Stanjura: Chceme ušetřit 80 miliard. Předělání rozpočtu zabere 6 týdnů

NÁVRH ROZPOČTU

Stanjura: Chceme ušetřit 80 miliard. Předělání rozpočtu zabere 6 týdnů
1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Echo24

Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) v připravované vládě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty předpokládá, že ČR bude hospodařit v rozpočtovém provizoriu do konce března příštího roku. Podle něj je totiž potřeba na přepracování návrhu rozpočtu zhruba šest týdnů. Stanjura to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Stanjura dodal, že nová koaliční vláda má v plánu snížit výdaje rozpočtu o 80 miliard korun. Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila na příští rok schodek rozpočtu 376,6 miliardy korun.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je například bez zaškrcení investic z rozpočtu ušetřit 80 miliard korun nereálné. Zároveň informovala, že v nové prognóze, kterou MF zveřejní v úterý, se počítá s větším růstem mezd, což přinese příští rok do rozpočtu zhruba 25 miliard korun navíc. „Nebudeme používat manévr, že navýším příjmy a snížím schodek. Naším úkolem je snížit výdaje rozpočtu o zhruba 80 miliard korun. A co bude navíc, je bonus,“ uvedl k tomu Stanjura.

Ještě minulý měsíc ODS mluvila o tom, že by snížila výdaje rozpočtu o 100 miliard korun. „Piráti a Starostové měli představu, že by se dalo ušetřit nějakých 60 miliard korun, my jsme mluvili o až 100 miliardách,“ uvedl tehdy předseda ODS Petr Fiala pro Českou televizi. O týden později informaci potvrdil i ekonomický expert ODS a poslanec Jan Skopeček.

Pokud by parlament rozpočet na rok 2022 neschválil do konce letošního roku, stát by začal hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun, MF i ekonomové ale nakonec očekávají schodek kolem 400 miliard korun.

Stanjura v pořadu také uvedl, že pokud nynější kabinet ANO a ČSSD schválí zvýšení platů pracovníků státu a veřejné sféry o stejnou částku, nová vláda je zřejmě zruší. „Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, tak já myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý,“ uvedl dnes Stanjura. V každé firmě nebo úřadu jsou podle něj zaměstnanci skvělí, průměrní a ostatní a návrh nařízení mezi nimi nerozlišuje. „Je plošné a vlastně je demotivační pro ty skvělé zaměstnance státní a veřejné správy. Problém není částka jako taková, ale ten princip,“ poznamenal Stanjura.

Návrh nařízení předpokládá, že všem zaměstnancům veřejných služeb a správy by se od ledna mohl navýšit základ výdělku neboli platový tarif o 1400 korun. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by o růstu platů mohl kabinet rozhodovat ve středu.

Schillerová uvedla, že není možné, aby šlo do tarifu celých 1400 korun. „Kdyby celá (částka) šla do tarifu, tak na nenárokové složky nebude vůbec žádný prostor, na příplatky nebude žádný prostor,“ zdůraznila. V ozbrojených sborech navíc podle Schillerové růst tarifu ze zákona navyšuje další složky platu. „Do tarifu musí jít méně a zbytek do nenárokových složek,“ dodala.

Přidání by si podle podkladů k navrhovanému předpisu vyžádalo z rozpočtu státu, samospráv a ze zdravotního pojištění asi 16 miliard korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku (IPSV) pracovalo ve státních a veřejných službách 652 100 lidí. Z údajů vyplývá, že je to téměř 19 procent zaměstnanců v Česku.

V prvním pololetí činil podle IPSV průměrný hrubý plat 43 232 korun, polovina lidí ve veřejné sféře vydělávala více než 39 950 korun. Odměny, příplatky a náhrady představovaly bezmála třetinu platu. Hrubá mzda v soukromém sektoru byla 39 332 korun.