Česko nepůjde německou cestou. Nezavede povinné zálohy na PET lahve

Zálohový systém na PET lahve se zatím zavádět v Česku povinně nebude. Nepočítá s ním novela zákona o obalech, která je součástí návrhu nové odpadové legislativy. V úterý ji projedná vláda. Zákon o obalech rovněž upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.

Vláda bude projednávat celkem čtyři odpadové zákony, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Cílem hlavní normy je omezení skládkování a větší motivace ke třídění. Zákony by měly platit od počátku roku 2021. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které je předkládá, předpokládá, že by se do sněmovny mohly dostat nejpozději do konce roku. Zákony mají ale kritiky.

Zavedení zálohování PET lahví zákon ale nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr. „Zavedení zálohového systému by bylo v současné situaci nekoncepčním zásahem do stávajícího systému třídění odpadů. Už v současné době vytřídíme 80 procent všech PET lahví uvedených na trh,“ řekl nedávno ČTK Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP.

Zastáncem zálohování je například firma Karlovské minerální vody. „Ročně se v ČR kvůli způsobu třídění a nedokonalosti stávajícího systému ztratí takřka 30 000 tun cenného materiálu, ať už PET nebo hliníku, který místo v recyklaci končí na skládkách, ve spalovně nebo v přírodě. Přitom by mohl posloužit pro náhradu primárních surovin (ropy a bauxitu) pro téměř miliardu lahví a plechovek,“ uvedla PR manažerka Mattoni 1873 Andrea Brožová. Zavedení vratných záloh podle ní zajistí lepší čistotu obalů a umožní lokální uzavření smyčky nápojového obalového materiálu, tedy například PET lahev se v ČR vyrobí, použije, vytřídí, zrecykluje a vyrobí se z ní opět lahev pro český trh.

Podle Charváta z MŽP je ale systém zálohování pro lidi komplikovaný a naopak by mohl vést k tomu, že celková míra třídění by mohla klesnout. To potvrzují negativní zkušenosti ze zahraničí, dodal Charvát.

„V praxi by lidé museli některé PET lahve a plechovky nosit zpět do obchodu a jiné do barevných kontejnerů na ulici, například PET od mléka či sirupů či plechovky od oleje nebo konzervy. Stejně tak by se do žlutých kontejnerů měl dále nosit odpad z dalších PET obalů,“ tvrdí. Zálohovaná PET láhev je podle Charváta stále lahví na jedno použití.

Také podle generálního ředitele Ondrášovky Libora Duby zálohování situaci nezlepší, zálohy motivovat ke vracení nebudou a systém ekonomicky zatíží. „Zdraží nejen cenu potravin, ale i eliminuje peníze pro obce a stát bude muset ještě více dotovat venkovské obchody pro udržení jejich existence,“ uvedl.

Podle Evropská směrnice by v roce 2025 mělo být recyklováno 50 procent plastů, 25 procent dřeva, 70 procent skla, 75 procent papíru a lepenky, 70 procent železných kovů a 50 procent hliníku. O pět let později jsou cíle vyšší o pět až deset procent.

Čtěte také: Tři čtvrtiny Čechů si přejí zálohované lahve na nápoje, uvádí průzkum