Češi se bojí budoucnosti. Polovině lidí se prudce zhoršila ekonomická situace

Ekonomická situace v Česku tvrdě dopadá na domácnosti a lidé to vnímají čím dál intenzivněji. Hodnocení situace jednotlivých domácností se za poslední rok prudce zhoršilo, jedná se přitom o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993. Češi a Češky nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG. Obyvatelé Česka ve snaze ušetřit odkládají dovolené, šetřit se snaží například na nákupech potravin či obuvi.

Hned 83 procent dotázaných hodnotí ekonomickou situaci v zemi jako špatnou, před rokem se přitom jednalo o 68 procent. Celkem 85 procent lidí pohlíží na další vývoj s obavami a nejistotou. Polovina mluví o zhoršení své finanční situace. Stejný podíl uvádí, že má potíže vyjít s příjmem. Ještě prudší růst cen pak očekává 43 procent dospělých.

„Zaznamenáváme poměr prudký propad hodnocení. Covidová pandemie a její důsledky se zčásti přelévají do situace, která je teď způsobena válkou na Ukrajině,“ uvedl sociolog STEM Martin Buchtík. Dodal, že společnost v minulých letech konjunktury bohatla a její nynější šok je daný také tím, na jaké ceny a nastavení rodinných rozpočtů byli lidé zvyklí. Svou životní úroveň považuje teď za špatnou téměř třetina dotázaných, před rokem to byla necelá čtvrtina. Pocit chudoby má 34 procent respondentů, loni v květnu to bylo 26 procent.

Za velmi špatnou považuje ekonomickou situaci v Česku 30 procent dotázaných. Minulý rok v září jich bylo 15 procent. Celkem na hospodářský stav země pohlíželo v květnu negativně 83 procent lidí, loni na začátku podzimu 63 procent. Podíl lidí s pozitivním vnímáním klesl od září z 36 na 17 procent. Celkem 52 procent lidí si myslí, že se vývoj neubírá správným směrem. Je to nejhorší výsledek za posledních deset let a druhý nejhorší za poslední čtvrtstoletí. Větší skepse než nyní panovala jen v roce 2012.

S obavami na vývoj v příštích 12 měsících pohlíží 45 procent respondentů a respondentek. O něco větší podíl byl jen v roce 2001 a 2010. Další dvě pětiny cítí nejistotu. Zbývajících 15 procent očekává další rok s nadějí, což je nejmenší podíl za sledované období od roku 1996. Podobná byla situace jen mezi lety 2010 a 2012.

„Současná špatná nálada domácností přispěje ke zpomalení či spíše poklesu ekonomiky. Inflační očekávání domácností zase podpoří udržení vyšší inflace. V letošním roce proto reálně hrozí jistý druh stagflace, tedy mírný pokles ekonomiky a vysoká inflace. Domácnosti relativně zchudnou, nicméně neočekávám výrazný růst nezaměstnanosti, který provázel stagflaci v 70. letech 20. století v USA. Firmy zůstávají poměrně zdravé a důvěra podnikatelů není zdaleka tak otřesená jako u spotřebitelů,“ uvedl ekonom KPMG Adam Páleníček.

Skepse ve vztahu k ekonomické budoucnosti

Polovina lidí uvádí, že se jim za poslední rok finanční situace zhoršila. Podobné byly výsledky za minulé krize v letech 2011 až 2013. Celkem 49 procent v květnu sdělilo, že teď obtížně vychází s příjmem. Loni v září to bylo 47 procent. Podíl lidí s vážnými problémy pak od září vzrostl z 15 na 18 procent. „Přestože se příjmy snižují, tak se výrazně nemění schopnost s nimi vycházet,“ podotkl Buchtík. Dodal ale, že každé procento představuje zhruba 80 000 lidí.

„Skepse je mezi lidmi patrná také ve vztahu k budoucnosti. Mírné nebo prudší zhoršení očekává celých 50 % domácností, pouze 14 % odhaduje, že se jejich situace za rok zlepší. Optimističtější jsou v tomto ohledu především mladší lidé, naopak občané starší 60 let častěji předpokládají, že si pohorší (59 %),“ uvádí průzkum.

Podle Buchtíka jsou výsledky podstatné pro nastavení cílené podpory potřebným. „Lidé, kteří vymýšlejí návrhy, nerozumí životu těch, kteří žijí od výplaty k výplatě. Nikdy to nezažili. Je pro ně mentálně složité vymyslet co dělat, tím pádem to (podpora) není efektivní,“ poznamenal sociolog.

Celkem 43 procent lidí očekává, že ceny v příštím půlroce porostou ještě strměji. Podle analytika KPMG Adama Páleníčka tak domácnostem nejvíc ubližují jejich očekávání. „Můžou mít poměrně významný vliv, mohou být naplňující. Jakmile se inflační očekávání zakoření, tak to bude těžké. V praxi to může dopadnout, že lidé budou chtít přidávat, podnikatelé budou zdražovat, může to být kolotoč, který nebude mít opodstatnění,“ uvedl Páleníček. Podle něj je řešení obtížné v situaci, kdy se stát v minulých letech růstu zadlužoval a navyšoval mandatorní výdaje. „Jediný potenciál je nedělat plošná opatření, která se bohužel teď dějí a spíš posilují inflaci. Spíš zjednodušit administrativu, aby se lidé k podpoře dostali,“ míní analytik.

Zajímavostí je mimo jiné to, na čem Češi v této situaci šetří. Hlavní úspory se snaží nahnat při nákupech potravin nebo oblečení a obuvi. K nejméně častému kroku, tedy omezení spotřeby energií, už v minulosti sáhlo 44 % domácností. Nejužívanějšími opatřeními na straně příjmů jsou čerpání úspor na běžné výdaje, zrušení větších investic nebo odkládání dovolených. K méně využívaným postupům patří půjčky na běžné výdaje či žádosti o navýšení platu.