Státy V4 mají slušnou šanci růst i přes covid. Oblast nadprůměrného růstu

ÚHEL POHLEDU

Státy V4 mají slušnou šanci růst i přes covid. Oblast nadprůměrného růstu
Premiéři zemí V4 na zámku v Lednici. Foto: Facebook Andreje Babiše
1
Úhel pohledu

Petr Sklenář

Nákaza Covid-19 a restriktivní opatření vlád přinesly negativní šok, který výrazně postihl a ještě postihne všechny středoevropské ekonomiky. Vidíme však několik důvodů, proč mají Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko možnost být i nadále v rámci Evropské unie oblastí nadprůměrného hospodářského růstu.

Středoevropské země jasně patří mezi vítěze růstu mezinárodního obchodu posledních desetiletí. Úspěch na poli zahraničních obchodu byl jedním z tahounů růstu jejich ekonomik a poodhaluje i potenciál do budoucna. Objem exportů je nyní u jednotlivých zemí tvz. Visegrádské čtyřky asi sedmi- až desetinásobný oproti roku 2000. Region se svými 64 mil. obyvatel představuje asi 0,8 % globální populace, ale podíl na globálním HDP dosahuje 1,2 % a podíl na světovém obchodu dokonce více jak 3,3 %.

V regionu není žádné významné ložisko nerostných surovin (ropa, zemní plyn, rudy), ale i tak všechny země mají přebytek obchodní bilance. To ukazuje, že země střední Evropy prošly od 90. let úspěšnou hospodářskou transformací a že dnes nabízejí na světovém trhu kvalitní produkty za konkurenční ceny. Ani otřes způsobený pandemií Covid-19 na tom zatím nic nemění. Polsko a Česká republika směřují za rok 2020 k rekordnímu přebytku v zahraničním obchodě.

Často se zmiňuje, že česká ekonomika je výrazně závislá na Německu, protože tam směřuje třetina českého exportu. (Tento podíl je podobný jako u Polska.) Ovšem ruku v ruce s tím se obě země postupně staly klíčovými obchodními partnery Německa i z jeho pohledu. Z hlediska původu dovozů je Polsko pro německou ekonomiku partner číslo 5 a Česko číslo 7. Vyšší dovozy má Německo jen z Francie, USA, Nizozemska a Číny. Pro ilustraci, roční obrat zahraničního obchodu mezi Německem a ČR přesahuje 92 mld. EUR, což je stejný obrat, jako má Německo s Ruskem a Tureckem dohromady. Německo samo je ve světovém obchodě úspěšné a fakt, že se země V4 staly jeho důležitými obchodními partnery, hraje v jejich prospěch.

Kde hledat kořeny konkurenceschopnosti střední Evropy? Polsko, Česká republika a Maďarsko nejsou s Německem v eurozóně, a přesto posilují svoji pozici ve vzájemném obchodě – či spíše právě proto ji posilují. Vlastní měna s volně plovoucím kurzem totiž umožňuje ekonomikám reagovat na vnější šoky. Ty byly za poslední dekádu rovnou tři – globální finanční krize, krize eurozóny a nyní Covid-19. To vysvětluje, že zatímco v letech 2000-2008 mělo v regionu nejrychlejší nárůst vývozu do Německa Slovensko, tak od roku 2009, co je spolu s Německem v eurozóně, má nárůst exportů z regionu V4 naopak nejpomalejší. Možnost oslabit měnu v případě negativního šoku a pomoci exportům tak převažuje výhody fixního kurzu pro období relativního klidu. Vlastní měny jsou pro náš region výhodou.

Druhá klíčová silná stránka regionu V4 je jeho relativní makroekonomická stabilita a absence výrazných nerovnováh. Maďarsko má sice regionálně nejvyšší vládní zadlužení, asi 70 % HDP (v polovině roku 2020), ale i toto číslo je výrazně pod průměrem EU (88 % HDP) a eurozóny (95 % HDP). Inflace byla ve V4 v poslední době mírně vyšší, ale stále relativně stabilní kolem 3 %. ČR a Polsko mají nezaměstnanost kolem 3 procent, což je nejlepší výsledek v celé EU. Maďarsko má nezaměstnanost kolem 4,5 procenta, což je stále téměř polovina průměru v eurozóně. Odrazem konkurenceschopnosti je, že všechny země V4 vykazují přebytek obchodní bilance. Nízká nezaměstnanost a relativně nízká zadluženost pak podporují i zdraví finančního sektoru a bank.

Tvrdé restrikce spojené s Covidem-19 nepřinesly žádné ekonomice jako celku nic pozitivního. V Evropské unii navíc navzdory propadu ekonomik došlo k dalšímu zpřísnění regulací, především pokud jde o emisní limity. Tlak na tzv. zelenou energetiku považujeme za riziko především v případě Polska a České republiky, podobně vynucování podílu elektrických aut potom za riziko pro průmysl České republiky, Slovenska a Maďarska. Přesto jsme názoru, že země střední Evropy vstupují do další dekády s lepšími vyhlídkami pro hospodářský růst než většina evropských zemí. Podmínkou pro tuto relativní výhodu bude konzervativní hospodářská politika, udržení výhody pružných vlastních měn a podpora svobodného podnikatelského prostředí bez přemíry regulací.

Článek vychází ve spolupráci s polskou revue Wszystko, Co Najważniejsze a varšavskou Burzou cenných papírů v rámci projektu Dekáda střední Evropy