zvoní hrana, začátkem 21. století ale i díky internetu chytil tenhle na první pohled jednoduchý hlavolam druhý dech. Na videoserveru Youtube se začaly objevovat záznamy s různými strategiemi pro skládání Rubikova rébusu. O znovuobjevení kostky se zasloužil také film Štěstí na dosah z roku 2006, ve kterém měl hlavolam v rukou Willa Smithe významnou roli.
Složit Rubikovu kostku přitom není nic těžkého, při troše trpělivosti to může zvládnout třeba i pětileté dítě. „Abyste byli schopní složit kostku, musíte být do jisté míry obdařeni vědeckým způsobem myšlení,“ řekl ale její autor, který se dnes věnuje propagaci svého nejslavnějšího vynálezu – a také hlídání patentních práv. Kostka se totiž už od svého uvedení na světový trh roku 1980 stala nejen terčem žalob pro porušení patentů, ale i vzorem pro výrobu neautorizovaných kopií.
Na druhou stranu je ale pirátství důkazem úspěchu maďarského hlavolamu. „Rubikovu kostku lze použít při výuce inženýrství, při výuce matematiky, ale i jako ukázku vztahů mezi designem, prací inženýrů, matematikou a kreativitou,“ ocenil Rubikův vynález šéf vědeckému muzea Liberty Science Center v New Jersey. „Za to, že byla kostka úspěšná, já nemůžu, to se jednoduše stalo. Síla úspěchu ležela v kostce samotné,“ řekl přitom – možná zbytečně skromně – její autor.
Skládání 54 barevných čtverečků tak, aby vzniklo šest stejně barevných stran, se pro některé lidi stalo životní výzvou. Matematici například spočítali, že jakkoli rozloženou kostku lze složit maximálně na 20 tahů. Často se také pořádají soutěže na rychlost skládání a aktuální rekord z loňského listopadu činí neuvěřitelných tři a půl sekundy. Tedy v lidské kategorii, robot postavený studenty Massachusettského technického institutu to loni dokázal dokonce za necelé čtyři desetiny sekundy.
„Vážím si všech lidí, kteří ke kostce přistupují s láskou a rádi ji pak skládají… Díky těm, kteří chtějí soutěžit, je ale kostka populárnější,“ svěřil se Rubik, který ale nezatracuje ani další své vynálezy, byť většinu z nich znají hlavně zapálení fanoušci hlavolamů. „To samozřejmě neznamená, že ty ostatní nejsou dobré. Pokud se dobře podíváte, zjistíte, že i ony jsou stále na trhu. Ale kostka je všechny zastiňuje,“ dodal muž, který vynalezl například i kdysi populárního hada.
K technice měl rodák z Budapešti blízko odmala, jeho otec byl uznávaným leteckým konstruktérem a na kontě měl například velmi úspěšný kluzák. „Když jsem byl malý, měl jsem rád manuální práce, šachové a matematické úlohy. Mnoho věcí jsem odkoukal od svého otce,“ řekl jednou. Vystudoval architekturu a interiérový design a začátkem 70. let se zkoušel uplatnit jako architekt. Nakonec ale poznal, že lépe mu jde učení a začal na Vysoké škole uměleckoprůmyslové přednášet o konstrukcích a prostoru.
Narazil ale na „prostorovou slepotu“ studentů. Aby jim pomohl trojrozměrný svět lépe pochopit, sestrojil kostku. Akademickou půdu ale Rubikova učební pomůcka brzy opustila a v roce 1978 – po třech letech příprav – se objevila na maďarském trhu, kde způsobila senzaci. Opravdový boom ale zaznamenala, až když se výroby a distribuce ujala americká firma Ideal Toy. Jen v letech 1980 až 1982 se ve světě prodalo na sto milionů kusů hlavolamu, který z Rubika učinil slavného a bohatého muže.
