Tvrdě a nekompromisně? Babiš se chválí, ale v Evropě nevyjednal skoro nic
(ne)úspěch v Bruselu
NOVÉ
Foto: Facebook Andreje Babiše
Evropský maraton vyjednávání o obsazení nejvyšších unijních funkcí neskončil pro státy střední a východní Evropy přívětivě. Přestože se představitelé států V4 v čele s českým premiérem Andrejem Babišem tváří jako vítězové, protože zablokovali volbu socialisty Franse Timmermanse do čela Evropské komise, ve výsledku nevyjednali v Evropě nic významného.
V nejvyšších funkcích se ocitli pouze představitelé nejstarších členských zemí, kteří jsou převážně eurofederalisticky zaměřeni. Po loňském období, kdy nové členské státy zastupoval ve funkci šéfa Evropské rady alespoň Polák Donald Tusk, skončily tentokrát nové země bez veškerých významnějších funkcí. Přesto se lídři V4 opájejí úspěchem, že zablokovali Timmermanse. Česko sice získalo například dva místopředsedy parlamentu, což se považuje za historický úspěch, ale ve skutečnosti to jsou funkce spíše nižší významnosti.
Babiš vysvětluje neúspěch V4 v prosazování svých lidí do vrcholných pozic jednoduchým způsobem: „My jsme nikoho neměli.“ Řekl to v rozhovoru pro Lidové noviny. „Pokud se socialisté mstí některým zemím V4 za to, že jim shodily Timmermanse, tak to je jejich problém. My jsme však žádného nominanta neměli. Ani na předsedu Komise, ani na předsedu europarlamentu, ani na předsedu Evropské rady. Mrzí mě, že neposloucháte, co vám říkám,“ vysvětluje.
Zablokováním Timmermanse Babiš pomohl spíše Maďarům a Polákům. Timmermanse považuje Varšava s Budapeští za ryzí zosobnění bruselského šťouralství, neboť neustále upozorňoval na ohrožení právního státu v Maďarsku i Polsku. Podle portálu Politico k Timmermansovi chová nelibost i český premiér Andrej Babiš, který se do problémů s unijním právem rovněž může brzy dostat. Brusel se o Babiše zajímá v souvislosti s dotacemi a možným střetem zájmů.
Politico se navíc domnívá, že své nadšení by měla Varšava i Budapešť mírnit. Dosluhující předseda Evropské rady Donald Tusk totiž řekl, že Timmermans zůstává a nikam neodchází, pravděpodobně zůstane v křesle místopředsedy EK. Rovněž není zatím očividné, že by EK pod vedením Ursuly von der Leyenové nějak výrazně změnila své směřování.
Problémem pro čelní představitele regionu může být také zvolení bývalého belgického premiéra Charles Michel. Loni totiž pohrozil zemím, které odmítají žadatele o azyl, což je postoj V4, že by mohly být vyloučeny ze schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Psali jsme o tom zde.
Neúspěchu celého regionu si všímají například i slovenská média. „Ve skutečnosti region nezískal jedinou klíčovou pozici v Bruselu a Slovensko pomáhalo Orbánovi ukazovat autokratické svaly. Bez pozitivní vize. Jako děti, které neumějí stavět společně hrad z písku, a tak rozkopou to, co již postavili jiní,“ napsal list Sme.
Podle deníku zatímco premiéři V4 se soustředili na zablokování Timmermanse, ze hry o funkce vypadli všichni zástupci ze střední a východní Evropy. „Politici z nových členských států se budou muset spokojit jen s pozicemi místopředsedů. To, že se z východu nepodařilo prosadit žádné výrazné jméno, může ovšem ještě více prohloubit nerovnost,“ soudí Sme.
Jsou místopředsedové parlamentu úspěchem?
Jediným úspěchem pro ČR tak zůstává obsazení některých funkcí v Evropském parlamentu. Mezi 14 zvolenými místopředsedy jsou dva čeští zástupci. Dita Charanzová (ANO) uspěla již v prvním kole, Marcel Kolaja (Piráti) až ve druhém. Liberální europoslankyně, která začíná v EP druhé funkční období, považuje své zvolení za ocenění dosavadní práce a hodlá v nové funkci přibližovat parlament lidem. Kolaja, který je v parlamentu nováčkem, zase chce jako místopředseda prosazovat témata transparentosti a digitalizace. „Místopředseda je post spíše reprezentativní a soustředí se na plenární jednání. Získání pozice záleží na dohodách mezi frakcemi,“ uvedl pro Echo24 europoslanec Tomáš Zdechovský.
Paradoxně vyšší důležitost pro prosazování programu však může hrát funkce v rámci jednotlivých frakcí, což se povedlo oběma poslancům za KDU-ČSL. Čeští europoslanci Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský (oba KDU-ČSL) se stali koordinátory klubu evropských lidovců (EPP) ve dvou výborech. Zdechovský bude spolurozhodovat o postojích své nejsilnější europarlamentní frakce ve výboru pro rozpočtovou kontrolu a Šojdrová v kulturním výboru.
„Funkce koordinátora je vlastně nejvyšší odborné ocenění práce europoslance. Nehrají tam roli žádné dohody a kvóty, ale to, jak jste schopný vyjednavač a umíte věci řídit. Ve velkých frakcích se stanete mluvčím v dané oblasti a začnete řídit politiku frakce v dané oblasti. Rozdělujete zprávy, máte poslední slovo při voting listech, rozhodujete o práci výboru,“ uvedl Zdechovský pro Echo24.
Relativní úspěch zaznamenal jediný český „spitzenkandidát“ Jan Zahradil (ODS), který měl slušnou podporu při volbě předsedy Evropského parlamentu. „Příští týden na ustavujícím zasedání Výboru pro mezinárodní obchod budu kandidovat na prvního místopředsedu. Což by dle předběžných dohod mělo klapnout, tím získám oficiální parlamentní funkci na následující období. Mezinárodnímu obchodu se chci hodně věnovat,“ uvedl Zahradil pro Echo24 o své budoucnosti.
