Před 78 lety vyšel první z Benešových dekretů. Znárodňování a odsuny následovaly
78. výročí
NOVÉ
FOTO: Wikimedia Commons / Office of War Information, USA
- čtk,
Před 78 lety vydal československý prezident v exilu Edvard Beneš první dekret z pozdějších tzv. Benešových dekretů. Převážná většina z nich se týkala činnosti zahraničního odboje a k vedení války. Poválečné dekrety se zabývaly uspořádáním státního zřízení a potrestáním kolaborantů. Patřily k nim ovšem i znárodňovací dekrety, jiné se týkaly občanů německé a maďarské národnosti.
Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které v letech 1940 až 1945 vydával prezident Edvard Beneš, a to jak v londýnském exilu, tak po návratu do Československa. Dekrety obnovovaly ústavní pořádek republiky narušený mnichovským diktátem, rozbitím Československa, okupací a osamostatněním Slovenska. Na přípravě a schvalování dekretů se podíleli členové exilové vlády a představitelé dalších institucí.
Žádný z dekretů se přímo netýkal odsunu Němců. Po rozhodnutí postupimské konference o odsunu Němců z Polska, Maďarska a Československa 2. srpna 1945 Beneš podepsal dekret o odejmutí občanství. Ten stanovil, že Němci a Maďaři, kteří již dříve nabyli německé nebo maďarské občanství, ztratili dnem jeho získání občanství československé.
Tím se podle historiků vytvořil předpoklad pro budoucí odsun, během něhož opustilo Československo zhruba tři miliony Němců a přes 30 000 Maďarů. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 000 až 30 000 Němců.
Těch se mimo jiné týkaly hlavně dekrety o konfiskaci majetku, o potrestání nacistických zločinců, o konfiskaci půdy a o pracovní povinnosti osob zbavených občanství. Na jejich základě přišli Němci a Maďaři o půdu a majetek, byli souzeni lidovými soudy a museli vykonávat nucené práce. Z odsunu a vyvlastnění byli vyjmuti antifašisté i německé a maďarské oběti nacismu.
Je to uzavřená záležitost, říkají čeští politici s vyjímkou KSČM
Poválečné Benešovy dekrety jsou podle předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) uzavřená záležitost. Reagoval tak na obavy poslance KSČM Jiřího Valenty, zda nehrozí vracení majetku zabaveného sudetským Němcům po druhé světové válce na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Poslanec poukázal na slova státního tajemníka německého ministerstva vnitra Stephana Mayera (CSU), který na sudetoněmeckém sjezdu prohlásil, že Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy.
Podobně to vidí i předseda lidovců Pavel Bělobrádek „Kolegové z CSU i z řad sudetských Němců to dobře vědí a my se především díváme na to, jak dál zlepšovat česno-německé vztahy,“ poznamenal v květnu. Zdůraznil, že vyjádření Mayera je jeho osobním názorem.
Podle šéfa občanských demokratů Petra Fialy už byly sporné otázky z minulosti překonány mimo jiné i díky česko-německé deklaraci. „Máme dobré a stále se rozvíjející vzájemné vztahy na všech úrovních, zdaleka nejen politické. Návraty k minulosti ničemu nepomohou, ale na současné vztahy žádný větší vliv mít naštěstí už nemohou,“ dodal.
Téma Benešových dekretů za překonané nepovažuje předseda komunistů Vojtěch Filip. „Kdyby bylo téma překonané, tak by ho za hranicemi neustále nevznášeli. Jsou to právě oni, kdo škodí vzájemným dobrým vztahům. Alespoň víme, před kým se máme mít na pozoru,“ napsal Filip.
O navrácení majetku se už neusiluje
Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován.
Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.
Ve Sbírce zákonů se objevilo 98 dekretů prezidenta, sedm bylo dodatečně republikováno. V současné době je většina z nich obsoletních, tedy stále právně platných, ale v současnosti již neúčinných.
