O kompetenční žalobě na prezidenta by Ústavní soud mohl rozhodovat i rok
Praxe Ústavního soudu
Nové
1
S kompetenčním sporem mezi vládou a prezidentem už má česká politika zkušenost. V minulosti doputovala k Ústavnímu soudu kompetenční žaloba vlády Miloše Zemana na prezidenta Václava Havla. Nyní se o možnosti kompetenční žaloby hovoří opět v souvislosti se Zemanem, ale tentokrát kvůli jeho otálení se jmenováním kandidáta ČSSD Michala Šmardy do funkce ministra kultury. Na kompetenční žalobu bude zřejmě tlačit ČSSD, které se nelíbí, že prezident Zeman už měsíc Šmardu ministrem nejmenoval, ačkoli to premiér Andrej Babiš navrhl. Pokud spor dospěje k Ústavnímu soudu, jeho rozhodnutí nemusí být hned a patová situace může nadále trvat.
„Ústavní soud obecně ani v případě kompetenční žaloby na prezidenta není vázán žádnými lhůtami,“ řekla pro Echo24 mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková s tím, že výjimku lze aplikovat v případě upřednostnění případu z důvodu naléhavosti.
Jak dlouho v případě kompetenční žaloby může soud rozhodovat, nechtěla Miroslava Sedláčková vůbec spekulovat. „K tomu můžu pouze zcela obecně říci, že se průměrná délka řízení v plenárních věcech dlouhodobě pohybuje kolem jednoho roku, může to však trvat kratší či delší dobu v závislosti na dalších faktorech, jako je například forma rozhodnutí, procesní okolnosti věci či vytíženost konkrétního soudce zpravodaje,“ dodala.
Dále čtěte: Česká republika je na hraně ústavní krize, řekl Hamáček. Chce jednat s Babišem
V případě kompetenčního sporu rozhoduje plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Spor u Ústavního soudu s hlavou státu může v těchto případech vyvolat pouze premiér.
V roce 2001 rozhodli ústavní soudci za dva měsíce
Kompetenční spor mezi vládou a prezidentem už Ústavní soud řešil před 18 lety. Jeho aktérem byl také Zeman, tehdy na postu předsedy vlády. Odmítl tehdy podepsat jmenování Zdeňka Tůmy generálním guvernérem České národní banky. Ústavní soud dal tehdy za pravdu prezidentovi Václavu Havlovi, který i přes Zemanův nesouhlas uvedl Tůmu do funkce. K rozhodnutí ústavní soudci tehdy potřebovali dva měsíce.
Situace s nejmenováním Šmardy je nicméně zcela totožná s nejmenováním Miroslava Pocheho ministrem zahraničí. O kompetenční žalobě mluvili sociální demokraté už přesně před rokem, kdy Zeman Pocheho jmenovat odmítal kvůli svým výhradám.
Dále čtěte: Zeman není první. Drahoty s jmenováním ministrům dělali i Havel s Klausem
Staněk podal demisi, Zeman ji nepřijal
Jádrem sporu je nyní ministerstvo kultury. Antonín Staněk (ČSSD), kterého má místopředseda ČSSD Michal Šmarda nahradit, podal po protestech v kulturní obci demisi, Zeman ji ale v květnu odmítl přijmout a premiéru Babišovi doporučil, aby s koncem Staňka počkal na prověřování jím podaných trestních oznámení. Návrh na ministrovo odvolání poté prezidentovi poslal premiér. Podle ústavy musí Zeman takovému požadavku vyhovět. Ústava mu ale nestanovuje žádný termín, dokdy tak musí učinit.
