Česko zásadní reformu penzí nepotřebuje, nutná je adaptace systému, řekla Maláčová odborům

Česko zásadní důchodovou reformu nepotřebuje a neumí ji ani pořádně připravit. Potřeba je průběžné přizpůsobování systému penzí měnící se společnosti. Je o tom přesvědčena ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V pátek to řekla v Praze na sjezdu úřednických odborů. Propočty resortů práce a financí i Národní rozpočtové rady ukazují, že bez reformních změn ale nebude penzijní soustava do budoucna udržitelná.

„Velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme. Také to v ČR neumíme dělat – koneckonců historie to potvrzuje. Co my ale potřebujeme, tak je průběžná, kontinuální adaptace celého systému, protože naše společnost se mění. My bychom na to měli být schopni reagovat průběžně, nikoliv jednou za dlouhý časový úsek,“ uvedla Maláčová. Podle ní průzkumy veřejného mínění potvrzují, že lidem v soustavě penzí nejvíc chybí „pocit spravedlnosti a nastavení systému“.

Na reformu se tak nezaměřuje ani nová komise pro spravedlivé důchody, která se poprvé sešla v únoru. Věnovat by se do konce volebního období měla řešení nižších penzí žen, možnosti dřívějšího důchodu pro lidi v náročných profesích, příjmům systému a nastavení vdovských a vdoveckých penzí. Opoziční politici i někteří ekonomové zadání kritizovali. Podle nich by se tým měl zabývat hlavně udržitelností systému do budoucna a poměrem důchodu ke mzdě.

Podle ministryně právě o poměru průměrné penze k průměrnému výdělku strany představu ale příliš nemají. Na tento takzvaný náhradový poměr a jeho důstojnou hranici se ptala komise v dotazníku, který její členové na prvním zasedání dostali. „Je to zpětná vazba, kterou zatím máme. Je zvláštní, že velká část politického spektra vůbec nepřemýšlí o tom, co by měla být důstojná hranice v poměru k průměrné mzdě,“ řekla Maláčová ČTK. České důchody označila za „velice nízké“.

Čtěte také: Mastné tresty. Evropská komise prý dá BMW, Daimleru a Volkswagenu každému pokutu miliardu eur

Starobní penzi pobírá kolem 2,41 milionu lidí. Loni na konci třetího čtvrtletí důchod v průměru činil 12.395 korun. Podle ministryně se po lednovém přidání dostal na zhruba 13.300 korun. Medián – tedy částka, na kterou dosáhne polovina seniorů – činí 13.258 korun. „Částka 13.300 korun není moje představa důstojného stáří. Zároveň přes milion seniorů – zejména seniorek – na ni nedosáhne. Je potřeba najít nějakou cílovou hranici, na které bude shoda napříč politickým spektrem,“ míní ministryně.

Nůžky mezi důchody a mzdami se v poslední době rozevírají, a to s výraznějším navyšováním výdělků. Do pravidelné valorizace penzí se totiž promítá jen polovina růstu reálných mezd, do konce roku 2017 to byla pouze třetina. Výraznější přidávání doporučila minulá důchodová komise. Do zákona se pak její doporučení dostalo ve Sněmovně jako pozměňovací návrh, který prosadila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Podle Maláčové by o případném dalším posílení valorizace a navázání růstu penzí na celý růst mezd mohla důchodová komise diskutovat. Záměr by sice zvedl výrazně výdaje na důchody, ale současně by také lidem v penzi citelně přilepšil. Ministerstvo práce pod vedením ČSSD takový návrh novely ale připravovat nebude. „Nemáme pro to (pro prosazení) jako sociální demokraté teď partnera,“ dodala Maláčová.

Resort práce spočítal, že už s nynějším modelem valorizace a bez dalších změn by se systém penzí mohl propadnout do výrazného deficitu po nástupu do důchodu silné generace 70. let, tedy takzvaných Husákových dětí. Při schváleném zmrazení důchodového věku na 65 letech by schodek mohl v roce 2060 činit 3,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních částkách by tak výdaje převýšily příjmy asi o 172 miliard korun. Takzvaný náhradový poměr, tedy poměr průměrné penze k průměrnému výdělku, by postupně klesl asi na 36 procent. Nyní je pod 40 procenty.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.