Česká republika a holokaust

Na čtvrtek 27. ledna 2022 připadá Den památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Při setkání v Senátu České republiky dne 27. ledna 2008 řekl Karel Holomek: „Společný osud Židů a Romů v ojedinělé a hrůzné záležitosti, které v dějinách lidského rodu není rovno – holokaustu, stojí za zmínku. Jaké to byly dvě naprosto rozdílné skupiny, a přece skončily stejně a ze stejných důvodů.“

Dopady rasové diskriminace a genocidy na území České republiky jsou veřejnosti známé především u židovského holokaustu. Výraznými symboly židovského holokaustu jsou „Památník Terezín“ a „Památník židovských obětí holokaustu v Pinkasově synagoze“ v Praze, který je součástí Židovského muzea v Praze. Tento památník byl po rekonstrukci otevřen 16. dubna 1996 v „Den Jom ha – šoa (Den památky na šoa a hrdinství)“.

V památníku jsou uvedena jména 77 297 obětí židovského holokaustu.

Od 1. května 1996 do 31. prosince 2019 jej podle údajů z výročních zpráv Židovského muzea v Praze mohlo se zakoupenou vstupenkou navštívit celkem 14 054 607 návštěvníků, především ze zahraničí. Například za rok 2018 721 193 návštěvníků. Jména obětí židovského holokaustu jsou uvedena na webové stránce holokaust.cz, kterou spravoval Institut Terezínské iniciativy. Jména židovských obětí i přeživších z Protektorátu Čechy a Morava, i některých obětí z území, odstoupených Německé říši, které prošly Ghettem Terezín, byla zveřejněna v Terezínské pamětní knize (díl I. a II.) .

Institut Terezínské iniciativy vydal i knihy o židovských obětech z Německé říše a Rakouska, které prošly Ghettem Terezín: „Theresienstädter Gedenkenbuch. Die Opfer des Judentransporte aus Deutschland 1942 – 1945“ a „Theresienstädter Gedenkenbuch. Osterreichische Jüdinnen und Juden in Theresienstadt 1942 – 1945“.

U obětí romského holokaustu je situace komplikovanější. Vláda České republiky postupně přijala usnesení číslo 609 z 21. srpna 2017, číslo 766 z 23. října 2017 a číslo 576 ze 4. září 2018 s cílem vybudovat Památník obětem romského holokaustu v Letech. Areál velkovýkrmny prasat byl odkoupen za 450 814 796 Kč a převeden do správy Muzea romské kultury v Brně.

9. června 2020 byl v sídle Ministerstva kultury České republiky vyhlášen vítěz veřejné mezinárodní soutěže na podobu „Památníku Romů a Sintů v Čechách“.

V zadání soutěže na tento památník byl akceptován požadavek pozůstalých po obětech romského holokaustu, aby byla v památníku uvedena jména obětí, jak je tomu v „Památníku židovských obětí holokaustu v Pinkasově synagoze“.

Dne 1. června 2016 začal Institut Terezínské iniciativy s řešením projektu „Databáze obětí romského holokaustu“, na jehož financování se podílela Nadace Bader Filantropies. Bohužel již půl roku nemají možnost do databáze, ve které je konkretizováno 86 obětí (cca 25 % z celkového počtu 326 obětí tzv. cikánského tábora Letech), nahlédnout ani ověření badatelé a práce na projektu byla přerušena. Navíc konkretizace všech obětí romského holokaustu je obtížná z důvodu, že z celkových více než 6 800 obětí romského holokaustu (včetně tzv. asociálů), jich na území bývalého Protektorátu Čechy a Morava zahynulo cca 560 (cca 8 % z celkového počtu obětí romského holokaustu) a dalších více než 6 340 obětí zahynulo na územích, spravovaných Německou říší.

Bylo ověřeno, že problém lze řešit především povolením přístupu prověřených badatelů do matrik ve smyslu § 25 písmeno b) zákona číslo 301/2000 Sb. o matrikách. Tato, v zákonu uvedená potřeba státní správy, nebyla bývalou vládou České republiky akceptována.

Je nutno podotknout, že předseda bývalé vlády České republiky pan Ing. Andrej Babiš byl zároveň předsedou Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny, zmocněnkyně vlády České republiky pro lidská práva paní Prof. JUDr. Helena Válková, CSc. byla zároveň místopředsedkyní Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny a ministr kultury bývalé vlády České republiky pan PhDr. Lubomír Zaorálek, byl členem Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny.

Pokud se má v roce 2023 otevřít „Památník Romů a Sintů v Čechách“, bylo by dobře, kdyby rozhodnutí o potřebě přístupu prověřených badatelů do matrik ve smyslu § 25 písmeno b) zákona číslo 301/2000 Sb. o matrikách bylo učiněno co nejdříve.

Nezbývá než věřit, že se, přes podstatné zdržení prací na projektu databáze obětí romského holokaustu, podaří alespoň minimalizovat značnou časovou ztrátu a při tradičním setkání v Senátu České republiky u příležitosti „Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti“ v roce 2023 bude možno konstatovat, že se dosavadní přístup podstatně změnil. K tomu by případně mohl přispět i veřejný ochránce lidských práv, protože výnos Generálního velitele neuniformované protektorátní policie a zároveň velitele německé bezpečnostní policie v Protektorátu Čechy a Morava a Sicherheitsdienstu SS-Standartenführera Horsta Böhmeho (ve Spolkové republice Německo je označován za válečného zločince), jednoznačně vykazuje znaky porušení lidských práv. Například podle platného zákona zatím nelze v knize narozených matričního úřadu v Mirovicích zjistit, kolik z 36 dětí, narozených matkám, vězněným v tzv. cikánském táboře v Letech, nebylo zapsáno v knize narozených v tomto, případně v dalších matričních úřadech.

V této souvislosti je vhodné upozornit, že 21. září 2021 byl v Amsterodamu, za účasti Jeho Veličenstva Willema-Alexandera Clause Georga Ferdinanda, krále Nizozemského království a jeho manželky Máximy Nizozemské, otevřen památník Nationaal Holocaust Namenmonument se jmény obětí jak z řad Židů, tak Sintů a Romů.

Autor je soukromý badatel.