Skandál století Wirecard: Šéf Marsalek mohl pro Rusy dělat tajného finačního kurýra

SKANDÁL V NĚMECKU

Skandál století Wirecard: Šéf Marsalek mohl pro Rusy dělat tajného finačního kurýra
Svět

Echo24

Šéfa německé finanční společnosti Wirecard, která nedávno ze dne na den zkrachovala, Jana Marsaleka údajně ukrývají ruské tajné služby nedaleko Moskvy. Podle německého ekonomického deník Handelsblatt se tajné služby okolo celé společnosti motaly už dříve a deník cituje ruské zdroje, které naznačují, že Marsalek mohl pro Rusy zprostředkovávat tajné finanční operace. Opozice se v Německu dožadovala po týdny vyšetřování a teprve nyní s pomocí frakce Zelených získala dostatečný počet hlasů pro vznik parlamentní vyšetřovací komise. Poukazuje i na to, že kancléřka Angela Merkelová loni v Číně společnost Wirecard propagovala.

Deník píše, že rakouský manažer Marsalek při vypuknutí skandálu tajně prchal z Klagenfurtu soukromým letadlem nejprve do Tallinu, a poté do běloruského hlavního města Minsku. Nyní má pobývat pod dohledem ruských tajných služeb nedaleko Moskvy. To, že se po Marsalekovi slehla rychle zem, také napovídá, že bez jejich pomocí by se nemohl tak lehce a tajemně vytratit.

Podle tvrzení ruských zdrojů, na které se německý deník odvolává, fungoval Marsalek zřejmě jako finanční kurýr pro ruskou soukromou Wagnerovou armádu působící například v Libyi nebo Sýrii. Úlohu tajných služeb v celé kauze, kterou německá média označují za skandál století, chce vyšetřit právě zřízená parlamentní vyšetřovací komice.

Hlavní otázkou ve vyšetřovací bude ale přinutit spolkovou vládu poskytnout více informací ohledně toho, proč se úřadům skandál kolem firmy Wirecard nepodařilo včas odvrátit. Ve věci hraje také svou roli kancléřka Angela Merkelová, která loni v září na cestě v Číně za Wirecard lobbovala. Společnost tehdy plánovala v Číně velkou akvizici. Její strana CDU však vidí odpovědnost především u auditorů z EY, kteří roky auditují rozvahy Wirecard. Merkelová ale bude zřejmě muset před komisí sama vypovídat.

Wirecard v červnu vyhlásila insolvenci, když se ukázalo, že jí chybí asi 1,9 miliardy eur (téměř 50 miliard Kč), které vykazovala ve svém účetnictví. Německá prokuratura v červenci zadržela tři bývalé vedoucí pracovníky podniku, které podezřívá z organizovaného podvodu, zpronevěry, falšování účetnictví a manipulace s akciovým trhem.

Jak píše agentura Reuter, v souvislosti se skandálem se objevila kritika, podle které německé úřady ignorovaly řadu varovných signálů ohledně hospodaření firmy. "Byla to falešná firma," uvedl zákonodárce Fabio de Masi, který hrál klíčovou roli v zahájení parlamentního vyšetřování. "Nedostáváme odpovědi, které potřebujeme," dodal.

Německý úřad pro finanční dozor (BaFin) se v červenci stal terčem žaloby investorů, podle nichž regulátoři ignorovali známky problémů ve Wirecardu. Cílem žaloby je získat náhradu za škody, které investorům v souvislosti s pádem firmy vznikly. O peníze přišly tisíce investorů.

"BaFin podle našeho názoru hrubě zanedbal své povinnosti, když se léta zdráhal vyšetřovat Wirecard kvůli manipulaci s trhem," uvedl právník Andreas Tilp, který žalobu podal. Upozornil přitom, že pokud by úřad tuto záležitost včas důkladně vyšetřil, vyšla by pochybení ve firmě na světlo mnohem dříve.

Společnost Wirecard vznikla v roce 1999 a zaměřuje se na zpracování plateb a finanční služby. V Německu byla považována za nadějného hráče na rychle rostoucím trhu finančních služeb, dávána za vzor domácího úspěchu a označována za hvězdu německého technologického sektoru. Pád firmy zasáhl i klienty v České republice.