Už se hledá nový prezident
Komentář
Nástupce prezidenta Miloše Zemana se má volit až v lednu 2023. On sám ale už začal veřejně uvažovat o svých nástupcích. Může to znamenat cokoliv. Jestli něco Miloše Zemana skutečně baví, je to pohrávat si s ostatními a sledovat jejich reakce. Ta hra nemá konkrétní cíl. Je jím hra sama o sobě. Když prezident nedávno vypustil testovací balonky, že by si jako své nástupce dokázal představit vedle Andreje Babiše i odborového předáka Josefa Středulu a prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, v kuloárech se začalo spekulovat, jestli se Zeman kvůli svému zdraví nechystá mandát předčasně ukončit a mít pod kontrolou výběr svého nástupce. Zatím tomu nic nenasvědčuje. Každý politický stratég by měl ale počítat s tím, že prezidentská volba může být dřív.
A že čas, který bude dán na kampaň, může být velmi krátký. Pokud hlava státu skončí v úřadě, následují podle ústavy volby do 90 dní. To by byla hodně rychlá kampaň. Šanci by v ní neměl nikdo, kdo už teď není pro většinu voličů známý. Udělat si jméno na prezidenta je během tří měsíců i se špičkovým politickým marketingem a obřím rozpočtem na kampaň skoro nemožné. Šanci budou mít jen ti, kdo už jsou teď široké veřejnosti dost známí. Na náhle se vynořivšího kandidáta „občanské společnosti“, jako byla na Slovensku Zuzana Čaputová, se tady sázet nedá. Slovensko je země s úplně jiným stylem politiky.
Žádná z opozičních stran ve svých řadách v této chvíli nemá tak silnou osobnost, která by dokázala naskočit do rychlé kampaně a stáhnout v ní na svou stranu víc voličů, než už mají ti, kdo jsou důvěrně známí. Jako třeba ten Zemanem citovaný Středula nebo Babiš.
Nejhorší, co by mohly politické strany udělat, je stavět své kandidáty, kteří nebudou mít ani šanci projít do druhého kola. Jen se mezi sebou navzájem vystřílí v prvním kole a pomůžou známějším kandidátům, kteří do volby půjdou. Třeba právě Babišovi.
Proto je od pětice opozičních stran – ODS, Pirátů, lidovců, TOP 09 a STAN – prozíravé, že se chtějí alespoň pokusit najít společného kandidáta. A že si chtějí dát jeho veřejnou známost a volitelnost otestovat v průzkumech.
Miloš Zeman dokázal spolehlivě rozdělit společnost a předvedl, jak může být hlava státu s mandátem z přímé volby vlivná, když se jí k tomu dá prostor a nikdo ji není schopen ani kompetenční žalobou udržet v mantinelech ústavy. Příští prezidentská volba se bude právě kvůli Zemanem nastolené atmosféře odehrávat ve vypjatých emocích. Šedé typy bez silného charismatu a osobního příběhu, jakým byl naposledy Jiří Drahoš, v ní nebudou mít šanci.
Zatím se nenabízí moc osobností, které by o funkci měly zájem a byly by schopné v přímé volbě uspět. Josef Středula ambice má a není bez šancí. Je to z pohledu politického marketingu rozhodně nejschopnější levicový politik v zemi. Odborářská kampaň proti levné práci přitáhla pozornost. Ne že by to prosadil Středula, ale platy v Česku rostly v posledních letech téměř nejrychleji z celé Evropské unie. A lidé si ho s tím tématem spojují. Navíc je to na rozdíl od rozdělujícího Zemana velmi smířlivá figura. Středula je schopen domluvit se s každým. Od podnikatelů po intelektuály. Může to být nakonec ten typ kandidáta, který pro lidi nebude tou první volbou, ale bude prostě jen přijatelný, když proti němu bude stát štěpící osoba, jako je Andrej Babiš.
Ještě před pár měsíci vypadala jako zajímavá kandidátka pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Jemně naznačovala, že by měla ambice. Jenže potřebovala příběh, co se žalobcům, jejichž je nejviditelnější tváří, povedlo. Ten se jí sesypal poté, co Městské státní zastupitelství v Praze za podivných okolností zastavilo trestní stíhání Andreje Babiše. Ona sama ho v rámci dohledu nad dozorem hned dvakrát kontrolovala a vždy dala zelenou k jeho pokračování. Pokud nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zastavení stíhání nezruší, na což má ještě čas do 17. prosince, Bradáčová je ze hry.
Žádná jiná silná figura, která by měla šance, v této chvíli ve veřejném prostoru vidět není. Pokud chce opozice svého prezidenta, má nejvyšší čas někoho vytáhnout a začít mu stavět prezidentskou značku.
Další články Lenky Zlámalové najdete ZDE.